Radku, chceme-li porovnávat naměřené hodnoty, musíme je porovnávat vůči nějaké standardní hodnotě. Vyhláška 372/2001 Sb. stanovila, že touto hodnotou je průměr nákladů na čtvereční metr vytápěné plochy, i když z hlediska korektního používání statistiky u dat s šikmým rozdělením to má být medián. Vyhláška 372/2001 Sb. při překročení o ±40% od průměru umožňuje použít další metody, kde dává volnost analyzovat problém hlouběji. Toho řada algoritmů využila, aby zajistila, že na plýtvače pokud možno nedoplácejí v plném rozsahu ti, kteří s teplem zacházejí hospodárně. A o to přece jde – samozřejmým parametrem dobrého rozúčtování by měla být jeho relativní spravedlnost za přiměřené náklady na měření, na algoritmy i na rozúčtovávání. Kdybychom požadovali extrémně přesnou spravedlnost na halíř, mohly by náklady na měření, algoritmy a na rozúčtování dosáhnout nákladů na rozúčtovávané nákladů na teplo.

Algoritmy se necucají z malíku, ale na jejich sestavení se musí používat dokonce mozek. Každý ajťák vám to dosvědčí.

Zákonodárce může nařizovat, je to v jeho působnosti. Pokud nedá jednoznačné zadání, výsledných algoritmů je více, které splňují podmínky zadání. To vám potvrdí každý průměrný ajťák. Zákonodárce není od toho, aby sestavoval algoritmy, jeho úkolem je dát jednoznačné zadání, podle kterého se má problém vyřešit. Už jste viděl nějaký zákon, kde by byl místo paragrafů algoritmus? Už jste viděl nějaký program, kde by byly místo instrukcí paragrafy?

Jožin