„Pokud se na Shromáždění SVJ sejde alespoň 75% vlastníků, můžou si odhlasovat jakoukoliv rekonstrukci/o­pravu/moderni­zaci.“ Ano, pokud pro usnesení budou 3/4 všech vlastníků jednotek.

No, vida. Takže vlastníci se sejdou na Shromáždění SVJ, pro něco se rozhodnou a SVJ následně bude konat. Celá velká debata o prdu je tedy v tom, že když se na schůzi nejvyššího orgánu SVJ odehraje hlasování o něčem, o čem SVJ (a tedy ani jeho nejvyšší orgán) není ze zákona oprávněno rozhodovat, stejně to rozhodnutí platí, protože jej ve skutečnosti neučinil nejvyšší orgán právnické osoby, ale osoby, které shodou náhod byly ve stejné místnosti, jsou členy tohoto orgánu, ale narozdíl od tohoto orgánu mají ze zákona právo o této věci rozhodovat, přičemž toto právo jim dává §11 odst. 5 ZoVB. (A paradoxem je, že tento paragraf vůbec nemluví jednotlivých vlastnících a jejich právech, ale popisuje, jak a o čem hlasuje ten orgán, který ale nemá právo o tom hlasovat). A k tomuhle závěru může člověk dojít pouze tehdy, pokud kromě čtení zákona ještě vyplázne pár tisíc za právní poradenství a bude doufat, že zrovna ten právník, na kterého se obrátil, zná patřičné judikáty, ze kterých plyne, že je všechno jinak…

No, je to na zbláznění. Nicméně závěr z toho je jasný. Kdykoliv někde někdo napíše „na Shromáždění jsme si schválili to a to“, ve skutečnosti to znamená „pokud to a to smí schvalovat/usnášet Shromáždění coby nejvyšší orgán SVJ, schválilo/usneslo to Shromáždění SVJ, ale pokud to schvalovat nesmí, schválilo to shromáždění vlastníků jednotek, které to narozdíl od Shromáždění schválit může“.