Pane Zdenku, opět nemáte pravdu. Na vině je Vaše naprostá neznalost judikatury Ústavního soudu k otázce zmocnění při vydání podzákonného předpisu. Pak nemá ovšem smysl, abyste se pokoušel o amatérské odhady právního stavu. Jsou to Vaše tvrzení, nikoliv moje, která jsou ve světle konstantní judikatury ÚS bezvýznamná.

Podle konstantní judikatury Ústavního soudu (např. nálezů Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97) jiný (podzákonný) právní předpis nemůže vybočit ze zákonných mezí – nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Podle nálezu Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách:

• „jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem,
• nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti),
• musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

V tomto případě zákonodárce vyjádřil svou vůli v § 1222 NOZ, aby jiný právní předpis stanovil „podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku“.
Přitom z § 1180 jednoznačně plyne, že do takto definovaného rozsahu činností nespadají činnosti vlastní správy právnické osoby. Rozsah zmocnění je zde tedy stanoven jednoznačně a určitě.

Kdyby oba druhy činností měly splývat, pak by postrádal smysl celý § 1180 NOZ! Šlo by také o rozpor s obecným ustanovením § 1414 NOZ, které ukládá striktně oddělovat cízí spravovaný majetek od vlastního majetku správce.

Vaše svévolné fantazijní nápady nemají žádné ukotvení ani v zákonu, ani v judikatuře. Pouhý Váš nesouhlas s objektivně existujícím stavem nemá právní účinky. Více čtěte relevantní právní texty. To je vše, co se dá k věci říci.

lake