A to nejlepší jsem si nechal nakonec. Podle § 9 odst. 3 písm. (u) Občanského soudního řádu platí:

• Krajské soudy (…) rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně (…) ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých.

To znamená, že záležitosti týkající se rozhodování shromáždění SVJ se vždy posuzují jako obchodní věci. Takže i v případě, že se budete soudit o vadné rozúčtování služeb, nebo o nesprávně stanovené zálohy na správu, jste (podle našich zákonodárců) obchodníkem. A u nich je hranice 100000 Kč. Bude-li částka nižší, je Vám Nejvyšší soud jako poslední pojistka odepřen. Soudy už podle toho rozhodují.

Šance, že obě soudní instance věc vyřeší správně, je při stavu české justice, nesrozumitelnosti zákonů a rozkolísanosti judikatury poměrně nízká. Ale účelu soudní reformy bylo dosaženo: Nejvyššímu soudu ubude práce, mnohem méně zpackaných případů se bude vracet zpět. Celková doba řízení se ve statistice významně zkrátí. Ministru spravedlnosti se dostane pochvaly.

Že spravedlnost sama dostane jako obvykle na frak – to je pro naše zákonodárce vedlejší. Nedivme se jim: vždyť musí stihnout během volebního období nakrást a „odklonit“ co nejvíc peněz a převzít od pana Bárty a jiných všechny ty obálky, které podle rozhodnutí Nejvyššího soudu nejsou úplatkem. Přečtěte si to zde.

Možná by se takto radikálně měla snížit i kriminalita: krádež bude trestná až od 100000 Kč, znásilnění se projedná pouze bude-li mít trvalé následky na zdraví, vraždou se bude policie zabývat jedině budou-li při tom alespoň dvě či více mrtvol. Panečku, to budou krásné statistiky!

lake