Pan Vítek napsal: „Není nejmenší důvod přebírat hlasovací kvora z obecné části NOZ o rozhodování mezi spoluvlastníky, protože § 1206 tyto kvora stanovuje sám.“

Co tvrdíte není pravda. Ustanovení § 1206 stanoví jediné kvorum, které se ovšem užije jako poslední možnost, pouze v případech A) není-li kvorum pro dané hlasování stanoveno zákonem, a B) neurčují-li stanovy vyšší kvorum než stanoví zákon. Co stanoví zákon najdete v § 1128 a následujících o rozhodování spoluvlastníků. Prosím, pane Vítku: chcete-li diskutovat, vyjděte ze znění právního předpisu a zkuste jej vyložit. Ne si vymýšlet vlastní fantazie.

Pan Vítek napsal: „… všechna hlasování upravuje § 1206 s výjimkou uvedenou § 1214“

Nikoliv. Zjevně jste neporozuměl obsahu právního předpisu. Všechna rozhodování spoluvlastníků jsou upravena v § 1128 až § 1133 NOZ. Pokud to nevíte, ustanovení o spoluvlastnictví dopadají také na bytové spoluvlastnictví. Viz notoricky známý § 1158: „Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví (…).“
Ustanovení § 1206 je k těmto obecným ustanovením pouze v postavení lex specialis (výjimka z pravidla pro bytové spoluvlastnictví).

Pan Vítek napsal o hlasování podle § 1210 odst. 2: „Jde o hlasování mimo zasedání a hlasuje se na něm jednoznačně podle ustanovení § 1214 a ne podle § 1206, jak uvádíte.“

Hlasování podle § 2010 odst. 1 je výjimka z § 1206 pro ten speciální případ, kdy vlastníci bojkotovali svolané shromáždění. Ustanovení § 1210 odst. 2 je ovšem výjimkou z této výjimky. V tomto případě se nejedná o hlasování po neusnášeníschopném shromáždění a žádné snížení kvora podle § 1214 se tedy neuplatní. Není totiž žádný racionální důvod v tomto případě „trestat“ vlastníky snížením hlasovacího kvora.

Pokud nějaký takový racionální důvod znáte, uveďte jej.

lake