Pane Fantomasi,
napsal jste: „… jaký typ nákladů zaúčtovávají v zálohách a jaký v příspěvcích, v tzv. fondu.“ Dal jste tedy rovnítko mezi příspěvky a tzv. „fond“, což je pojem neurčitý, ale laici pod ním zpravidla míní zálohy složené vlastníky. Nikoliv příspěvky. Proto jsem napsal, že si oba pojmy pletete.

Také jste napsal: „… příspěvky na správu (5Kč/m2) zůstávají ležet na separátním účtu“. To je opět nepravdivé tvrzení: nejde o příspěvky, vybírané z konkrétního právního důvodu a určené na konkrétní výdaje, nýbrž jde o zálohy vybírané neoprávněně na neurčitý budoucí účel.

Napsal jste: „Pojem dlouhodobá záloha … Snad se shodneme, že mluvíme o platbách, které nejsou zúčtovatelné …“. Obávám se, že v ani tomto se neshodneme. Zálohové platby podléhají zúčtování. Jinak by zůstaly v účetnictví „viset“ navěky. Mám právě před sebou usnesení Ústavního soudu I.ÚS 2708/12 ze dne 11.09.2012, kde je to v rekapitulaci napsáno černé na bílém. Ale najdete to i v učebnicích.

Jste překvapen, že zálohy se z účetního hlediska dělí na dlouhodobé a krátkodobé. Ono to už tak v účetnictví bývá. O přijaté záloze se účtuje jako o závazku. Rozhodující je doba mezi poskytnutím zálohy a provedením dodávky (poskytnutí služby). Pokud je tato doba delší než 1 rok, jedná se o dlouhodobý závazek. To je běžná skutečnost, opět dohledatelná v učebnicích účetnictví i v právních předpisech.

Používám pojem „Reserve Study“ a podrobně jsem jej vysvětlil v jiné diskusi. Jde pouze o běžný dlouhodobý plán příjmů a výdajů (cashflow plan). Pokud nevíte, o čem je řeč, nechte to být.

lake