Pane Juro, soudím,že zde není prostor pro výklad. Obecně platí, že právní úprava nemá retroaktivní účinky. Z toho je třeba vycházet. Od tohoto pravidla je možno se odchýlit pouze ze závažných celospolečenských důvodů a pouze tak, že retroaktivita bude výslovně uvedena v jednoznačném a pochybnost nevzbuzujícím ustanovení právního předpisu.

Ústavní soud výslovně judikoval, že retroaktivitu nelze zavést pouhým mlčením zákonodárce, či opomenutím zákonodárce. K tomu Vás odkazuji na diskuse o retroaktivitě na tomto portálu.

• Ustanovení § 3036 NOZ se týká retroaktivity. Výslovně stanoví, že podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Takže sem spadají veškeré lhůty k rozúčtování, vyúčtování a vypořádání za rok 2013.
• Zákon č.67/2013 Sb. zavádí retroaktivitu (platnost zákona) pro dříve vzniklé právní vztahy, avšak výslovně z toho vylučuje veškeré nároky vzniklé podle dosvadních právních předpisů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Co byste chtěl slyšet více?

Skutečnost, že zákonodárce se v § 14 odst. 2 zmínil o rozúčtování a vyúčtování, avšak nikoliv o vypořádání, nemá žádné právní účinky. Pouhé mlčení zákonodárce či jeho opomenutí není samo o sobě způsobilé zavést retroaktivitu do již existujících právních vztahů.

lake