Co píšete je úplně špatně. Nelze účtovat o „splátkách úvěru členům“! To by přece byl švindl. Úvěr splácí bance SVJ, nikoliv jednotliví členové.. Ten rozdíl jistě dovedete rozeznat. Vlastníci jednotek si objednali u SVJ opravu domu. Neobjednali si úvěr.

Je třeba účtovat o přijaté faktuře (či správněji o závazku vůči zhotoviteli díla), a to v okamžiku kdy je známa konečná částka.

O této částce zároveň účtujte jako o vzniklé pohledávce za vlastníky jednotek, protože SVJ provedlo dílo pro jiné osoby – objednavatele. Ihned jim vystavíte konečné vyúčtování s výzvou k úhradě, nikoliv předpis jakýchsi záloh!!! Nelze účtovat o zálohách, jestliže náklad byl již vynaložen a výše dluhu vlastníků vůči SVJ je známa. Jistě rozeznáte zálohu od konečné úhrady.

Hradí-li fakturovanou částku banka za SVJ, účtujete o vzniku závazku vůči bance v této výši. To nemá nic společného se zůstatkem na bankovním účtu. Tento dluh pak SVJ postupně splácí bance ze svých prostředků, v souladu s úvěrovou smlouvou. S vlastníky jednotek to nemá vůbec žádnou spojitost, to je pouze interní věc SVJ, jak překlenulo svou finanční nedostatečnost.
---------------------------------------------------------------------------------

Existují (na internetu i jinde) návody „jak účtovat o bankovním úvěru v SVJ“. Tyto návody jsou většinou vadné, jsou v rozporu se zákonem o účetnictví, a zakrývají skutečné závazkové vztahy a peněžní toky. Tyto návody opisuje jeden neználek od druhého a obsahují takové bláboly jako „úvěr je samozřejmě hrazen samotnými členy společenství“. Toto samozřejmě není pravda. Nerozumím, proč se tyto nesmysly rozšířily jako mor.

lake