Způsob práce soudce
Prosím znalejší, aby přiblížili způsob práce soudce v Česku. Hlava mi to nebere.
S novým automobilem za 500 000 Kč odjedu druhý den po podpisu smlouvy (pokud si vyberu z vozů na skladě).
Kompletní rekonstrukci rodinného domu na klíč za 1 000 000 Kč mi stavební firma předá za čtyři měsíce od podpisu smlouvy.
Soudce řeší spor o 20 000 Kč deset let.
Nerozumím.
To nic není.
Soudím se již přes 100 let (pokud sečtu dosavadní trvání všech řízení dohromady) a konec je v nedohlednu.
Tady může pomoci opravdu už jedině ESLP.
Nedivte se, tam kde stačí pár vět pro zdůvodnění rozsudku vniká
nejméně 5 stránek textu, tam kde stačí 5 minut na rozhodování sporu
trvá projednání a dokazování několik dní času. Vezměme případ
vymáhání nezaplacených záloh.
Algoritmus rozhodování je následující:
Varianta 1) pro zúčtovací období při podání žaloby a v čase
projednání ještě nebylo provedeno vyúčtování, pak nárok zaplacení
zálohy je oprávněný a dluh je třeba uhradit.
Varianta 2) pro zúčtovací období při podání žaloby a v čase
projednání případu již bylo provedeno vyúčtování, pak nárok zaplacení
zálohy je neoprávněný a požadavek úhrady dluhu je třeba odmítnout.
Vymáhané uhrazené dluhy ale i dobrovolně uhrazené zálohy do doby
provedení vyúčtování se standardně tvoří zálohy uhrazené a jsou
zahrnuty do vyúčtování. Provedené vyúčtování je správně a řádné a
vypořádání je standardní a není důvod, aby soud zasahoval do toho
hospodářského procesu vypořádání. Provedené vyúčtování znamená
totéž jako zúčtování záloh, tj. další zálohu k tomuto případu již
nelze poskytnout, tudíž žalobu vymáhání dluhu záloh je třeba ukončit
(stornovat, nejsem právník). Pokud přesto dluh zálohy byla uhrazena je
třeba při vypořádání tohoto případu vrátit poskytovateli jako zálohu
neumístitelnou. Samozřejmě vypořádání vyúčtování a po vyúčtování
zaplacených záloh lze sloučit, ale to je rozhodnutí na poskytovateli a
příjemci záloh a neměl by soud toto rozhodnutí nahradit rozhodnutím
soudním.
Logická chyba v příspěvku Soudní vymáhání záloh „kdy ještě
před rozhodnutím soudu je vyhotoveno vyúčtování (již zažalovaných)
záloh a v důsledku toho se dlužná částka buď sníží, či zvýší,
v závislosti, zda výsledkem vyúčtování je přeplatek, nebo
nedoplatek.“ – do vyúčtování vstupují pouze uhrazené zálohy,
zálohy zažalované jsou jistě neuhrazené a nemůžou být zahrnuty do
vyúčtování a nemůžou ani ovlivnit výsledek vyúčtování.
„trvá projednání a dokazování několik dní času“
Máte sice pravdu, že se jedná několik dní, dalo by se dokonce napsat, že pouze několik hodin čistého času. Jenže tyto dny jsou rozprostřeny do několika let s mnohaměsíčními přestávkami mezi jednáními (z důvodu stáže soudkyně u jiného soudu, nemoci soudkyně, nedostavení svědka, jiného jednání ve stejný den a mnoha dalších příčin průtahů).
Po několika letech soud napíše, že je místně nebo věcně nepříslušný, věc předá jinému soudu, který začíná od začátku. A to se vyplatí!
Nebo soudkyně věc nechá 10 let zaležet a potom poskytne lhůtu k vyjádření 10 dní, přičemž k pozdějšímu vyjádření se nepřihlíží a po takové době si už nic nepamatujete – to se vyplatí! Navíc nevíte, kdy takováto výzva přijde a co přesně soudkyně bude chtít.
Další chuťovka je, že nevíte, zda soudkyně bude chtít ústní nebo písemné vyjádření. Některá soudkyně chce vyjádření sepisovat předem (a při jednání stačí na předem zaslané písemné vyjádření odkázat), jiná soudkyně k písemnému vyjádření nepřihlíží a vše probírá při ústním jednání.
Lze ji reálné podat jen pokud nejsou placeny setrvale. váš příklad část záloh nebyla uhrazena a proto se nezapočítá do vyúčtování je špatně. Při pravidelných platbách je příjemce povinnen z přijaté platby vždy uhradit nejstarší pohledávku. Takže nemůžete „přeskočit“ platby za tři měsíce a tvrdit, že ty nejsou uhrazeny, protože jsou žalovány.
U nás je poněkud absurdní situace, kdy výbory žaluji třeba po třetí neuhrazené záloze. Je to nesmyslné a mnohem spíš to je snaha zničit toho kdo je v prodlení soudními poplatky, než vymoci nedoplatek.
Znám případy kdy výbor zasílá predžalobíi upomínky vystavené drahou právničku už 6 dnů po splatnosti zálohy. Tedy 6teho následujícího měsíce. Podle mne je to čistý tunel.
A tak si tu v že našíí kotlince pěkně žijeme…
tomas22 obhajuje neplatící šmejdy. Nevidím důvod, proč by společné náklady SVJ měli hradit pouze slušní řádně platící členové SVJ a neplatiči by měli být tolerováni? Mimo to jako členovi výboru mi hrozí § 159 občana. Posílat předžalobní upomínky od právničky většinou zabere. Běžné upomínky od členů výboru neplatící šmejdi většinou ignorují. A když předžalobní upomínky nepomůžou, tak podání žaloby je jediné legitimní řešení. Jen někteří neplatiči jsou ochotni se soudit až k Ústavnímu soudu. Soudy naštěstí nemají neplatiče rády. Spiklenecké teorie, že si výbory libují v žalobách s cílem zničit neplatiče soudními poplatky, vypovídají o „osobnosti“ pisatele.
vy jste pěkný příklad lidí o kterých píši. Psal jsem o SVJ které neposílá upomínky, ale předžalobní upomínky zpracované právníkem 6 dní po splatnosti zálohy. Většinou to je projevem lenosti výboru. proč napočítávat úrok z prodlení, když mohu zaměstnat právníky, že? Urážíte mne tvrzením, že chráním neplatiče. V realitě chráním peníze běžných členů SVJ, protože ten kdo se zpozdil zálohu prostě zaplatí. Ze společných peněz se ale za rok vyplatí desetitisíce právníkům. A proč? Protože výbor je líný něco za své odměny dělat, třeba poslat upomínku a napočítat úroky z prodlení a poplatky.
- Tomas 22 napsal: „Ze společných peněz se ale za rok vyplatí desetitisíce právníkům.“
Tomas 22 nejspíše netuší co se okolo něj děje. Jestliže vlastník jednotky neuhradil platbu včas a byl dodatečně vyzván k úhradě, pak SVJ mu automaticky dá k úhradě i účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním. To je běžný postup.
Platící vlastníci jednotek (kteří nejsou lehkomyslní bordeláři a hradí své platby včas) se tedy vůbec nemusí pozastavovat nad skutečností, že SVJ „za rok vyplatí desetitisíce právníkům“. Ty peníze se zase na účet SVJ vrátí od neplatičů, kteří se nechali upomínat.
Jestliže už první upomínku sepisuje právník, pak to nejspíše v onom SVJ mají takto nastaveno a většina s tím souhlasí. Kdyby nesouhlasili, pak by svému SVJ takovou praxi už dávno zakázali. Tomasi, proč se jim do toho motáte s Vašimi zmatenými kritikami?
Justitianus
Povětšinou píšete poměrně rozumné příspěvky (třeba ke sloučení bytu… jak by ale výpočet podílů vypadal, kdyby byty neměly stejnou metráž? To jen na okraj)…
A pak tu napíšete takovou pitomost, jako třeba, že výdaje na právníky za upomínky se dají k úhradě upomínanému… Vážně tohle je hloupost na cenu roku.
Proč to už dávno členové nezakázali? No protože to nevědí. Protože i díky vašim instrukcím náklady na chod SVJ mají být pěkně zaúčtovány na jednu hromadu a konta se nemají jmenovat třeba „náklady na právní služby“, ale 518001.
Myslíte, že se s tím výbor „chlubí“? Jako tak jsme utratili 30.000 za právní pomoc při psaní upomínek na pět plateb po 5000 Kč zpožděných každá o 5 dnů?… vážně?
„Ze společných peněz se ale za rok vyplatí desetitisíce právníkům.“
Výbor by měl konat tak, aby právníka nepotřeboval.
Jak výbor k řádnému výkonu funkce přimět zde jistě napíší znalejší.
Když pominu vysloveně právní věci, typu žaloba dlužníka, spor s dodavatelskou firmou či vlastníkem , tak čas od času výbor potřebuje právní konzultaci. Neboť ručí svým majetkem a možnost vytvořit nějakou škodu jako statutár je obrovská. Zvláště, když legislativa tohoto státu dá občas zahulit i těm právníkům…
Poslední komentáře