Pan Krupp opět straší haváriemi. Náklady na odstranění havárie se samozřejmě zaplatí z účtu SVJ. Pokud „spoříte“ podle schváleného plánu např. na opravu střechy, výtahu, apod., pak po zaplacení nákladů havárie následně podle okolností buď posunete termín opravy nebo zvýšíte měsíční platbu DZO (případně kombinace obého), tj. aktualizujete plán oprav. Stejně tak učiníte, když usnesením nepředvídatelně změníte svá předchozí rozhodnutí, priority, atd. (jak píše pan Krupp). Plán oprav není neměnný. Po každé aktualizaci plánu oprav znovu stanovíte měsíční výši záloh DZO. To se ani nemusí schvalovat, to matematicky vyplyne.

Pokud nemáte nic v plánu a na účtu DZO je nula, pak si na havárii můžete půjčit od svého bankéře (jako ti již zmínění staří Babyloňané a Egypťané).

Pokud si z nějakého důvodu nechcete půjčovat a ani nemáte důvod vybírat DZO (žádnou opravu neplánujete), a přesto chcete mít rezervu na havárie, pak můžete nadsadit zálohu na služby (teplo, voda), případně na některé dílčí náklady na správu domu (např. el. spol. prostor). V případě, že havárie nenastala, po vyúčtování služeb vrátíte celý přeplatek. V případě, že havárie nastala, od přeplatku za služby odečtete jednorázovou platbu za havárii (někomu nebo i všem pak samozřejmě může vzniknout nedoplatek).

Otázkou je, jak velkou rezervu na havárie chcete udržovat. Asi nemá valný smysl léta platit stejnou částku do „fondu oprav“ bez plánu oprav jen kvůli haváriím. Rezerva z nadsazených záloh na služby má tu výhodu, že se přeplatky z vyúčtování každoročně vracejí. „Spoříte“ si tedy jen do určité částky. Nevzniká nějaký neustále rostoucí balík neúčelně vázaných peněz. A při prodeji bytu se vám bezděčně „naspořené“ peníze vrátí (nebyla-li ovšem havárie).

Určitě teď někdo namítne, že zálohy na služby se nadsazovat nesmějí. Pak mu tedy nezbude, nemaje peněz na účtu DZO, než v případě havárie oběhnout partaje a peníze vybrat do klobouku (jako to udělal ten pilot bez paliva).