„Zde je přímo řečeno, že jde o nucení k založení“

Ano DZ uvádí, že budou nuceni k založení blokací a také uplatněním méně komfortních obecných ustanovení o spoluvlastnictví.

Domnívám se, že v případě té blokace, i když to tam není přímo uvedeno, měla DZ na mysly nejen založení, ale i vznik. Naopak u toho uplatnění obecných ustanovení o spoluvlastnictví měla DZ na mysly skutečně jen založení. I když ten vznik v DZ přímo uveden není, nemyslím si, že by to mělo prokazovat, že místo slova „vzniku“ mělo být v samotném znění § 1198 slovo „založení“. Ty důvody, které jsem uvedl na podporu tohoto názoru v předchozích příspěvcích, považuji za racionální, i když Vás nepřesvědčily.

K otázce „A jaké jsou ty případy, kdy nikdo nemá na začátku většinu? Kdo v takových případech ty jednotky převádí? (Resp. od jisté chvíle chce převádět, ale je v tom blokován?)“

Pokud jde o ty další případy (rozuměj případy zakládání jednotek jinak než prohlášením, které jsou omezené na statisticky malý počet) jde při nich o případy vzniku jednotek vůlí několika osob dohodou o oddělení ze spoluvlastnictví nebo jeho zrušení a vypořádání anebo o zúžení či vypořádání společného jmění (jednotky vznikají zápisem do katastru nemovitostí). A pak jde ještě o případy, kdy o vzniku jednotek rozhodne ve stanovených případech soud. Tehdy jednotka vznikne právní mocí rozhodnutí.

V takových případech mohou nastat podmínky pro založení společenství (vznikne alespoň pět jednotek a tři různí vlastníci) a bude-li chtít kterýkoli vlastník svoji jednotku převést, budo převod blokován pokud půjde o „další převedenou jednotku“ a vlastníci domu budou muset přikročit k založení společenství schválením stanov a poté dovršit vznik společenství zapsáním do veřejného rejstříku.