Zveřejnění zápisu
Zasedání shromáždění našeho SVJ skončilo před více než třiceti dny a na domovní vývěsce stále není vyvěšen zápis. Na dotaz proč zápis není vyvěšen bylo odpovězeno, že podle § 254 NOZ zápis sice musí být vyhotoven do třiceti dnů, ale nikde není psáno, že se musí vyvěšovat, protože kdo má zájem, může u předsedy nahlížet do zápisů zasedání kdykoli bude chtít. (§ 254 odst. 3 NOZ: „Každý člen spolku může nahlížet do zápisů ze zasedání za podnínek určených stanovami. Neurčí-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle spolku.“) Jaký je váš názor?
JoSo
V normálním světě se zápis všem členům zpřístupní na intranetu nebo rozešle nejpozději do několika dnů (byť podle zákona postačí do 30 dnů a umožnění nahlížení.)
Pane JoSo, naprosto souhlasím s tím, co Vám bylo řečeno.
Podle stanov vašeho SVJ je povinností svolavatele shromáždění (či statutárního orgánu) vyhotovit zápis do třiceti dnů. Neexistuje však povinnost tento zápis doručovat, ani jej zasílat pomocí poskytovatele poštovních služeb, ani jej vyvěšovat na nástěnce, ani posílat na emailové adresy, ani vybubnovat a hlasitě přečíst zápis na chodníku před domem, ani odvysílat jej v rozhlase, ani vytesat text zápisu na žulovou desku pevně spojenou se zdí budovy.
Zkrátka – hledáte povinnost, která neexistuje. Je Vaším právem
vyžádat si nahlédnutí do dokumentů SVJ. Požádáte-li po uplynutí
třiceti dnů od data konání posledního shromáždění, musí Vám být už
k dispozici zápis z tohoto shromáždění.
---------------------------------------------------------------------------------------
Tento příklad názorně ukazuje jakým způsobem se počítá lhůta pro soudní napadnutí usnesení vlastníkem jednotky.
- Člen přítomný na shromáždění má k tomu subjektivní tříměsíční lhůtu, která se počítá od okamžiku, kdy se o usnesení dozvěděl. Rozhodným dnem je v tomto případě den konání shromáždění a lhůta počíná plynout od následujícího dne.
- Člen nepřítomný na shromáždění má subjektivní tříměsíční lhůtu, která se počítá od okamžiku, kdy se o usnesení mohl dozvědět. Rozhodným dnem je v tomto případě třicátý den od konání shromáždění a lhůta počíná plynout teprve po uplynutí třiceti dnů od konání shromáždění.
- Navíc zákonodárce stanoví u spolkových záležitostí i nepřekročitelnou objektivní lhůtu, a to „do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.“.
Nedávno v jiné diskusi jistý právní analfabet (pan Korky) tvrdil bez jakéhokoliv důkazu, že počátek subjektivní tříměsíční lhůty je vždy „od konání shromáždění“. To samozřejmě není pravda: zákonodárce tyto lhůty od sebe jednoznačně odlišil nejen jejich délkou, ale odlišně definoval i okamžik počátku běhu těchto lhůt.
Kdyby cílem racionálního zákonodárce bylo, aby se všechny tyto lhůty počítaly ode dne konání shromáždění, jistě by to v zákoně stanovil jednotně právě takto, a nerozlišoval by tři různé počátky lhůt:
| 89/2012 Sb. § 259 Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. |
| 89/2012 Sb. § 1128 (3) Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl. |
| 89/2012 Sb. § 1209 (1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. |
lake
Můžete si nesouhlasit s čím chcete, pokud je něco ve Stanovách stanoveno, tak to platí i přes Váš nesouhlas. Pokud tedy je ve Stanovách uvedeno, že zápis má být na nástěnce do určitého termínu, tak by tam měl být!
K Vašim nářkům ohledně subjektivních lhůt se vyjadřovat nebudu, nesouvisí to s dotazem.
Korky zase zmatkaří. Píše o jakémsi mém „nesouhlasu“ se stanovami, přestože jsem nikdy takový nesouhlas nevyjádřil. Já přece nepíšu, že s něčím nesouhlasím. Poskytl jsem jen informaci jak je to podle zákona s během lhůt pro napadení usnesení.
Mimochodem, tazatel nepsal nic o tom, že by ve stanovách snad měli uvedeno, že zápis má být na nástěnce do určitého termínu. Pokud by to snad měli takto ve stanovách, pak pro nepřítomného vlastníka počíná lhůta pro napadení usnesení běžet teprve dnem, který následuje po dnu zveřejnění zápisu na nástěnce.
lake
Napsal jste: Neexistuje však povinnost tento zápis doručovat, ani jej zasílat pomocí poskytovatele poštovních služeb, ani jej vyvěšovat na nástěnce, ani posílat na emailové adresy, ani vybubnovat a hlasitě přečíst zápis na chodníku před domem, ani odvysílat jej v rozhlase, ani vytesat text zápisu na žulovou desku pevně spojenou se zdí budovy."
Toto považuji za Váš nesouhlas, nikde nevidím, že byste psal v citovaném textu, pokud to není uvedeno ve Vašich stanovách!
Takže povinnost existovat může, protože to může být ujednáno ve Stanovách.
Ve svých Stanovách byste měli mít definováno:
- Nejzazší termín vyhotovení zápisu
- Formy zveřejnění – pokud jsou uvedeny, není to podmínka
- Místo uložení – kde jsou zápisy uschovány
- Pravidlo pro seznámení – jakým způsobem bude seznámení provedeno
- Pravidla pro zasílání – zda je možné zasílat zápisy třeba e-mailem či poštou
- Místo seznámení – pokud je odlišné od zákonné úpravy, jinak platí sídlo spolku, což je zpravidla ten vchod (třeba u paneláku), kde bydlí předseda a má tam trvalé bydliště
Na nástěnku se zpravidla vyvěšují zápisy z jednání Výboru, nikoliv plné znění zápisu ze shromáždění, pokud toto není ve Stanovách.
Přehled pana Korkyho má jednu chybičku: sídlem spolku či SVJ není automaticky „vchod, kde bydlí předseda a má tam trvalé bydliště“.
Sídlem právnické osoby je ta adresa sídla, která je zapsaná do veřejného rejstříku (§ 120 NOZ) a kterou má každé SVJ mít ve svých stanovách uvedenu jako adresu sídla právnické osoby. Pouze na tuto adresu by měl vlastník jednotky odesílat písemnosti. Na této adrese by se měl domáhat nahlížení do dokladů, není-li ve stanovách určeno jiné místo k nahlížení.
Není-li v rejstříku (ani ve stanovách) adresa sídla uvedena, jde o právní vadu. K jejímu odstranění má právnická osoba lhůtu tří let, která počala plynout dne 1.1.2014. Lhůta končí 1.1.2017.
Do té doby může vlastník v případě nutnosti vyzvat SVJ, aby mu umožnilo nahlížení v domě, pro který SVJ vzniklo, a v případě, že sídlo SVJ je na jiné adrese, aby mu tuto jinou adresu prokazatelně sdělilo. Teprve až tím bude postaveno najisto jaká je adresa sídla SVJ, mohl by vlastník úspěšně namítat nesplnění povinností, které má právnická osoba plnit ve svém sídle.
lake
Já to tam napsal kvůli tomu, jak se určuje, kde bude sídlo právě při tom zápisu. Když se změní předseda, který bydlí v jiném vchodě, změní se i sídlo.
Nepsal jsem navíc automaticky, avšak zpravidla.
A v diskuzi se snažím držet toho, že je právně vše v pořádku a informace jsou k dispozici.
Ale kdepak! Sídlo SVJ nemá vůbec nic společného s adresou trvalého pobytu předsedy. Mimochodem, předseda nemusí vůbec být vlastníkem jednotky v domě. A pokud snad je, může mít trvalý pobyt na zcela jiné asdrese než je adresa sídla SVJ. Pane Korky, Vaše absurdní fantazie nemají žádný právní podklad, jen pletete neznalé tazatele.
Vzpomínám si, že předevčírem jste v jiné diskusi vážně tvrdil, že „vlastník nebo-li člen SVJ je součástí této právnické osoby“. Viz http://www.portalsvj.cz/…use/1209-noz#….
Snad se to dá léčit. Je jen třeba přiznat si, že ten problém v hlavě opravdu existuje.
lake
Když jste tedy smazal mou odpověď na Vaše osobní invektivy, tak je, prosím, odstraňte ze svého příspěvku, protože já pouze parafrázoval Vaše slova a ještě k tomu pod čarou.
Já se zde bavím, jak se SVJ zpravidla chovají, to nemá s právním podkladem nic společného.
Ostatní konstrukce opomíjím, jestliže je sám tazatel neuvádí, právě proto, abych jej nepletl.
Pane lake,
přestaňte prosím zaplevelovat diskusi nesouvisejícími tématy. Váše tvrzení o tom, že jste si vzpomněl na nějaké nesouvisející tvrzení z jiné diskuse, které jste zneužil k nesmyslnému osobnímu napadnutí oponenta, je ubohost.
Korky0202, poradil jste nám, jak si máme ve stanovách ošetřit zveřejnění zápisů. Za to dík.
Otázka však zněla, jestli je pravda, že to může být ošetřeno také tak, že zápis nemusí být vyvěšen, ale že stačí, když je k nahlédnutí u předsedy.
Vyjádřete se k tomu, prosím, Váš názor mě zajímá.
JoSo
Ano, je tomu tak, může to být takto ošetřeno a nemusí být nikde vyvěšen.
Uvedu přiklad, co může být ve Stanovách, je nutné, abyste do nich nahlédl, může tam být například uvedeno toto:
„Zápisy včetně písemných podkladů k jednání shromáždění musí být uschovány u předsedy výboru.“
a může to být doplněno třeba tímto:
„Každý člen společenství může nahlížet do zápisů ze zasedání za podmínek určených „nějaký článek a odstavec“ stanov, toto právo lze vykonat v sídle společenství vlastníků.“
Tyto věty většinou bývají v oddíle či článku, který se věnuje a většinou i jmenuje „Shromáždění“.
Takže odpověď zní, že pokud ve Vašich stanovách naleznete podobná ustanovení, platí, že zápis nemusí být vyvěšen.
Jako SVJ máte určitou autonomii a zákonodárce předpokládá, že si některá ustanovení Stanov dohodnete dle Vašich potřeb.
Poslední komentáře