Pan Pavel napsal: „Diskutovat nad jedným paragrafem o přechodu starých SVJ pod NOZ v části bytové spoluvlastnictví mi přijde malicherné.“

Pane Pavle, to se mýlíte. Nejde o malichernou záležitost. Jistě víte, že právě tato záležitost je v centru pozornosti mnoha čtenářů tohoto webu. Oni se nezajímají o těch 4000 paragrafů, které zmiňujete (např. o vlastnictví naplaveného břehu, o právu pastvy, o pachtu a o tom, komu patří narozené tele). Oni se zajímají spíše o to, zda se budou stanovy SVJ muset nějak přepisovat, popřípadě jak.

Odpověď zní: nebudou se muset měnit, protože neexistuje žádné ustanovení žádného právního předpisu, které by něco takového ukládalo. Opak jste neprokázal ani vy, ani stará Blažková, ani žádný z publikujících zombie-právníků. 

Vy zde citujete z textů různých právníků, kteří nedovedou ani slovem obhájit svůj nepodložený názor. Viz další ničím nepodložené tvrzení profesora Eliáše. Stále Vám to ještě není divné?

Čím více čtu texty profesora Eliáše a jiných, tím je to trapnější. Bludy jsou definovány jako „nevyvratitelné přesvědčení, ovlivňující jedincovo chování, s paranoidním či pro danou kulturu nezvyklým obsahem“. Jestliže vystudovaný právník dokáže ignorovat znění NOZ, ústavu a judikáty ústavního soudu, a veřejně svá protiprávní tvrzení opakuje, jde jistě o těžký případ „nevyvratitelného přesvědčení s nezvyklým obsahem“. Další právníci trpí zase předposraností před autoritou a opakují tyto bludy stále dokola bez vlastní mozkové činnosti.

Neměl by se jim poskytovat prostor, míním já.

lake