Ale my stále nevíme, zda jste vlastníkem podle bodu 1 či podle bodu 2. To, že jste koupil jednotku a zároveň podíl na nějakém pozemku – to nic neznamená. Jsou to jen dvě kupní smlouvy ke dvěma nemovitostem na jenom papíru. Rozhodující je pouze to, zda původní vlastník svým prohlášením určil, že pozemek je (věcným) příslušenstvím domu. Podle toho je pozemek veden v katastru samostatně, nebo je navázán na list vlastnictví každé jednotky. Rozdíl je v osudu podílu na pozemku při prodeji jednotky. A také v tom, že při vlastnictví podle bodu 1 nemá SVJ nic společného se správou pozemku a samozřejmě nevybírá na tento účel ani žádné zálohy či příspěvky. Není oprávněno požadovat vyklizení pozemku.

Jako spoluvlastníci pozemku (ať podle 1 či podle 2) si můžete rozhodnout většinou o způsobu užívání. Například o tom, že tam nechcete žádné „černé“ stavby. Je otázkou, zda plechová garáž je stavbou: musela by být spojena se zemí pevným základem. Pokud je pouze na zemi položena, jde o výrobek.

Napřed je třeba vyřešit kdo je vlastníkem garáže. Je to ta osoba, která má od garáže klíč? Nemusí tomu tak být. Jak prokáže, že je vlastníkem té plechové věci? Má daňový doklad o koupi? Smlouvu o darování garáže od jejího původního vlastníka? Nebo alespoň vám předá písemné prohlášení, že je vlastníkem on?

Kdyby své vlastnictví neprokázal, pak máte jednoduchou pozici při odstraňování cizí věci z vlastního pozemku.

Ostatní spoluvlastníci pozemku mohou po něm požadovat obvyklou finanční částku měsíčně jako kompenzaci za to, že výhradně pro sebe užívá společnou plochu. Je možno vymáhat soudně.

Do věci je možno vhodně zapojit Stavební úřad, který může nařídit odstranění černé stavby ze společného pozemku. V okamžiku, kdy rozhodnutí nabude právní moci, je možno pozvat partu dělníků s autogenem. Obsah garáže (movité věci) není ovšem přípustné zlikvidovat, proto dotyčnému poskytnete přiměřený čas na vyklizení černé stavby před jejím odstraněním.

lake