Tím, že zákon pro SVJ instrument FO (vytvoření finanční rezervy pro předem nespecifikovaný účel opravy a údržby) nepodporuje, vzniká podvědomí, že je kriminálním činem. Přičemž nebereme do úvahy situace, kdy celkem objektivně účel použití a výše potřeby specifikovat předem nelze ani problémy, které nastanou, když finanční rezerva není k dispozici nebo problémy které nastanou při zajištění jednorázové akce profinacování nákladů havárie většího rozsahu.

1. specifikovat účel potřeby předem nelze, pokud technicky stav domu je natolik zanedbaný že rezerva vlastně slouží na odstranění možného případu havárie. To může nastat jako důsledek nesystémové péče o technický stav, ale i jako důsledek společenských pomérů (40-ti letá socialistická péče o dům + 20-ti letá kapitalistická péče o dům obcem /není o nic lepší/ kdy vybrané nájemné asi bylo použito pro jiné „hodnotnější“ účel /viz Praze koryta u Lihovaru/). V takovém privatizovaném domě kdy vlastníci mají na krku na 20 let úvěry za několik milionů za odkup bytu, nezbývá jím větší ekonomická síla než dát dohromady omezené prostředky na odstranění závad co nastanou, a pokud náhodou se nic nestane, pak se rozhodnou co nejvíc „hoří“ a co bude potřeba opravit. Samozřejmě není problém sestavit „reserve study“ dle požadovaného návodu pro dům před 5 lety postavený kvalitním developerem a aplikovat systémový přístup v péči. Co se týče rozhodnutí o použití finančních prostředků (většího významu nebo přes stanovený limit nebo mimo havárie) obecně vždy rozhoduje shromáždění vlastníků a to snad jedno zda před vytvořením nebo po vzniku zdroje. Tento problém nesouvisí s (ne)existencí FO. Pan Lake v jednom příspěvku radil, že na řešení havárie je instrument úvěr nebo pojištění ale u prvního se jedná u finanční produkt který něco stojí a v případě častých výskytů se nejedná o hospodárné řešení. U pojištění zase pojišťovna může požadovat (u nás to tak dělá) odstranění závad na vlastní náklad a pak následně na základě předložených faktur uhradí část škody nebo celou. V tomto případě vlastní finanční zdroj je potřebný.
2. Nastane-li případ havárie a není k dispozici finanční rezerva a je třeba stanovit příspěvek platby na úhradu fa. Není problém závazek opravy rozvrhnout na vlastníky a pohledávky k zaplacení vyměřit a vlastníkům rozeslat, ale část nebude zaplacena, neboť někdo je na delší dobu nedostupný (je na 2 roky účastníkem expedice v Himaláji, jiný 3 roky v kriminálu…) nebo na požadovaný obnos peníze nemá a nastane pro SVJ stav dočasné nesolventnosti. Samozřejmě i tyto případy lze řešit právní cestou, ale je to časově náročný a dodavatel na zaplacení fa nerad čeká. Já jsem navrhnul likvidaci FO ve svém SVJ zdůvoněním, že až bude potřeba větší obnos na schválenou akci pohledávky rozepíšeme a vlastníci to zaplatí… Bylo to odmítnuto s důvodněním, že pokud ty peníze přes FO nenašetří, nebude mít na jednorázovou úhradu (neschopnost vytvářet vlastní finanční rezervu). Šetření vlastníků pro větší očekávaný výdaj pomocí FO vytváří problém zajištění hodnocení disponibilních peněz na období kdy peníze není potřeba. Další argumentace byla neschopnost zajištění zhodnocení finančních úspor a důvěra, že tuto službu výbor SVJ zajistí větším efektem než sám vlastník. Další argument pro zachování FO byl konstantní režim plateb (pravidelnost a stálá výše) důležitý pro sestavení rodinných rozpočtů. Nastavením „trvaláku“ na 20 Kč/m2 (vlastník hravě spočte sám) a nemusí se starat až bude v Himaláji nebo v kriminálu. Hůř se řeší neočekávaný „příspěvek“ tento měsíc na kanalaizační přípojku a za měsíc na kotelnu.