Pan Karel zde citoval rozšířené tvrzení: „… zákon č. 72/1994 SB., ZoVB byl NOZ zrušen, takže se jím už žádné SVJ řídit ani nemůže.“
Nu, je to názor. Prosťáček, který se vůbec nevyzná v právu, si může něco takového snad myslet. Ústavní soud má ovšem opačný právní názor:
"Obecně platí, že od zásady zákazu retroaktivity se lze odchýlit
zcela výjimečně, a to výslovným pozitivním
ustanovením. Citováno z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 21/96 |
„[Z]a situace, kdy zákonodárce mlčí jak k otázce, zda je nárok
podle předchozí úpravy zachován, tak k aplikovatelnosti nové úpravy, je
třeba přijmout takový výklad, který šetří smysl a podstatu základního
práva, v daném případě práva na legitimní očekávání. Opačný
aplikační či interpretační postup znamená porušení čl. 4 odst.
4 Listiny základních práv a svobod (…).“ Citováno z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 344/04 ze dne 15.12.2004 |
Vzhledem k tomu, že NOZ neobsahuje ono výslovné pozitivní ustanovení (neboť SVJ(2000) nejsou v NOZ vůbec zmíněna), platí zákaz retroaktivity. Nenastal dosud žádný „časový střet staré a nové právní normy“. SVJ(2000) se ve svých vnitřních právních poměrech i nadále řídí podle zákona, podlekterého vznikly a kterým jsou upraveny. Tímto zákonem je ZoVB. Navenek vůči státu se ovšem již řídí podle ustanovení NOZ o právnických osobách (od § 118 NOZ).
Tak tomu bude až do doby, kdy bude (snad) přijata novela NOZ, která by
výslovně stanovila pravidla pro zavedení nepravé retroaktivity pro
vlastníky jednotek a pro vnitřní vztahy práv a povinností v SVJ(2000).
-----------------------------------------------------------------------
Připomínám, že na území Čech a Moravy bylo v minulosti rozšířené tzv. patrové vlastnictví domu (Stockwerkseigentum) podle rakouského zákoníku ABGB z roku 1811. Patrové vlastnictví bylo v ABGB zrušeno v roce 1879 a z československých zákonů zmizela poslední zmínka o něm v roce 1953. Přesto v ČR stále existují domy rozdělené mezi vlastníky na patra a společné části. V katastru jsou tyto rozdělené domy zapsány v režimu patrového vlastnictví. Vlastníci se řídí podle právní úpravy ABGB a následných předpisů, i když byly dávno zrušeny. V případě, že mezi patrovými vlastníky dojde ke sporu, opráší soud zrušené zákony a bude rozhodovat podle nich.
Zcela stejně judikoval německý soud, 117 let po zrušení příslušné části ABGB:
Rozhodnutí OHG ze dne 15.10.1996 sp.zn. 4 Ob 2229/96i: „Ode dne účinnosti zákona RGBI 1879/50 je horizontální dělení domů (Stockwerkseigentum) zakázáno. Právní vztahy založené před účinností tohoto zákona však zůstávají nadále v platnosti“. http://www.ris.bka.gv.at/Dokument.wxe?… |
Ale samozřejmě mohou existovat neználci, kteří o právu nic nevědí a budou Vám tvrdit, že pouhým zrušením právního předpisu se ruší i právní vztahy. Není tomu tak.
lake
Poslední komentáře