„…je korektní aby se kritériem v úhradách za provoz výtahu objevila váha dopravovaných osob (údajně kdo má nad 100 způsobuje vyšší provozní náklady než vlastník pod 100 Kg) a vzdálenost (jízda do 7-mého patra je dražší než do 2-hého). „Korektní“ třeba ve smyslu §6/2 NOZ?“

Neználku, máte výtah s protizávažím?

Pokud ano, zabudujte do svých úvah fakt, že protizávaží bývá zpravidla těžší než prázdná kabina, např. o 125 kg, při nosnosti výtahu 250 kg. Pokud si tedy nějaká osoba (byť podvyživená) přivolá výtah např. ze 7. patra, musí motor nejdříve vytáhnout hmotnost odpovídající obézní osobě z přízemí do 7. patra.

Z kterého patra si do přízemí výtah přivoláváte je nahodilé. Všimněte si ale toho, že osoby z vyšších pater většinou jezdí výtahem i dolů, dopravují tedy často výtah do přízemí, přičemž motoru pomáhají vytáhnout protizávaží, obézní osoby zpravidla více.

Pokud to umíte a máte čas, můžete si vytvořit na počítači simulační model.

Také můžete při svých úvahách uplatnit své znalosti fyziky, nabyté na ZDŠ. Osoba, která se vyveze výtahem v gravitačním poli, získá polohovou energii. Při jízdě výtahem do přízemí ji zase odevzdá (vytáhne protizávaží). Největšími plýtvači polohové energie jsou ti, kteří jezdí jen nahoru a dolů chodí pěšky (přivázat za auto a usmýkat!). To ale nebude případ tlouštíků. Důležité je zajistit, aby lidé jezdili střídavě nahoru a dolů, ne 10× nahoru a pak zase 10× dolů (chtělo by to zavést služby u výtahu podle rozpisu :).

Nakonec to nejdůležitější:

Výtah není žádná pouťová atrakce, za kterou by měl platit jen ten, kdo se vozí. To považuji za nápad lidí, kteří obvykle postrádají nadhled při řešení problémů.

Výtah je nutné zlo ve vícepodlažních budovách. Ty se staví z důvodů, ze kterých mají prospěch všichni (z urbanistických hledisek dokonce i ti, kteří v takových budovách nebydlí). Namátkou je to: nižší cena pozemku, nižší náklady na střechu, nižší náklady na topení, … (vše vztaženo na jednotku obytné plochy). Zkuste si spočítat (odhadnout) rozdíl nákladů na vytápění a výtah osmipodlažní budovy proti dvojici čtyřpodlažních budov bez výtahů se stejnou obytnou plochou.

Není tedy nijak nespravedlivé dělit náklady na výtah (všechny, i provozní) poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu, neboť v tomto podílu se vesměs dělí mezi vlastníky i úspory dané větším počtem podlaží. Lidé nejezdí výtahem z plezíru, spíše to obtěžuje. Vlastníkům přízemních bytů se to ovšem těžko vysvětluje.