SVJ a povinnosti v oblasti požární ochrany
Cílem tohoto článku je vysvětlit některé základní pojmy a povinnosti z oblasti požární ochrany, které se vztahují k činnosti a charakteru společenství vlastníků jednotek (příp. bytových družstev).
Vzhledem k probíhající privatizaci stávajícího bytového fondu a rostoucí výstavbě nových bytových domů se setkáváme s řadou dotazů, nevyjasněných pochybností a co je horší, také s mnoha nedostatky v péči o požární ochranu, které ve svém důsledku mohou vést k ohrožení života, zdraví a majetku uživatelů bytových jednotek.
Je nutné předem si uvědomit, že společenství vlastníků jednotek je právnická osoba zabezpečující plnění povinností na úseku požární ochrany v souladu se zákonem o požární ochraně č. 133/1985 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“).
Právnickým osobám je rozsah povinností stanoven v závislosti na kategorii požárního nebezpečí jimi provozované činnosti.
Zákon o požární ochraně v § 4 určuje tyto tři kategorie požárního nebezpečí:
- Bez zvýšeného požárního nebezpečí
- Se zvýšeným požárním nebezpečím
- S vysokým požárním nebezpečím
Je tedy na právnické osobě, aby svůj objekt nebo svou činnost zařadila do správné kategorie požárního nebezpečí, a podle toho plnila povinnosti na úseku požární ochrany. V praxi to znamená, že činnost podle bodu 2 vyžaduje samozřejmě více povinností z hlediska PO než činnost podle bodu 1, a činnost podle bodu 3 na sebe váže další povinnosti (zejm. podle § 6a, zákona o požární ochraně).
Povinností právnických osob v oblasti požární ochrany je celá řada a nelze je detailně popsat v jednom článku. Proto doporučuji obrátit se na osobu odborně způsobilou dle § 11 zákona o požární ochraně a nechat si detailně zpracovat výčet relevantních povinností pro konkrétní objekt a činnost.
I v případě, že objekt SVJ bude zařazen do první kategorie (bez zvýšeného požárního nebezpečí) je vhodná spolupráce osoby odborně způsobilé, aby podle § 5 odst.1 písm. e) zákona o požární ochraně pravidelně kontrolovala dodržování předpisů o požární ochraně a prováděla pravidelné preventivní prohlídky objektu.
Lhůty preventivních požárních prohlídek stanoví § 13, vyhlášky 246/2001 Sb., kterou se provádí zákon o požární ochraně (dále jen „vyhláška o požární prevenci“)
- V objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím se provádí preventivní požární prohlídka nejméně jednou za 3 měsíce,
- V objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se provádí preventivní požární prohlídka nejméně jednou za 6 měsíců,
- V objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se provádí preventivní požární prohlídka nejméně jednou za rok.
A tady přichází první bolavé místo v péči o požární ochranu ze strany SVJ. Řada z nich totiž vůbec netuší, že i ten nejmenší a zdánlivě bezproblémový dům v kategorii bez zvýšeného požárního nebezpečí musí být podle výše uvedeného znění podroben pravidelné preventivní požární prohlídce!
Tato prohlídka navíc reflektuje další podstatnou povinnost, která je často zanedbávána a tou je označení objektu příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany (např. hasící přístroje) a požárně bezpečnostní zařízení (např. vnitřní požární vodovod – nástěnné hydranty). Podrobnosti jsou stanoveny v § 3, odst. 2, § 11 odst. 2 písm. d) a f) a odst 3 písm. a) vyhlášky o požární prevenci. Označením značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně se rozumí například označení únikových cest, směrů úniku, nouzových východů, evakuačních výtahů, hlavních uzávěrů elektrické energie, plynu, vody, topení a produktovodů, přenosných hasících přístrojů, požárních hydrantů, zákazu kouření a zákazu vstupu s otevřeným ohněm.
Řada povinností, které je SVJ povinno plnit, se vztahuje k únikovým cestám.
Často dochází ke vzniku protiprávního stavu tím, že vlastníci nebo uživatelé bytových jednotek sníží jejich průchodnost hořlavým nábytkem a různými předměty (skříně, botníky, květináče). V § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně, je kromě jiného uvedeno, že právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny udržovat únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení. Jakékoliv předměty na únikových cestách nesmí bránit evakuaci a nesmí zvyšovat požární riziko!
I tyto problémy by měla řešit preventivní požární prohlídka a následné odstranění závad, které je v záznamu o provedené prohlídce stanoveno.
Další obecnou povinností, která naštěstí není tolik podceňovaná, je problematika hasících přístrojů. Hasící přístroje (dále jen „PHP“) jsou věcnými prostředky požární ochrany, a kromě revize (nutno provádět min.1× ročně) je nutné také uvažovat o jejich rozmístění, druzích a počtu. Jestliže SVJ nedisponuje projektovou dokumentací, požárně bezpečnostním řešením nebo obdobnou dokumentací, která stanoví množství, druhy a způsob vybavení PHP, je nutno postupovat podle § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, kde se mimo jiné uvádí, že se instalují alespoň PHP s určitou hasební schopností (např. 6 kg hasícího prášku) na každých započatých 200 m^^2^^ půdorysné plochy podlaží objektu. A to je nutné vzít navíc v potaz ČSN 73 08 33 (norma pro bydlení a ubytování), kde je striktně stanoveno, že PHP musí být umístěn v prostorách určených ke skladování (sklípky) a ve strojovně výtahu.
Znovu problém, který se neřeší – představitelé SVJ prohlásí, že PHP v objektu nikdy nebyly a považují věc za vyřešenou.
Další ožehavou záležitostí je otázka vnitřního požárního vodovodu – požárních nástěnných hydrantů.
Nestačí jen předepsaná revize dle ČSN 73 08 73 a ČSN EN 671–3 (nutno provádět min. 1× ročně).
Jedná se o požárně bezpečnostní zařízení, které se musí dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně zabezpečovat v potřebném množství a udržovat v provozuschopném stavu. Tzn., doplňovat jednotlivé komponenty (hadice a proudnice), dbát na to, aby stoupací potrubí požárního vodovodu bylo natlakováno a připraveno k použití. Velkým nešvarem je uzamykání hydrantových skříní vedené snahou o zabezpečení uložené požární výbavy před krádeží nebo zneužitím. Pokud u hydrantu není zařízení sloužící k okamžitému zpřístupnění (např. prosklená krabička s klíčem), je požární hydrant k ničemu a SVJ porušuje povinnost vyplývající ze zákona o požární ochraně.
A na závěr tohoto základního informačního článku snad nejméně známá povinnost SVJ z hlediska požární ochrany. Jedná se o požární dveře. Celá řada (zejména těch novějších) domů je jimi vybavena, zejména na únikových cestách.
Jedná se také o druh požármě bezpečnostního zařízení dle § 1 písm d) a § 2 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci a jako takové se musí min. 1× ročně revidovat.
Najít SVJ s platnou revizní zprávou na požární dveře je opravdu vzácnost, přestože orgány státního požárního dozoru při kontrole tento dokument, stejně jako ostatní, pochopitelně vyžadují.
Co se týče sankcí, které mohou být správním úřadem za porušení výše zmíněných povinností na úseku požární ochrany vyměřeny, tak se nejedná o zanedbatelné částky. Je-li naplněna skutková podstata správního deliktu podle
§ 76 zákona o požární ochraně, může být uložena pokuta až do výše 500 000,– Kč.
V dalších příspěvcích bych se chtěl věnovat dalším tématům, které jsme nestačili nastínit a zejména vyhl. č. 23/2008, která určuje technické podmínky staveb, které budou kolaudovány nebo projdou zásadní stavební úpravou po 1. 7. 2008. Tato vyhlášky přináší další povinnosti, zejména co se týče instalace požárních hlásičů a specifických druhů hasících přístrojů v objektech pro bydlení a ubytování.
Doufám, že výše uvedené informace Vám pomohou při Vaší zodpovědné práci a přispějí k vyšší bezpečnosti Vašich domů a jednotlivých uživatelů.
Zpracoval: Milan Zvára
Argos – požární servis, Praha 8
Email: argos.zvara@seznam.cz
http://www.argos-pozarniservis.cz
Zdravím všechny borce zde, řešíme v SVJ nové rozvody sudené a teplé vody stoupačkami na WC. Bylo nám sděleno, že se musí kvůli protipožární ochraně průchody mezi patry zabetonovat. To pro lidi znamená vybourat si záda na WC, aby se mohl udělat šalunk pro betonování z patra výš. Dále řešíme podlahu v přízemí u výtahů, kde prý taky musí být dlažba jelikož to je prý úniková cesta. Přitom v celém domě všude je lino, ve všech patrech i na schodišti, tak nám to přijde divné, navíc dlažbou by vznikl zub -schůdek při vystupování z výtahu.
Děkuji za rady a odpovědi.
„se musí kvůli protipožární ochraně průchody mezi patry zabetonovat“ (Vložil Crasti, 21. Srpen 2023 – 19:02)
Pane Crasti,
jaké všechny rozvody máte v instalační šachtě (za WC)? Píšete studenou a teplou vodu, to jsou 2–3 trubky. Dále odpad? Vzduchotechniku? Plyn? Silovou elektřinu? Datové rozvody?
Z požárního hlediska je zajímavá zejména vzduchotechnika. Průměr ostatních trubek je max. několik málo cm, vzduchotechnika má průměr typicky v decimetrech, s otvory do obytného prostoru o průměru 10–15 cm a navíc bývá více než jedna (aby se nemístil vzduch z kuchyní, koupelen a WC), vnitřní povrch je navíc (při zanedbaném čištění – napište, jak často čistíte vnitřní povrch vzduchotechniky) pokryt hořlavým mastným filmem. Riziko je zde nesrovnatelně větší než okolo vodních trubek.
Dobrý den, nějakou dobu řeším se sousedkou spor na chodbě. Sousedka odkládá odpadky, které zasahují do elektrického rozvaděče na chodbě nebo jsou v těsné blízkosti el. rozvaděče. Mohu se zeptat, zda-li je nějaký zákon, kde se tato problematika řeší? Našel jsem obecné informace, jako že by neměly být odpadky na chodbně společných prostorách domu. Ale ptám se konkrétně z požární bezpečnosti na předměty v blízkosti el. rozvaděčů. Děkuji za odpověď.
„odpadky … zasahují do elektrického rozvaděče“
To vyřeší revizní technik. Posoudí, zda bude pokutován vlastník rozvaděče, vlastník odpadků, nebo oba.
Stará norma ČSN 33 2130 čl. 2.1.11. uvádí, že před rozvaděčem má být po celé jeho šířce alespoň 80 cm volného prostoru. Přesně Vám to sdělí a pokutu SVJ vyměří preventista HZS, kterého doporučuji pozvat. Následně tu pokutu dají vaši neschopní výboři proplatit tomu ,čí ten „bordel“ je.
Dobrý den, mám menší dotaz. Vlastním byt, který nemá balkón, balkón je společný pro 2 byty na mezipodestě. Správce BD mi řekl, že si na balkónové dveře nesmím dát žadný zámek, jelikož to slouží pro přístup hasičů v případě požáru. Ale třeba ve vedlejších vchodě je každý balkón na zámek. Má správce BD právo na to, nám zakázat si balkón zamknout?
Děkuji předem za odpověď
„Správce BD mi řekl, že si na balkónové dveře nesmím dát žadný zámek,“
1)Mohl by jste doplnit ,kdo to je, ten váš „správce“ a v jakém
právním vztahu,
s tímto „správcem "jste, že se musíte řídit jeho příkazy“?
2)Ve vašem PV, jsou tyto balkony uvedeny jako společné části domu nebo ve výlučném užívání vlastníků, Vámi zmiňovaných dvou bytových jednotek?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den.JaVa
Dobrý den, rád bych se zeptal zda budu porušovat protipožární předpisy, když bych jsi chtěl přidělat/namontovat držák na kola na zeď za své garážové stání do společné garáže. Když by mi to schválila nadpoloviční většina vlastníků (zásah do společných prostor) bude poté ještě nějaký problém s montáží? Děkuji za info.
Ne, do únikové cesty zasahovat nebude, protože zrovna máme stání vedle dveří z/do garáže. Takže tedy nic porušovat nebudu?
Opravdu toto zatím nikdo neřešil? Nebo jakoukoli montáž držáků do společných prostor v garážích? Díky za info.
Jedna pani v nasem bytove dome si posunula vchodove dvere do bytu az k hydrantu cca 20cm. BD tento zasah schvalilo. Pri otevreni dveri hydrantu tim padem zcela zasahuje vstupu do bytu a zcela brani pruchodu do bytu a pri pozaru by se museli dvere hydrantu odstranit. Jedna se o obecne ohrozeni ??
To,že jí to povolilo BD,ještě neznamená,že je to v pořádku z hlediska Hasičú,SÚ a stavební dokumentace k budově.Vyžádejte si na BD kopii písemného vyjádření Hasičů a SÚ, k této stavební úpravě.Pokud Vám ji nevydají,vše nafoťte a nechejte ověřit příslušným pracovníkem HZS.Pokud Vám sdělí,že je vše v pořádku,vyžádejte si písemný zápis o provedené kontrole.Pak již můžete klidně spát a v případě vzniku škody na Vašem majetku, potvrzení předložte vaší pojišťovně.JaVa
Dobrý den, snad to patří k tématu, ale pátrám po informaci zda je podle platných předpisů nově povinnost oddělit instalační šachtu v bytovém domě pro jednotlivé byty/podlaží kvůli požární bezpečnosti tak, aby bylo zamezeno tzv. komínovemu efektu? Příp. kdo tuto povinnost má (společenství vlastníků, či jednotliví vlastníci)? Děkuji
Dotaz správným směrem, nicméně je třeba vidět, že komínový efekt vykazuje rovněž schodišťová šachta a potrubí vzduchotechniky. Vámi navrhovaná úprava tak problém nevyřeší.
Je možné , aby si jeden člen Bytového družstva pořídil v bytovém domě 24 bj. vchodové dveře do bytu z plastu do plastové zárubně , které nejsou a ani nemohou být protipožární a BD tuto situaci neřešilo. Nepředstavuje to v podstatě obecné ohrožení , když v našem domě ,je schodiště jediná požární úniková cesta a BD na tuto skutečnost bylo upozorněno při pravidelné revizi revizním technikem Pož.zách.sboru již pře dvěma lety ? A od té doby se nic neděje. Technik samozřejmě nemá právo vstupu do bytu , takže může posoudit pouze venkovní stav dveří. Předem děkuji za vyjádření Knos S.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli musí být protipožární dveře i bytovém domě, který má vstup do jednotlivých bytů přímo z ulice (např. jako rodinné řadové domy), je tudíž bez chodby a zavřených společných prostor. Děkuji.
Požární dveře se umisťují pouze mezi požárními úseky v tomto případě mezi byty a ostatními prostory, pokud vedou dveře pouze na volné prostranství a nikoliv do jiného bytu či společného prostoru apod. nemusí vykazovat požární odolnost :)
Ozval se mi požární revizák,že po roce má provést v našem SVJ revizi. (SVJ je mladší než rok)Požádal jsem ho o posouzení protipožárních přepážek v kabelových stoupačkách a on pravil,že to není jeho starost,že jen zkontroluje hasičáky, únikové cesty, pořární řád, hydranty apod. Tak co tedy je obsahem této roční revize? Nutnost či nenutnost přepážek tedy vyřeší kdo?
„pravil, že to není jeho starost“
Toto je typický přístup hasičů preventistů. Rovněž jsem se s tím setkala: Tepelné zařízení vykazující drobné snadno odstranitelné závady požární bezpečnosti bylo nahrazeno několika zařízeními jinými, jejichž bezpečnost již hasiče nezajímá, přestože se požární riziko zvýšilo.
kolaudační dokumentace (primárně projekt) definuje požární úseky a nutné parametry. Pokud v projektu není definovaná požární odolnost stoupaček, požárník ji nekontroluje. podívejte se do dokumentace domu – oddíl protipožární ochrana.
Požární dokumentace není, panelák je z roku 1964.Pokud tedy požárník stoupačky nekontroluje, jak postupovat dále, aby byl barák protipožárně v pořádku. Musím tedy nechat zpracovat projekt či nechat si vypracovat jiné posouzení? Je to vůbec u SVJ nutné?
Odpovím si sám po dlouhé studii problému: Pan Paták má pravdu: SVJ žádné prostory nevlastní. Společné prostory nejsou ve vlastnictví právnické osoby tedy SVJ se svým IČem, ale společné prostory jsou ve vlastnictví fyzických nepodnikajících osob dle výpisu z KN.A na ty se žádný požárnický zákon nevstahuje.
Nemáte pravdu, tento mylný názor na společné prostory v objektu má mnoho vlastníků bytů a bohužel i bytových družstev, při zápisu do listu vlastníka na katastrálním úřadu. Je smutné, že ani BD toto rozhodnutí NS ČR a dnes nerespektují. Doporučuji si přečíst Rozhodnutí NS ČR č. 22 Cdo 1455/2008, Datum rozhodnutí: 02.06.2008. Odkaz: http://kraken.slv.cz/22Cdo1455/2008 Na straně č.7 v odůvodnění tohoto rozhodnutí NS ČR je mimo jiné uvedeno cituji: „Žaloba v části, ve které se žalobce domáhal plnění opravy v prohlášení vlastníka budovy nemohla být úspěšná již proto, že žalobce žádal o vynětí těch kójí, které jsou součástí jednotky , z prohlášení vlastníka budovy. Jak vyplývá ze shora uvedeného, sklepní kóje není součástí (§ 120 odst. 1 ObčZ) jednotky, ale může být vlastníkem domu určena jen jako příslušenství. Již proto nemohla mít žaloba naději na úspěch.“ Uvádím, že tímto rozhodnutím NS ČR, byl změněn zápis v katastru ČR, který byl zapsán BD do katastru dne: 23.5.1996, tj. po 12ti letech. Doporučuji všem si tento rozsudek NS ČR podrobně přečíst. Toto rozhodnutí je důležité hlavně při koupi bytu, kdy se cena bytu odvíjí od m3 podlahové plochy bytu (uměle se prodejcem navyšuje cena bytu). Smlouva o koupi bytu může být napadena, protože kupující byl uveden v omyl.
Mnoho vlastníků bytů si mylně myslí, že si koupili celý byt. Ale jsou na omylu. Za společné části objektu, které vlastní SVJ (tzn. všichni vlastníci jednotek dle svého podílu) jsou považovány venkovní panely bytů, příčky sousedící s okolními byty, stropy, podlahy, stoupačky klimatizací, stoupačky společných rozvodů vody, sanitárního zařízení, sklepní koje (z dřevěných a drátěných materiálů), rozvody a radiátory topení v bytech, rozvody STA, prádelny, sušárny, střecha, výtah, schodiště atd., vlastně vše co koliguje s vlastnictvím jiného bytu nebo společné části domu. Doporučuji k podrobnému přečtení nový Občanský zákoník v částech, které se vztahují k SVJ.
Váš výklad je chybný.
SVJ nic nevlastní. Tedy obvykle. SVJ může koupit jednotku za účelem správy.
SVJ ale nevlastní sklep, kóji, příčky, dráty ani nic z toho, co vyjmenováváte.
Vlastníkem společných částí jsou vlastníci, nikoli SVJ.
SVJ je pouze jakýmsi zákonným zástupcem vlastníků, např. vůči stavebnímu úřadu apod.
„SVJ je pouze jakýmsi zákonným zástupcem vlastníků, např. vůči stavebnímu úřadu apod.“
SVJ není zástupcem vlastníka vůči stavebnímu úřadu.
„Právnické osoby… plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti“ K JAKÉ ČINNOSTI A JAKÉ PROSTORY UŽÍVÁ SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ? Prosím o odpovědi na výše uvedený e-mail. Upozorňuji, že sem píši ve snaze o diskuzi, ne o konfrontaci.
Zákon o požární ochraně č. 133/1985 ve znění pozdějších
předpisů § 2, odst. 2: Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní
povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají
k provozování činnosti.
Z výše uvedeného JEDNOZNAČNĚ a NEPOCHYBNĚ vyplývá, že zákon
o požární ochraně se na společenství vlastníků NEVZTAHUJE.
Společenství vlastníků jako právnická osoba dům nevlastní, dům je
v podílovém vlastnictví fyzických osob-vlastníka možno ověřit v KN.
Případné protiargumenty očekávám na uvedeném mailu.
Zákony je třeba číst přesně. 133/1985 Sb. se vztahuje (mj.) na „právnické osoby vykonávající podnikatelskou činnost“. Takovou osobou společenství není. (Tím méně je ministerstvem nebo fyzickou osobou vykonávající podnikatelskou činnost.)
Zcela správně to zde již uvedl pan Radomil PAták.
Ano, souhlasím s tím, že zákon je potřeba číst přesně: přesné znění nadpisu § 5 je: „Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob“. Je tedy zřejmé, že u právnických osob jsou dále uvedené povinnosti nerozlišeny na druh právnické osoby.
Vážený Logiku amatére,
bylo zde již diskutováno. Pokud nevěříš, tak se obrať na příslušný HZS nebo přímo na GŘ HZS ČR.
Matějka
Text zákona o požární ochraně je v tomto ohledu jasný. Pokud by zákonodárce chtěl, aby se vztahoval i na společenství, upravil by text tak, aby to z něho plynulo.
HZS nevykládá zákony, ani jeho generální ředitel. Naopak Vy byste mohl své tvrzení podložit nějakým judikátem.
Vážený Logiku amatére,
tak se s dotazem obraťte přímo na MV ČR bebo PS ČR, postoupí vám odpověď.
Dle ustanovení §2 odstavce 2 se zákon vztahuje na všechny „PRÁVNICKÉ OSOBY“, viz Zákon č.133/1985 Sb. §2 odst.2.: „Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. …“ Společenství provozuje činnost – správu domu. Asi máte jiný výklad.
Dotaz: Jsem vlastníkem bytové jednotky v malém panelovém domě, v němž společné části domu spravuje právnická osoba – společenství vlastníků, jehož jsem členem. Toto společenství neprovozuje žádnou činnost ve smyslu zákona o požární ochraně, neboť správu domu na zakázku provádí najatá forma se sídlem mimo dům. Slouží pouze bydlení a v jeho prostorách není provozována žádání, výrobní, administrativní, či obchodní činnost. S ohledem na řešení smluvních a finančních záležitostí našeho domu s dodavatelskými organizacemi potřebuji vědět, které povinnosti v oboru požární ochrany musí vlastník domu povinně plnit z hlediska zákona o požární ochraně a jeho prováděcí vyhlášky. Nejasnosti spatřuji v těchto otázkách:
- Zda je společenství vlastníků povinno zajišťovat preventivní požární prohlídky ve svých domech.
- Zda zákon ukládá, aby v těchto domech byly požární poplachové směrnice. Zdůrazňuje, že se mi v tomto dotazu jedná pouze o jednoznačný výklad zákona a nikoliv o praktická a nezávazná doporučení.
Odpověď: Váš názor, že společenství vlastníků neprovozuje žádnou činnost ve smyslu zákona o požární ochraně, si dovolujeme poopravit. Ustanovení § 2 zákona o požární ochraně ukládá všem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám zabezpečit plnění povinností vyplývajících pro ně ze zákona o požární ochraně, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany. Rozsah povinností je následně rozlišen dle míry požárního nebezpečí jednotlivých činností, které právnická nebo podnikající fyzická osoba provozuje v prostorách, které užívá. Ve Vašem dotazu uvádíte, že správu Vašeho domu na zakázku provádí najatá firma se sídlem mimo dům. To znamená, že vy jste si objednali na základě smluvního vztahu provádění určitých prací od jiné „odborné“ firmy, čímž jste se ale nezbavili své odpovědnosti ze zákona o požární ochraně. Stále platí skutečnost, že společenství vlastníků je povinnou právnickou osobou, která má konkrétní povinnosti vyplývající ze zákona o požární ochraně a tyto povinnosti nemůže přenést na jiný např. „dodavatelský subjekt“.
· Dotaz a) Provádění preventivních požárních prohlídek je povinností všech právnických nebo podnikajících fyzických osob, která vyplývá z § 5 odst. 1 písm. e) zákona o požární ochraně. Rozdíl je ve lhůtách k jejich provádění. Tyto jsou stanoveny § 13 vyhlášky o požární prevenci odlišně, v závislosti na kategorii provozované činností – bez zvýšeného, se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.
· Dotaz b) Zveřejňovat požární poplachové směrnice vyplývá z § 15 zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými v § 32 vyhlášky o požární prevenci, tzn. že tato povinnost vzniká pouze právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím. Pro úplnost uvádíme, že každá právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba má povinnost zřetelně označit číslo tísňového volání dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně, s podrobnostmi uvedenými v § 11 odst. 2 písm. a) vyhlášky o požární prevenci. Z výše uvedeného vyplývá, že plnění povinností vyplývající ze zákona o požární ochraně se vztahuje na všechny právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Rozsah těchto povinností je odlišný u jednotlivých kategorií činností. Proto musí být provedeno začlenění jednotlivých činností do kategorií ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně a následně k určené kategorii přiřazeny konkrétní povinnosti. To znamená, že i společenství vlastníků bude plnit povinnosti v rozsahu, který bude odpovídat provozované kategorii činností, která v případě společenství vlastníků může být bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím, ale i s vysokým požárním nebezpečím. Rozhodující je, jaké charakteristiky ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými v § 18 vyhlášky o požární prevenci daná činnost vykazuje.
Matějka
Kdo to napsal?
Zákony je třeba nechat vykládat osobou, která rozumí psanému textu a ví, že zákon se musí číst jako celek, nelze z něho vyjímat jednotlivé věty a na ty pohlížet samostatně.
Vážený pan Radomil PAták,
takže ustanovení Zákona č.133/1985 Sb., v platném znění: Dle § 2, odst.1.: „Ministerstva a jiné státní orgány a právnické osoby,…" dle vás se nevztahuje na společenství vlastníků jednotek, protože společenství vlastníků jednotek vzniklé dle zákona č.72/1994 Sb. v platném znění není „PRÁVNICKÁ OSOBA“?
Kde jste pane Radomile PAtáku na to „JEDNOZNAČNĚ a NEPOCHYBNĚ“ přišel?
Co vám říká ustanovení ZoVB § 9, odst.1.: „Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“), …“
Neuvádějte prosím ostatní v omyl!
Matějka
Nikde a nikdy jsem nenapsal, že společenství vlastníků není právnická osoba, napsal jsou pouze, že vyhláška se vztahuje na prostory právnických osob a společenství vlastníků žádné prostory nevlastní. Jednoznačně a nepochybně.
Půda by prý měla být volná. Kde přesně je to takto požadováno? Děkuji.
Filip K.
Pan Zvara ma pochopitelne zaujaty pohled, je to ostatne jeho zivnostensky zajem. Je treba si vyhlasku 133/1985 dukladne precist. SVJ podle 133/1985 neni majitelem objektu.
Vážený Anonymoususi, Vážení ostatní,
pan Zvara má pravdu, společenství vlastníků jednotek je bezpochyby právnickou osobou, vzniklou dle zvláštního právního předpisu, v souladu se Zákonem č.72/1994 Sb., v platném znění:
- Dle § 9, odst.1.: „Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. …“
Pozn.: právní subjekt „společenství“ je zapsán u příslušného krajského soudu a je mu přiděleno IČ.
- Dle § 9, odst.14 „Stanovy společenství musí obsahovat: písm.b) „předmět činnosti, kterým je správa domu,“
Pozn.: ve stanovách a na výpise ze seznamu společenství příslušného krajského soudu je uveden předmět činnosti.
- Dle § 9a, odst.1.: „Společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména …“
Dle výše uvedeného je „společenství“ právnickou osobou (byť neziskovou) a plně se na ni vztahuje ustanovení § 2, odst.1, zákona č.133/1985 Sb., v platném znění, včetně jeho prováděcích vyhlášek.
Zákon č.133/1985 Sb., v platném znění: Dle § 2, odst.1.: „Ministerstva a jiné státní orgány a právnické osoby, jakož i fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“) zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen „předpisy o požární ochraně“) jako nedílnou součást své řídicí, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.“
Matějka
Dobrý den pane Matějka,
chtěl bych se zeptat, jak lze postupovat když někteří vlastníci nereagují na výzvu výboru SVJ k odstranění překážek na chodbách domu u schodiště. Je právně přípustné tyto překážky odstranit proti jejich vůli? Jaký je prosím správný postup abychom neporušili zákon? Může-li se kdokoliv jiný znalý této problematiky vyjádřit, prosím odpovězte. Děkuji předem za odpověď.
S přáním pěkného dne Martin Svoboda
Dobrý den jak to tedy je, když někdo neuposlechne vyklizení těchto prostor, hrozí společenství nějaká sankce? Může být mezipatrová lodžie uzamčená? Asi ne, když je to únikový východ a co takové ty sítě proti holubům, které máme na lodžiich? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, potřebuji poradit, zda lze umístit velkou dřevěnou bednu na kočárek na chodbu v přízemí zděného 6 podlažního domu, která vede k jedinému východu z domu. Bedna by byla umístěna ve výklenku tak, že by zasahovala do běžné šíře chodby jen asi 10 a 15 cm z celkové šíře asi 1,5 až 2 m.
Případně na čem to záleží, zda je nutné zvolit jiný (nehořlavý) materiál apod.
Děkuji
Vážený pane, Vaše bedna v únikové cestě, byť jen vyčnívající z výklenku v místech kde musí projít, proběhnout (či proplazit se – někdy bývá dýchatelno jen těsně nad zemí) všichni obyvatelé domu a kudy musí pronikat téměř všichni zasahující hasiči i s případnou technikou je absurdnost. Bytové domy, zejména paneláky s centrální chodbou v ose domu, jsou zvláštím druhem požářiště. I kdyby byla chodba celá skleněná, bude v ní za pár minut tma jako v pytli. Ani baterka nepomůže, protože čerstvě usazené saze jsou i fyzikálně skoro dokonale černým tělesem a neodrazí se od něho téměř žádné paprsky. Navíc: šířka únikové cesty (chodby) byla nějak spočítána při konstrukci domu a nic ji nesmí zúžit tak, aby se snížil počet únikových pruhů. Z toho hlediska je i Vámi udaná šířka chodby jen odhadnuta a s dost velkou tolerancí. Nejde o hořlavost materiálu takové bedny. Tragickou událost by mohla způsobit, i kdyby byla z litiny.
Dobrý den, zajímalo by mne jak je to např. s botníkem na chodbě, když nijak nezužuje únikovou cestu? Např. v posledním patře domu úplně bokem u stěny, kde se normálně nechodí. Nesmí být v chodbě domu opravdu nic nebo je to limitováno oním zužováním únikové cesty? (což se dá ale vyložit i tak, že vše zužuje cestu). Děkuji.
Jsme v podobne situaci. Nikdo nevi jak je to presne podle zakona 133 a vyhlasky. Dikce zakona i vyhlasky je velmi vagni a neurcita. Typicky paskvil, ktery se snazi byt bicem na nove domy a nedovolil si sahnout na jiz existujici. Komunikujeme s GR hasicu a hledame judikaty Ustavniho Soudu, Nejvyssiho Soudu a popr NSS. Zatim vime, ze zadna technicka norma neni v tomto pripade zavazna, Jedna se pouze o vyklad zakona 133 a vyhlasky 23 (ta ale postihuje pouze chranene unikove cesty – typicky schodiste a nekdy chodba v prizemi). U nechranenych cest neni tedy moc kde brat. Pokud se nam podari dat dohromady nejaky uceleny pravni obraz tak ho sem hodim.
Poslední komentáře