Kolemjdoucí se samozřejmě mýlí. Případ, kdy pověřený vlastník je zároveň smluvním správcem je naprosto odlišný od případu, kdy výbor „dělá vše sám“.

Základní rozdíl je v tom, že svůj výbor mohou vlastníci jednotek přímo kontrolovat a případně odvolat. Všechny činnosti se totiž provádějí v rámci SVJ a vlastníci mají právo na veškeré informace a dokumenty. Mohou si nechat předložit veškeré písemnosti, smlouvy, listiny. Kdežto činnost smluvního správce nemohou vlastníci kontrolovat vůbec nijak. Jde o cizí osobu, která nikomu nemusí nic sdělovat, ani skládat nikomu účty, jedině svému smluvnímu partnerovi – a tím je samo družstvo. Vlastníci jednotek se stávají nevolníky družstva, které jim může zatajovat skutečnosti, které uzná za vhodné.

A o to přece jde! Bytové družstvo zadává práce samo sobě, kontroluje samo po sobě kvalitu své vlastní práce. Mělo by (jako statutární orgán) také reklamovat špatně provedené činnosti (které ovšem předtím provedlo samo). A vrcholem bude, až družstvo (jako statutární orgán SVJ) bude žalovat samo sebe (jako smluvního správce) o náhradu škody.

Poslední věta samozřejmě byl žert: žalobce a žalovaný nemůže být jedna a tatáž osoba.

Pokud někomu připadá popsaný souběh rolí normální, je buď členem vedení onoho bytového družstva, nebo je to osel, který si neumí ohlídat vlastní majetek. Jemněji to říci neumím.

lake