změna metodického pokynu MMR k vyhlášce 269/2015 Sb.
MMR zásadně změnilo k 31. lednu 2017 metodický pokyn k nové vyhlášce č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody Nově znění zde: http://www.mmr.cz/…_31_1_17.pdf
„NOZ § 1183 (1) Vlastník jednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu. To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií.“
Obojí je možné zejména v domech, kde není správná ekvitermní regulace příkonu tepla do vytápění domu. Odvětrat lze téměř libovolné množství tepla. Navíc v domech, kde jsou kuchyně s plynovými spotřebiči, je i v plastových oknech či balkonových dveřích odstraněn kus gumového těsnění, aby bylo zajištěno nucené větrání kuchyně. Mám sousedku, která v obýváku zavřela topení, dala si televizor do kuchyně a kuchyni se pokouší vytopit na 24 stupňů a nedá si říci, že teplem plýtvá. Kuchyně má 16,5 čtverečního metru, dveře z kuchyně do chodby odstranila… Lidé odstraňují dveře mezi místnostmi, případně je nechávají otevřené, takže korekční koeficienty na polohu místnosti umožňují legálně si snižovat náklady na vytápění na úkor sousedů. Výši průměrné potřeby tepla v domě určují zejména lidé, kteří mají velkou spotřebu tepla. Spravedlivější by bylo nebrat v úvahu průměrnou spotřebu, ale medián spotřeby. Dále – když máte u obýváku lodžii a tu na vlastní náklady necháte zasklít, tak obývák je lépe izolován proti ztrátám tepla, takže se snadno dostanete pod –20 % oproti těm, co lodžii nezasklili. Lodžie mívá i zisky tepla z oslunění – pokud není na sever. Teď ještě vezměte v úvahu ty, kteří větrají tak, až prochladí stěny… Zábavné je tvrzení, že hranice +100% působí výchovně, když to, co se podaří proplýtvat nad 200% průměru dle legislativy uhradí ti, kteří neplýtvali. Konečně metodika říká, že základní složka rozúčtování nákladů zahrnuje vlivy, které příjemce služby nemůže ovlivnit. Bereme teplo z kogenerace, takže máme dvousložkovou cenu tepla. Pevná složka je za rezervaci výkonu a loni už činila 33,4 % z nákladů na teplo. V domě ohříváme pitnou vodu na teplou, ale pevná složka je jen 30% a kde je teplo na ohřev cirkulující vody? Platba za rezervaci výkonu je i v létě, kdy jen zlomek tepla z kogenerace jde na ohřev vody v domech, zbytek tepla končí v chladících věžích u elektrárny. Po zateplení domů chladící věže jsou v činnosti i v zimě… Aby úspory tepla po zateplování domů nesnížily zisky dodavatelům tepla, vymysleli a prosadili složku za rezervaci výkonu, kterého po zateplování domů měli najednou nadbytek. Z obytné domy v tomto státě nikdo nelobbuje a ovečkám v nich bydlícím, je to fuk.
Bohužel s Vámi nemohu souhlasit.
Pro jistotu opakuji zásadní část „ve standardně provozovaném panelovém domě“.
Zde nelze odvětrat libovolné množství tepla.
V současnosti se již nevyskytují nesmyslně provozované topné systémy. Většina uživatelů udělala spoustu kroků ke snížení spotřeby tepla.
Zasklená lodžie je pěkný příklad skrytého problému. Zažil jsem lodžii s trvale otevřeným průchodem do pokoje provozovanou jako zimní zahradu. Pak se dostanete do výrazného plusu se spotřebou.
Obecně se ví, že náklady na 1°C jsou cca 6% nákladů od průměru. Jakou tedy musí mít celý byt teplotu aby se dostal na navýšení 100%?
Ono jedna věc je, že spotřeba jedné místnosti může být násobkem jiné místnosti, ale spotřeba celého bytu již násobkem nebývá.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Standardně provozovaný dům = pohádkový dům. Vše mají v rukou obyvatelé domu. Ač se snaží vytopit kuchyni s nuceným větráním na maximum, vyšší teploty než 24 stupňů v ní nedosáhne. Poměrové měřidlo náměrem mi napoví, kolik jednotek osoba spotřebovala v porovnání s jinými byty se shodnou polohou v domě. Naopak u bytů pod střechou jeden z bytů podkračuje 80 % nákladů, byt pod ním stejně tak. Z jedné strany sousedí s kuchyní souseda, kde jsou nízké náměry a z druhé strany s ložnicí vedlejšího bytu, kde jsou též nízké náměry. Jak mám zdůvodnit, že musí zaplatit 80 % průměru, když náměry od něho i od sousedů prokazují, že nemá kde teplo brát? Výši průměru ovlivňuje v domě několik teplomilných rodin. Jsme nestandardní panelák, máme nad stropními panely nadstandardní izolace mezi poschodími, střecha je řádně zateplená. V některých bytech obyvatelé odstranili dveře mezi místnostmi i chodbou, jinde je nahradili shrnovacími dveřmi.Nu a teď hledejte, v čem je problém, že by se měly dělat jakési iterace, když se v domě chová každý tak, jak je zvyklý. Hledat spravedlnost v iteracích je nesmysl.
(pro tep)
S tím mediánem jste klepl hřebíček na hlavičku.
Já mám právě takové podezření, že na MMR řeší problém metodou pokus omyl. Ta frekvence novel tomu nasvědčuje. Jenže ono by to šlo i jinak a jednoduše – základní složku nastavit na 80% a zbytek rozpočítat přesně podle odečtů, tedy už žádné limity nestanovovat. Bylo by to jednoduché a kontrolovatelné. Základní složka je sice stanovena vyhláškou volitelně, ale zároveň se výsledek povinně upravuje tak, aby nikdo nehradil méně než 80% průměru. Pokud se ve své úvaze nepletu (ještě si dávám čas na konečný názor), pak ale ta skutečná výše základní složky, kterou platí každý podle započitatelné podlahové plochy, je ;-) velmi pravděpodobně 80%.
Ale vždyť minimální platba je 80%. Můžeme ji klidně nazvat základní složkou. Problém je, že se mohou vyskytnout uživatelé, kteří legálně mají mít spotřebu menší. Například nebytové prostory.
Nesmyslnější je horní limit a sankce za neměření.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Rozumějte, mi jde o srozumitelnost předpisu, který se dotýká obrovského kvanta lidí. Právo musí být srozumitelné, přirozené… Problém vidím právě v tom ministerském „kudrlinkovém“ dělení na ZS a SS. ZS podle současného znění vyhlášky nemůže nabýt 80%. A další věc je samotný výpočet podle toho příkladu. Možná jsem někde udělala chybu, ale mi vyšlo pro ty byty, které se vešly do limitu, že nezaplatí ani těch 80%, které by měli zaplatit spořiví. Ale jak píšu, možná mám někde chybu, každopádně jsem tomu věnovala minulý víkend a docela mě štve, že vůbec taková právní norma mohla spatřit světlo světa. Byla-li by explicitně stanovena velikost ZS = 80% a žádné další pochybné čachry s výpočty nebyly možné, bylo by „vymalováno“.
Douška: ono je to ve skutečnosti dokonce 90% (100% ZS + 80% SS = 90% celku).
Můžete uvést jaké zásadní změny máte na mysli?
Zbežně jsem prošel nové znění a zásadní změny jsem nenašel.
Našel jsem pouze navíc toto znění, které se týká vyjímečných případů: „V této souvislosti je je třeba upozornit na možnost překročení limitních hodnot u více příjemců služeb. Vzhledem k této možnosti by nebyly možné další iterace. V těchto zcela výjimečných případech, pokud by byl limit finančních prostředků pro rozdělení nedostatečný, je možné přizpůsobit výpočtovou metodu podmínkám zúčtovací jednotky základních parametrů vyhlášky.“
A ještě navíc znění, týkající se sankčního (náhradního) rozúčtování „V této souvislosti je třeba rovněž řešit vztah úpravy obsažené v § 6 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. v platném znění, ve kterém je uveden trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů. Při použití rozšířeného vzorce dochází k modifikaci tohoto parametru. Tato modifikace je odůvodněna stejným navýšením úhrady za neměřený byt v případě více neměřených bytů. Z tohoto důvodu je nutné postupovat do cca 5 % celkové plochy zúčtovací jednotky (domu) podle základního vzorce uvedeného v příloze č. 3 k Metodickému pokynu.“
Náklady na vytápění společných prostor v zúčtovací jednotce se
zvlášť nerozúčtovávají; na jejich vytápění (temperování) se
podílejí všichni spotřebitelé svým podílem nákladů zahrnutým
v základní složce. Společné prostory jsou prostory společných částí
domu, ke kterým mají všichni uživatelé bytů a nebytových prostorů
přístup; nejsou to tudíž ani byty ani nebytové prostory, které mají vždy
jednoho nájemce nebo vlastníka jednotky a které jsou volně přístupny pouze
uživatelům těchto jednotlivých bytů a nebytových prostorů. Náklady na
vytápění společných prostor v zúčtovací jednotce se zvlášť
nerozúčtovávají; na jejich vytápění (temperování) se podílejí
všichni spotřebitelé svým podílem nákladů zahrnutým v základní
složce. Společné prostory jsou prostory společných částí domu, ke
kterým mají všichni uživatelé bytů a nebytových prostorů přístup;
nejsou to tudíž ani byty ani nebytové prostory, které mají vždy jednoho
nájemce nebo vlastníka jednotky a které jsou volně přístupny pouze
uživatelům těchto jednotlivých bytů a nebytových prostorů.
Vadí mi v metodickém pokynu víc částí, ale této jsem si všiml jako
první. U nás v domě jsou byty 60 – 80 m3, všechny mají ústřední
topení. Dodatečně byly vybudovány na půdě tři byty velikosti okolo
150 m2, které na ústřední topení napojeny nejsou. Pokud bychom se výše
uvedeným ustanovením řídili, platili by teplo ve společných prostorách
jen vlastníci menších bytů a vlastníci těch nenapojených největších by
teplo neplatili. Z toho důvodů musíme toto ustanovení ignorovat,
vyčíslovat náklad na vytápění společných prostor a platit je z peněz
na správu. Ministerští úředníci zase cosi nedomysleli.
Jirka
Kruppe, mýlíte se.
Podle § 2a) se rozúčtuje podle vyhlášky jen část domu s propojeným odběrným tepelným zařízením. Na byty nepřipojené se vyhláška ani metodický pokyn nevztahují, u nich si můžete rozúčtování stanovit vlastními pravidly.
Můžete postupovat jako u případu bytů odpojených od vnitřního rozvodu vytápění, což řeší § 5 (2) vyhlášky č. 269/2015 tj. rozúčtuje se jim základní složka nákladů na vytápění.
Pane °°, buďte tak laskav a pokuste se dávat svým příspěvkům nějaký smysluplný název. Zřejmě máte problém s pochopením psaného textu. Nepsal jsem o vyúčtování nákladu na teplo pro nepřipojené byty ale o vyúčtování nákladů na teplo pro společné prostory domu. Jestli ten předchozí příspěvek chcete pochopit, zkuste ho přečíst znovu. Jirka
Kruppe proč lžete? Napsal jste: „Nepsal jsem o vyúčtování nákladu na teplo pro nepřipojené byty ale o vyúčtování nákladů na teplo pro společné prostory domu.“
A nyní uvádím, co jste skutečně napsal ve svém prvním příspěvku a co vás usvědčuje ze lži: „U nás v domě jsou byty 60 – 80 m3, všechny mají ústřední topení. Dodatečně byly vybudovány na půdě tři byty velikosti okolo 150 m2, které na ústřední topení napojeny nejsou. Pokud bychom se výše uvedeným ustanovením řídili, platili by teplo ve společných prostorách jen vlastníci menších bytů a vlastníci těch nenapojených největších by teplo neplatili.“
Copak vy nevíte, že ty tři byty vybudované na půdě už nejsou společnou částí domu (půdou), nýbrž staly se jednotkami (byty)? Jak u nich správně stanovit náklady na vytápění jsem vám popsal. Vaše tvrzení: „Nepsal jsem o vyúčtování nákladu na teplo pro nepřipojené byty ale o vyúčtování nákladů na teplo pro společné prostory domu.“ je lživé.
Tak se už proberte a až budete chtít někoho poučovat zda rozumí nebo nerozumí psanému textu, tak začněte nejdříve u sebe.
Děkuji za informaci.Teď už zde nikdo nebude tvrdošíjně trvat na tom,že při rozúčtování tepla(ne teplé vody) musí být ze zákona Základní složka „vždy“ 30% a Spotřební složka „vždy“ 70%.
§ 1208/e 2) Vložil René (bez ověření), 2. Leden 2017 – 18:55 Touto výjimkou je § 6 odst. 2 až 4 zákona č. 67/2013 a vyhláška č. 269/2015, které podrobně určují způsob rozúčtování nákladů na vytápění v případě povinně instalovaných měřidel. Tento způsob rozúčtování je závazný a nelze ho změnit rozhodnutím shromáždění podle § 1208/e ObčZ.
Vložil René (bez ověření), 3. Leden 2017 – 18:50 Paní Holubová,
překvapuje mě, že se jako stará účetní vůbec neorientuje v právních předpisech. A to přesto, že jsem už vysvětloval ve svých příspěvcích, že se bude postupovat podle § 6 odst. 2 zákona č. 67/2013. Odstavec 1, jehož ustanovením argumentuje, se vás netýká. Pro vás je relevantní odstavec 2 až 4 § 6 zákona č. 67/2013 spolu vyhláškou č. 269/2015, které podrobně upravují rozúčtování služby vytápění. Tato ustanovení jsou závazná (povinná) a nelze je změnit žádným rozhodnutím shromáždění ani ujednáním všech vlastníků.
Obecně totiž platí povinnost instalovat měřiče, v těchto případech pak platí jak jsem uvedl odst. 2 až 4 § 6. Odstavec 1 § 6, kterým jste argumentovala, se týká jen zvláštních případů, u kterých není povinnost instalovat měřiče, což s největší pravděpodobnosti není váš případ, o čemž svědčí i to, že u vás už byly měřiče instalovány
JaVa
zák.č. 104/2015 Sb – § 6 účtování tepla
Vložil anežka holubova (bez ověření), 3. Leden 2017 – 18:10 :: Ostatní
Děkuji všem za příspěvek k mému dotazu z 1.1.2017. Rozhodnutí výboru ze dne 8.12.o změně způsobu rozúčtování spotřeby tepla ze 40%:60% na 30%:70% zpětně od 1.1.2016 rozhodilo další vlastníky, nejen mne. Vaše názory na postup dle § 1208 písm. e) OZ se různí.Po přečtení §6 z.č. 104/2015 Sb. jsem já, stará účetní, dospěla k závěru, že jsem měla pravdu a výbor nebyl oprávněn změnu způsobu rozúčtování schválit. V tomto § se jasně říká, že se rozúčtovává na základě ujednání poskytovatele … u společenství vlastníků ujednáním všech vlastníků v domě a v poslední větě se říká, že změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po skončení zúčtovacího období. Takže rozhodnutí našeho výboru (a správce) je neplatné. Žádný zákon nemá zpětnou platnost a změnu rozúčtování musí u nás odsouhlasit všichni vlastníci, nejlépe na shromáždění, per rollam nemáme ve stanovách. Takže, i když mnozí psali, že na problém účtování spotřeby tepla se po novelazici nevztahuje výlučná pravomoc shromáždění v oblasti služeb já jsem dospěla k názoru, že ano, i když kostrbatě.O změně musí rozhodnout všichni, ne výbor. Mám pravdu?
P.S. Hlavní pointa byla a je v tom,že se nejedná o službu dle § 1208 písm.e),kterou poskytuje SVJ vlastníkům jednotek,kdy o výši ZS a SS rozhoduje výbor, externí správce popř. vyhláška 269/2015 Sb., ale shromáždění vlastníků si samo určí a odhlasuje jaká bude ZS a SS tepla.
JaVa
JaVa napsal jste: „Teď už zde nikdo nebude tvrdošíjně trvat na tom,že při rozúčtování tepla(ne teplé vody) musí být ze zákona Základní složka „vždy“ 30% a Spotřební složka „vždy“ 70%.“
Tomu nerozumím. Vždyť v citovaných příspěvcích René vůbec neuvádí ZS vždy 30 % a SS vždy 70 %. Z jeho příspěvků vyplývá ZS 30 % až 50 % a zbytek SS (tj.50 % až 70 %). A tato rozpětí musí být ze zákona dodržena. Pokud s tímto nesouhlasíte, tak citujte z metodického pokynu příslušnou část, která je s tímto v rozporu.
že nelze měnit způsob rozúčtování v domech, kde jsou instalovány indikátory je také názor MMR viz poslední odpověď na dotaz https://www.mmr.cz/…ravedlivejsi
Poslední komentáře