Pane NeznáIku, za věrohodný rozpočet bych označil takový, který je
• určitý,
• přezkoumatelný,
• souladný se zákonem,
• odpovídá skutečnému stavu domu v době, kdy byl sestaven či schválen.

Judikátů k zálohám a k vyúčtování jsou hromady, zde je jeden citát. Je z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 4271/2007, ze dne 20.11.2009:

Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Sankce neplatnosti právního úkonu se tímto ustanovením váže k náležitostem projevu vůle; projev je neurčitý, je-li nejasný jeho obsah, to jest, když se jednajícímu nepodařilo obsah vůle jednoznačným způsobem stanovit, ať již z důvodu, že zde taková vůle zcela absentovala, nebo proto, že projevená vůle nebyla ve smyslu shora popsaného určitě vyjádřena.
Závěr o neurčitosti právního úkonu předpokládá, že ani jeho výkladem nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěl účastník projevit (§ 35 odst. 1 obč. zák.). Ve smyslu občanského zákoníku je tedy třeba právní úkon považovat za určitý a srozumitelný, jestliže je z něho patrno, kdo tento právní úkon činí a co je jeho předmětem, přičemž tento předmět musí být vymezen tak, aby nemohlo dojít k záměně za věci obdobného druhu.
Pokud ta která esenciální náležitost právního úkonu (např. z hlediska jeho určitosti) absentuje, nemůže takto učiněný úkon vyvolat sledovaný vznik, (obsahovou) změnu či zánik příslušného právního vztahu. K závěru o neurčitosti právního úkonu však lze dospět až poté, kdy pochybnosti o jeho určitosti nelze odstranit ani jeho výkladem. (konec citátu)
----------------------------------------------------------------------

Pan anonn poznamenal, že oni ve výboru vždy plánují dlouhodobě. Jen to nesdělují vlastníkům jednotek. To samozřejmě nestačí – výbor není tajné bratrstvo. K tomu se hodí rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 4836/2007, ze dne 20.1.2009:
Je-li obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle (neurčitý projev vůle je sice srozumitelný, avšak nejistý je jeho obsah – jednajícímu se nepodařilo obsah vůle jednoznačným způsobem vyjádřit) je dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán; nestačí, že účastníkům smlouvy je jasné, co je předmětem smlouvy, není-li to poznatelné z textu listiny. Určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnosti o jeho obsahu ani u třetích osob (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2002, sp. zn. 33 Cdo 512/2000. (konec citátu)
----------------------------------------------------------------------

§ 37 (1) ObčZ: Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.
Předpis záloh, který nelze přezkoumat, nesplňuje základní předpoklad, neboť není ani určitý, ani srozumitelný. Vlastníkovi je zabráněno zjistit případné chyby v předpisu záloh a podat reklamaci.

Tuto výtku nelze obejít tvrzením, že se to stejně nakonec všechno vyúčtuje. Dobrovolným placením „naslepo“ by vlastník jednotky dal předem souhlas k jakémukoliv použití jeho záloh, aniž by k tomu mohl dodatečně cokoliv namítat. Taková pastička by se velmi líbila panu anonnovi: Zaplať a pak už jen drž hubu.

§ 39 Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
V českém právním řádu platí, že kdo něco tvrdí, je také povinen to prokázat. Že předpis záloh je v souladu s § 15 odst. 2 (a tedy neodporuje zákonu), je povinno tvrdit a prokazovat SVJ – ať vlastníkovi jednotky, nebo soudu. Vlastník jednotky toto prokazovat nemusí.

lake