Samotná záležitost je jasná i z kusého popisu na serveru idnes. Zde se k tomu objevily různé zmatené dohady. Zejména je nesmyslem tato věta: „Soudím-li se s SVJ, soudím se sám se sebou.“ Autor věty si plete vlastníka jednotky se SVJ – právnickou osobou. Věc probíhala takto:

• Vlastník jednotky uplatnil svůj nárok vůči SVJ.
• Byl úspěšný (soud schválil smír), avšak SVJ nesplnilo svou platební povinnost.
• Vlastník jako věřitel předal svou pohledávku k exekuci.
• Exekutor konal, strhl dlužnou částku (nejspíše z bankovního účtu SVJ), navýšenou o náklady exekuce.
• Vlastník obdržel své peníze, exekutor svou odměnu.
• Alikvotní podíl na nákladech exekuce činil u vlastníka jednotky 996 Kč.
• Vlastník pak vymáhal tuto škodu v jiném sporu přímo na členech výboru SVJ. To bylo chybné rozhodnutí: podle zákona č.40/1964 Sb. platilo, že osoby, které právnická osoba použila ke své činnosti, neodpovídají za způsobenou škodu.
• Při takto zvoleném postupu nemohl vlastník mít ve sporu úspěch. Soud měl jeho nárok ihned odmítnout pro nedostatek pasivní legitimace žalovaných osob.

Možný postup by byl domáhat se náhrady škody na SVJ (pokud mu vznikla škoda, což není jisté). Ovšem dnes je pozdě: I kdyby vlastník byl v případném dalším sporu úspěšný, SVJ namítne promlčení a nebude hradit.

lake