Cílem tohoto článku je vysvětlit některé základní pojmy a povinnosti z oblasti požární ochrany, které se vztahují k činnosti a charakteru společenství vlastníků jednotek (příp. bytových družstev).

Vzhledem k probíhající privatizaci stávajícího bytového fondu a rostoucí výstavbě nových bytových domů se setkáváme s řadou dotazů, nevyjasněných pochybností a co je horší, také s mnoha nedostatky v péči o požární ochranu, které ve svém důsledku mohou vést k ohrožení života, zdraví a majetku uživatelů bytových jednotek.

Je nutné předem si uvědomit, že společenství vlastníků jednotek je právnická osoba zabezpečující plnění povinností na úseku požární ochrany v souladu se zákonem o požární ochraně č. 133/1985 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“).

Právnickým osobám je rozsah povinností stanoven v závislosti na kategorii požárního nebezpečí jimi provozované činnosti.

Zákon o požární ochraně v § 4 určuje tyto tři kategorie požárního nebezpečí:

1. Bez zvýšeného požárního nebezpečí
2. Se zvýšeným požárním nebezpečím
3. S vysokým požárním nebezpečím

Je tedy na právnické osobě, aby svůj objekt nebo svou činnost zařadila do správné kategorie požárního nebezpečí, a podle toho plnila povinnosti na úseku požární ochrany. V praxi to znamená, že činnost podle bodu 2 vyžaduje samozřejmě více povinností z hlediska PO než činnost podle bodu 1, a činnost podle bodu 3 na sebe váže další povinnosti (zejm. podle § 6a, zákona o požární ochraně).

Povinností právnických osob v oblasti požární ochrany je celá řada a nelze je detailně popsat v jednom článku. Proto doporučuji obrátit se na osobu odborně způsobilou dle § 11 zákona o požární ochraně a nechat si detailně zpracovat výčet relevantních povinností pro konkrétní objekt a činnost.

I v případě, že objekt SVJ bude zařazen do první kategorie (bez zvýšeného požárního nebezpečí) je vhodná spolupráce osoby odborně způsobilé, aby podle § 5 odst.1 písm. e) zákona o požární ochraně pravidelně kontrolovala dodržování předpisů o požární ochraně a prováděla pravidelné preventivní prohlídky objektu.

Lhůty preventivních požárních prohlídek stanoví § 13, vyhlášky 246/2001 Sb., kterou se provádí zákon o požární ochraně (dále jen „vyhláška o požární prevenci“)

1. V objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím se provádí preventivní požární prohlídka nejméně jednou za 3 měsíce,
2. V objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se provádí preventivní požární prohlídka nejméně jednou za 6 měsíců,
3. V objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se provádí preventivní požární prohlídka nejméně jednou za rok.

A tady přichází první bolavé místo v péči o požární ochranu ze strany SVJ. Řada z nich totiž vůbec netuší, že i ten nejmenší a zdánlivě bezproblémový dům v kategorii bez zvýšeného požárního nebezpečí musí být podle výše uvedeného znění podroben pravidelné preventivní požární prohlídce!

Tato prohlídka navíc reflektuje další podstatnou povinnost, která je často zanedbávána a tou je označení objektu příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany (např. hasící přístroje) a požárně bezpečnostní zařízení (např. vnitřní požární vodovod – nástěnné hydranty). Podrobnosti jsou stanoveny v § 3, odst. 2, § 11 odst. 2 písm. d) a f) a odst 3 písm. a) vyhlášky o požární prevenci. Označením značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně se rozumí například označení únikových cest, směrů úniku, nouzových východů, evakuačních výtahů, hlavních uzávěrů elektrické energie, plynu, vody, topení a produktovodů, přenosných hasících přístrojů, požárních hydrantů, zákazu kouření a zákazu vstupu s otevřeným ohněm.

Řada povinností, které je SVJ povinno plnit, se vztahuje k únikovým cestám.

Často dochází ke vzniku protiprávního stavu tím, že vlastníci nebo uživatelé bytových jednotek sníží jejich průchodnost hořlavým nábytkem a různými předměty (skříně, botníky, květináče). V § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně, je kromě jiného uvedeno, že právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny udržovat únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení. Jakékoliv předměty na únikových cestách nesmí bránit evakuaci a nesmí zvyšovat požární riziko!

I tyto problémy by měla řešit preventivní požární prohlídka a následné odstranění závad, které je v záznamu o provedené prohlídce stanoveno.

Další obecnou povinností, která naštěstí není tolik podceňovaná, je problematika hasících přístrojů. Hasící přístroje (dále jen „PHP“) jsou věcnými prostředky požární ochrany, a kromě revize (nutno provádět min.1× ročně) je nutné také uvažovat o jejich rozmístění, druzích a počtu. Jestliže SVJ nedisponuje projektovou dokumentací, požárně bezpečnostním řešením nebo obdobnou dokumentací, která stanoví množství, druhy a způsob vybavení PHP, je nutno postupovat podle § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, kde se mimo jiné uvádí, že se instalují alespoň PHP s určitou hasební schopností (např. 6 kg hasícího prášku) na každých započatých 200 m^^2^^ půdorysné plochy podlaží objektu. A to je nutné vzít navíc v potaz ČSN 73 08 33 (norma pro bydlení a ubytování), kde je striktně stanoveno, že PHP musí být umístěn v prostorách určených ke skladování (sklípky) a ve strojovně výtahu.

Znovu problém, který se neřeší – představitelé SVJ prohlásí, že PHP v objektu nikdy nebyly a považují věc za vyřešenou.

Další ožehavou záležitostí je otázka vnitřního požárního vodovodu – požárních nástěnných hydrantů.

Nestačí jen předepsaná revize dle ČSN 73 08 73 a ČSN EN 671–3 (nutno provádět min. 1× ročně).

Jedná se o požárně bezpečnostní zařízení, které se musí dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně zabezpečovat v potřebném množství a udržovat v provozuschopném stavu. Tzn., doplňovat jednotlivé komponenty (hadice a proudnice), dbát na to, aby stoupací potrubí požárního vodovodu bylo natlakováno a připraveno k použití. Velkým nešvarem je uzamykání hydrantových skříní vedené snahou o zabezpečení uložené požární výbavy před krádeží nebo zneužitím. Pokud u hydrantu není zařízení sloužící k okamžitému zpřístupnění (např. prosklená krabička s klíčem), je požární hydrant k ničemu a SVJ porušuje povinnost vyplývající ze zákona o požární ochraně.

A na závěr tohoto základního informačního článku snad nejméně známá povinnost SVJ z hlediska požární ochrany. Jedná se o požární dveře. Celá řada (zejména těch novějších) domů je jimi vybavena, zejména na únikových cestách.

Jedná se také o druh požármě bezpečnostního zařízení dle § 1 písm d) a § 2 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci a jako takové se musí min. 1× ročně revidovat.

Najít SVJ s platnou revizní zprávou na požární dveře je opravdu vzácnost, přestože orgány státního požárního dozoru při kontrole tento dokument, stejně jako ostatní, pochopitelně vyžadují.

Co se týče sankcí, které mohou být správním úřadem za porušení výše zmíněných povinností na úseku požární ochrany vyměřeny, tak se nejedná o zanedbatelné částky. Je-li naplněna skutková podstata správního deliktu podle

§ 76 zákona o požární ochraně, může být uložena pokuta až do výše 500 000,– Kč.

V dalších příspěvcích bych se chtěl věnovat dalším tématům, které jsme nestačili nastínit a zejména vyhl. č. 23/2008, která určuje technické podmínky staveb, které budou kolaudovány nebo projdou zásadní stavební úpravou po 1. 7. 2008. Tato vyhlášky přináší další povinnosti, zejména co se týče instalace požárních hlásičů a specifických druhů hasících přístrojů v objektech pro bydlení a ubytování.

Doufám, že výše uvedené informace Vám pomohou při Vaší zodpovědné práci a přispějí k vyšší bezpečnosti Vašich domů a jednotlivých uživatelů.

Zpracoval: Milan Zvára
Argos – požární servis, Praha 8
Email: argos.zvara@sez­nam.cz
 http://www.argos-pozarniservis.cz