Začetl jsem se do monografie Ochrana osobních údajů v aplikační praxi (Bartík-Janečková, nakl. Linde, 2013), kde se na str. 49 píše:

Informace jsou zpravidla důležité pouze pro stanovení výše záloh a není nutné hlásit konkrétní osobní údaje osob žijících v bytě. Pro tyto účely plně postačuje nahlášení počtu osob. Společenství vlastníků tak nemá k osobním údajům nájemníků vůbec přístup.

Nájemní smlouva je čistě soukromoprávní smlouva zavazující pouze strany smlouvy. Ne vždy si to však nájemníci a orgány, či společnosti, které vykonávají správu domu, uvědomují, a mají tendenci zjišťovat a evidovat osobní údaje o osobách, které bytovou jednotku reálně obývají. Někdy to bývá i pochopitelné, protože takové osoby musí do jisté míry spolupracovat např. při odečtech, musí umožnit přístup do bytové jednotky v případech nezbytných oprav apod. 

Může se tak stát, že se takové osoby ocitnou v evidencích nebo seznamech, zejména správcovských společností. Protože pro takovou evidenci neexistuje zákonné oprávnění, které by opravňovalo takové údaje shromažďovat bez souhlasu takové osoby, je nutné, aby ten, kdo tyto údaje eviduje, disponoval souhlasem takových osob, když souhlas musí splňovat náležitosti stanovené ZoOU, musí být tedy vědomý, informovaný a prokazatelný.