Pokud vím, nikdo dosud nepublikoval věcně správný materiál o hlasování bytových spoluvlastníků podle NOZ. Snad proto, že tato část NOZ činí nepřekonatelné výkladové potíže méně zkušeným právníkům. Jde při tom o zásadní záležitost, dotýkající se každého vlastníka jednotky(2012).

Tak se tedy výkladu ujmu já. Tento článek objasní tři různé druhy hlasování shromáždění SVJ(2012). A navíc vám k tomu ještě prozradím, jaký rafinovaný trest přichystal profesor Karel Eliáš těm vlastníkům, kteří nechodí na shromáždění a nezajímají se o hlasování.

Takže začneme:
Jak se vlastně hlasuje na shromáždění vlastníků jednotek(2012)? Určitě se nehlasuje pouze „nadpoloviční většinou přítomných“, jak zní primitivní (a nesprávná) odpověď některých vykladačů NOZ. Chybu, které se tito amatérští vykladači dopouštějí, jsem popsal zde: http://www.portalsvj.cz/…eni-svj-2012.

Zákon zná tři navzájem velmi odlišné druhy hlasování.

1. Usnášení na zasedání shromáždění (§ 1206)
2. Rozhodnutí mimo zasedání podle zákona (§ 1210/1)
3. Rozhodnutí mimo zasedání podle stanov (§ 1210/2)

1. Usnášení na zasedání shromáždění (§ 1206)

V tomto případě se postupuje podle § 1206 a hlasovací kvora se přebírají ze zákona (což může být obecná část zákona č.89/2012 Sb. o rozhodování mezi spoluvlastníky, nebo část zákona č.67/2013 Sb. o rozhodování o rozúčtování, atd.). Případně se kvora použijí ze stanov SVJ. Popsal jsem to podrobně v jiné diskusi: http://www.portalsvj.cz/…hlasovani-40#…. Tady to vysvětlovat nebudu.
Stanovy se mohou odchýlit od znění zákona a určit počet hlasů vyšší. Pouze v záležitostech neupravených ani zákonem, ani stanovami, postačuje podle § 1206 nadpoloviční většina přítomných hlasů.

2. Rozhodnutí mimo zasedání podle zákona (§ 1210/1, § 1211–1214)

Jde o případ, který je v NOZ podrobně upraven. Tento způsob rozhodování je možný pouze pokud shromáždění bylo svoláno, sešlo se, avšak nebylo usnášeníschopné. Rozhodnutí per rollam tedy může následovat jako druhý pokus teprve po prvním (neúspěšném) pokusu o schválení.
Podle § 1214 NOZ se v tomto speciálním případě hlasuje jednotným kvorem podle § 1128 – většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Neuplatní se tedy hlasování s vyššími kvory podle zákona (§ 1129, 1132, 1133).
Důvod výjimky je zřejmý: jestliže vlastníci se nedostavili na shromáždění v potřebném počtu, prokázali tím nezájem o společné rozhodování. Za trest se ve druhém kole hlasuje per rollam s jednotným (sníženým) počtem hlasů, což dává větší šanci na přijetí usnesení.

3. Rozhodnutí mimo zasedání podle stanov (§ 1210/2)

Tento případ by měl být systematicky zařazen spíše do § 1206, nikoliv do § 1210. Jde o normální hlasování, které se odehrává podepisováním listiny mimo zasedání. Musí být upraveno výslovně ve stanovách.
Má poznámka:
Půjde o regulérní hlasování, zcela rovnocenné běžnému hlasování na shromáždění podle § 1206. Nejde o opakované „náhradní“ hlasování, takže soudím, že neexistuje důvod ke snižování hlasovacího kvora. Mohlo by se hlasovat analogicky jako v případě č. 1 (podle zákona, podle stanov, nebo nadpoloviční většinou všech). Konkrétně by to měly upravit stanovy, jinak nastane zmatek.

lake