Pane lake,
na řadu záležitostí máme stejný názor, jen si jinak vykládáme jejich dopady. :-))
L:
Pane Pavle, příspěvek je účetně příspěvek, i kdyby se platil pravidelně jednou měsíčně. Záloha je něco úplně jiného, právně i účetně. Příspěvek v SVJ bude mít spíše charakter obdobný nájemnému u družstev: jde o platbu, která je nevratná (nerozhodne-li SVJ o vypořádání přebytku) a není spojena se vznikem závazku vůči plátci.
P:
Souhlasím s tím, že příspěvek v SVJ má charakter nájemného v družstvu z hlediska účetnictví i daní. Nájemné v družstvu se ale nevyúčtovává (příspěvek ano podle § 1208/d) ani se nevypořádávají přebytky nájemného (u příspěvku ano). V družstvu vznikne zisk, o jehož rozdělení rozhodne členská schůze (§656/i zákona o obchodních korporacích).
Stejně tak v SVJ pokud by příspěvek nebyl poskytován zálohově. Vznikl by výsledek hospodaření, který by se po zdanění vypořádal jak uvádí § 1208/d. Vypořádání výsledku hospodaření je něco jiného než vypořádání nevyčerpaných příspěvků (Vy zavádíte nikde nedefinovaný pojem vypořádání přebytku) jak je uvedeno v § 1208/d. Racionální zákonodárce by přece ve stejném písmenu jednoho § nepoužil dva pojmy pro jednu záležitost.
L:
Platba záloh je samozřejmě možná, avšak s výslovným souhlasem plátce.
P:
To není nikde řečeno. Navíc je platba zálohy pro člena SVJ výhodnější. Při platbě zálohy má právo na vyúčtování. U příspěvku nikoliv, ten je nevratný, jak správně uvádíte. U zálohy vznikne členovi SVJ pohledávka, u příspěvku nikoliv, jak správně uvádíte.
L:
Napsal jste: „Pokud (…) mám provést vyúčtování/vypořádání, tak mi z toho jednoznačně vychází, že příspěvek musí být vybírán jako zálohový.“
P:
A na tom trvám. Pokud je příspěvek nevratný, nemůže se vyúčtovávat. Musí se tedy jednat o zálohy na příspěvek, které lze vyúčtovávat. U nevratného příspěvku samozřejmě nelze provést vypořádání nevyčerpaného příspěvku. Jak jsem uvedl výše vypořádání výsledku hospodaření je něco jiného než vypořádání nevyčerpaného příspěvku.
L:
Zákon se zmiňuje o „vyúčtování příspěvků“, což je pochopitelné, neboť SVJ vede účetnictví.
P:
Tomu nerozumím. Vyúčtování příspěvků nemá nic společného s vedením účetnictví, alespoň pokud je mi známo. Můžete uvést, které ustanovení ZoÚ, vyhlášky 504 či ČUS o tom pojednává?
L:
Pojem „vypořádání příspěvků“ je v nObčZ použit, což ovšem neznamená, že by mělo jít o vypořádání záloh. Při vypořádání jde o převod části majetku právnické osoby na členy a o tom rozhoduje pochopitelně nejvyšší orgán – shromáždění.
P:
Vypořádávat lze pouze zálohové příspěvky. To o čem mluvíte v druhé větě se nazývá vypořádání výsledku hospodaření, což je něco úplně jiného než vypořádání nevyčerpaných příspěvků.
L:
A jakpak je to ve světě? V Kanadě a USA jsou statisíce kondominií. Jak se v nich řeší financování jsem napsal jinde http://www.portalsvj.cz/…hy-na-spravu#…. O skládání dlouhodobých záloh tam už desítky let nic nevědí. Vybírají se příspěvky. Zálohy totiž nejsou ke správě domu zapotřebí. Jde pouze o řízení cashflow.
P:
Nejde jen o řízení cash flow, ale i o daně a lepší pozici člena SVJ, který je na tom lépe pokud bude platit zálohu než pokud by platil konečný nevratný příspěvek.
Závěr:
Protože je v § 1208/d uvedeno, že se příspěvek vyúčtovává, tak musí být příspěvek zálohový. Konečný, nevratný příspěvek nelze vyúčtovávat. To že se v účetnictví SVJ zobrazí, jak bylo naloženo s příspěvky, za co byly utraceny, to není vyúčtování, to je účetnictví. Pokud se SVJ rozhodne vypořádat výsledek hospodaření, tak se nejedná o vypořádání nevyčerpaných příspěvků. Konečný, nevratný příspěvek nelze nevyčerpat.
Je ale pravda, že zákonodárce mohl pro zastánce výlučně jakykového výkladu normy uvést u příspěvku i slovo „zálohový“. Ti kdo využívají i ostatní metody výkladu právní normy ho ale nepotřebují. Z logického výkladu § 1 208/d se jedná o zálohový příspěvek.
Hezký den!
Pavel
Poslední komentáře