Lake napsal:

„Příkazcem ve věcech správy domu a pozemku je vlastník domu. Příkazníkem je správce – SVJ právnická osoba, která je správcem cizího majetku ze zákona.“ „Pokud si SVJ není jisto, nechá si své kroky schválit shromážděním.“

Lake popisuje vnitřní záležitost příkazníka (tj. jakým způsobem příkazník rozhoduje, podle zákona svými členy, kteří se (1) dostavili, a (2) mají dohromady více než 1/4 „většinu“ počítáno podle podílů), což je zde irelevantní: Statutární orgán příkazníka jedná (podle NOZ je povinen jednat) ve věcech správy domu a pozemku zpravidla bez předchozícho schválení nejvyšším orgánem příkazníka.

Opomíjí se tu, že pravomoc shromáždění je značně omezená. V naprosté většině případů jedná statutární orgán správce (v diskutovaném kontextu příkazníka) samostatně, bez jakéhokoli předchozího schválení kýmkoliv, a o výsledku (a nákladech) své činnosti pouze zpětně informuje všechny své členy (všichni členové správce jsou současně členy shromáždění, bez ohledu na to, zda se dostavili či nedostavili na schůzi shromáždění). Nedostavením se na shromáždění se pouze vzdali práva rozhodovat o předem oznámeném usnesení, v žádném případě se nevzdali práva obdržet informace.

Dotazy pana Neználka' jsou tak zcela na místě. Z pohledu člena společenství je odpověď jednoduchá: Nebyla-li členovi společenství prokázána nutnost (ZoVB) ani účelnost (NOZ) vynaložených nákladů, nevznikla členovi společenství povinnost podílet se na vynaložených nákladech. Už se zde řešilo. Člen společenství přitom nemá žádnou povinnost po informacích pátrat či je snad dokonce vymáhat. Postačí, když ověří, zda mu byly poskytnuty a zda na základě jejich obsahu vyhodnotí, že mu vznikla povinnost na vynaložených nákladech se podílet, neboť je jednalo o nutné a účelně vynaložené náklady.

§