Zápočet a jak na něj...?
Zdravím,
§1989/1 NOZ zní „Promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.“
jde o
I když došlo k promlčení, lze provést započtení pokud promlčení
nastalo poté, co se obě pohledávky staly způsobilými k započtení
jde o
I když došlo k započtení, lze se domáhat promlčení, pokud započtení
nastalo poté, co se …
jde o
I když došlo k započtení, lze se domáhat promlčení, pokud promlčení
nastalo poté, co se …
nebo jde o něco jinýho? Mně tenhle §1989/1 vůbec nedává žádnej smysl.
Potřebuji poradit: před několika lety mi vznikl nárok na pokutu, protože mi SVJ nedoručilo vyúčtování včas. Pokutu jsem vyčíslil a vyzval SVJ k zaplacení. Oni – nic. Řekl jsem jim, že pokutu budu zápočtovat. Oni – nic. Takže jsem se nakonec uchýlil v r. 2020 s obavou k započtení proti příspěvku do fondu oprav. To bylo 2-měsíce před koncem 3-letý promlčecí doby lhůty pro uplatnění nároku na tu pokutu.
Než jsem poprvé provedl zápočet (nezaplacení příspěvku a místo toho zaslání SVJ oznámení započtecího úkonu) tak uplynulo od posledního dne kdy vznikl nárok na pokutu uplynulo více než 3-roky. SVJ mi teď vyhrožuje, aby sofort zaplatil ten příspěvek za 8/2020 který jsem zápočtoval, jinak mi to prý vosolí u soudu. A tvrdí mi také, že právě podle §1989/1 NOZ mám prý „smolíka“, protože ve chvíli, kdy jsem provedl zápočet, tak prý moje pohledávka již neexistovala (promlčení se prý budou dovolávat). A dále tvrdí, že moje pohledávka nelze být započtena, protože ve chvíli kdy jsem ji, zápočet oznámil – prý neexistovala.
Teď jsem úplně v loji: přestalo mi být jasné,
zda pohledávkou je „uplatněný nárok na pokutu“ a od toho se
počítají 3-roky k promlčení nebo „pokuta sama“ a tedy 3-roky
k promlčení se počítají za každý den ve kterém pokuta vznikla
samostatně.
zda pohledávka „příspěvek do fondu oprav“ je pohledávka
existující (vzniklá z rozhodnutí shromáždění k nějakému datu) a tedy
je zápočtovatelná kdykoli a to i budoucnu nebo vzniká jaksi
„samovolně“ každý kalandářní měsíc znova aniž by k tomu měla
nějaký extra samostatný titul.
S tím §1989/1 mně dostali na lopatky. Neporadí někdo, jak přesně provádět zápočtování a kdy se k němu uchýlit, tak na co nezapomenout?
Karlos
„… protože ve chvíli, kdy jsem provedl zápočet, tak prý moje pohledávka již neexistovala …“
„…A dále tvrdí, že moje pohledávka nelze být započtena, protože ve chvíli kdy jsem ji, zápočet oznámil – prý neexistovala .“
Takže ti umělci si sami odporují:
Pohledávka již neexistovala – někdy tedy existovala
Pohledávka prý neexistovala – nikdy neexistovala
Víte co, můj názor: ti statutáři (žádné SVJ, ale konkrétní lidé – statutáři, lojza máňa pepa jára) si budou užívat šikanu Vaší osoby. Nic je to nebude stát, vše půjde z FO a ještě Vás po domě pomluví, kolik kvůli Vám barák platí za advokáty.
Já bych jim to s úsměvem doplatil (asi nepůjde o velkou částku) a následně požadoval každý měsíc předložení smluv, faktur, výpisů z účtu s odůvodněním každé koruny atd., dále na ně poslal kontroly ze všech možných stran. Následné pokuty požadovat zaplatit od těch arogantních velkopanských zmetků.
„Já bych jim to s úsměvem doplatil … a následně požadoval každý měsíc předložení smluv, faktur, výpisů z účtu s odůvodněním každé koruny atd.“ (Vložil Lojza VLASTNÍK (bez ověření), 1. Srpen 2022 – 12:35)
Tak na to pozor. Jakmile zaplatíte, uznáte dluh.
Takže: Nikoliv zaplatit a potom požadovat předložení smluv, faktur, výpisů z účtu s odůvodněním každé koruny atd.
Ale: Nejprve požadovat předložení smluv, faktur, výpisů z účtu s odůvodněním každé koruny atd. a teprve potom případně zaplatit.
Rozhodující i zde tak jako v mnoha jiných případech nejsou činnosti samotné, ale jejich pořadí.
Promlčení nenastává nějak „automaticky“ uplynutím promlčecí doby. K tomu, aby nastaly účinky promlčení práva na plnění, musí dlužník být aktivní – musí vznést námitku promlčení. Tak je tomu i ve Vašem případě.
- Napsal jste: "Než jsem poprvé provedl zápočet (…) tak uplynulo od posledního dne kdy vznikl nárok na pokutu uplynulo více než 3 roky.
Potvrzuji, že námitka promlčení může být druhou stranou úspěšně vznesena, dokonce teprve v průběhu soudního sporu, viz text v rámečku.
- Napsal jste: „A tvrdí mi také, že právě podle §1989/1 NOZ mám prý „smolíka“, protože ve chvíli, kdy jsem provedl zápočet, tak prý moje pohledávka již neexistovala“
To je naprostý nesmysl. Viz první odstavec. Pohledávka samozřejmě existovala. Nezanikla sama od sebe pouhým uplynutím promlčecí doby. Možná zanikla započtením, jak tvrdíte Vy. Možná nezanikla započtením a pak existuje i nadále. V tom případě druhá strana má právo vznést vůči Vám námitku promlčení. Vaše pohledávka bude i nadále existovat, dlužník zůtane dlužníkem, avšak dlužná částka se stane nevymahatelnou.
Bez podrobností nejsem schopen odhadnout jaký je právní stav. Nepíšete totiž nic o tom zda na Vaše jednostranné započtení zaragovala druhá strana tak, že prokazatelně vznesla námitku promlčení. To je rozhodující pro posouzení osudu Vaší pohledávky.
Mimochodem: Dostal jste vyúčtování neřádné, ke kterému jste podal námitku v zákonné lhůtě, nebo jste nedostal vyúčtování vůbec žádné?
Justitianus
|
Právo dlužníka vznést námitku promlčení není omezeno pouze na určité stádium soudního řízení a lze ji tak uplatnit kdykoli v průběhu řízení až do právní moci rozhodnutí ve věci, tj. i v rámci řízení odvolacího. V režimu neúplné apelace se však může odvolací soud zabývat námitkou promlčení vznesenou až v odvolacím řízení, jen není-li spojena s nepřípustným uplatňováním nových skutečností a důkazů. Námitku promlčení uplatněnou až v odvolacím řízení tak může odvolací soud shledat důvodnou jen tehdy, umožňují-li mu skutková tvrzení a důkazy uplatněné před soudem prvního stupně nebo jinak v tomto stádiu řízení vyšlé najevo posoudit rozhodné skutečnosti z pohledu hmotně právní úpravy promlčení a přijmout závěr o promlčení žalobou uplatněného nároku. Rozsudek Nejvyššího soudu 32 Odo 653/2003, ze dne 14.1.2004 |
- vše dělám písemně
- SVJ ani nikdo jiný nereagoval
- námitky jsem podal řádně a v zákonné lhůtě, písemně
- nikdo mi na námitky neodpověděl
Říkáte „dlužník být aktivní – musí vznést námitku
promlčení“
Řákají „promlčení se budeme dovolávat, ale až u soudu,
panáčku“
Takže když SVJ může (a dle jejich verbálního tvrzení bude) namítat promlčení, tak mnou provedený zápočet jakoby nenastal a já jsem v prodlení. Je tak?
Omlouvám se za nepřesnost: napsal jsem
„A dále tvrdí, že moje pohledávka nelze být započtena, protože ve
chvíli kdy jsem ji, zápočet oznámil – prý neexistovala.“.
Správně má být
„A dále tvrdí, že moje pohledávka nelze být započtena, protože ve
chvíli kdy jsem ji, zápočet oznámil – prý neexistovala jejich
pohledávka do fondu oprav.“
Proto se ptám zda pohledávka „do fondu oprav“ existuje stále nebo zvniká každý měsíc znova?
A dále: moje pohledávka činila 2200. Fond oprav platím podle stanov v kalendářním měsíci k 17-ctému a činí 2500. Takže než jsme to udělal, oznámil jsem jim, že to udělám. V následujícím měsíci jsem 300 zaplatil z bank-účtu a na 2200 jsem poslal oznámení o započtecím úkonu. A i poté jsem poslal oznámení, že jsem to provedl. A oni – NIC. Jen teď přišli s tím, že na mne chystají soud a tam namítnou promlčení a odkázali mne právě na ten §1989/1 NOZ kterýmu nerozumím.
Zanikla teda moje pohledávka zápočtem anebo až SVJ u soudu bude tvrdit, že se domáhá promlčení, že mi soud odsoudí, že zaplatím těch 2200 + úrok z prodlení od 8/2020 do zaplacení + jejich advokáta, jak mi tvrdí oni?
Karlos
Ustanovení § 1989 odst. 1 je prasácky napsáno a je nesrozumitelné pro osobu s rozumem průměrného člověka. V důvodové zprávě k návrhu občanského zákoníku je však možné najít dostatečné vodítko pro výklad tohoto ustanovení. Cituji z důvodové zprávy:
|
„Výjimka, kterou pro zvláštní případy zná obchodní zákoník ohledně promlčených pohledávek, se recipuje do obecné úpravy jako obecně použitelné pravidlo.“ |
Z uvedeného plyne, že jde o právní normu převzatou (lex recepta) z obchodního zákoníku. Vodítko tedy máme. Není problém vyhledat příslušnou část ObchZ, a její obsah je srozumitelný, jednoznačný a určitý:
|
513/1991 Sb. K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. |
Je tedy zřejmé jaký význam mínil zákonodárce vtělit do § 1989 odst. 1 občanského zákoníku. Vaše tvrzení o započtení bude vyvráceno, jestliže jste přistoupil k započtení až po promlčení Vaší pohledávky 2200 Kč. SVJ se může úspěšně dovolat promlčení u soudu; tím bude postaveno najisto že k vzájemnému zpočtení podle § 1989 nikdy nedošlo.
Bude tedy záviset pouze na SVJ zda se dovolá promlčení, nebo nedovolá. Můžete požadovat, aby o tom rozhodlo shromáždění. Statutáři pak budou povinni respektovat toto rozhodnutí, SVJ uzná že k započtení došlo a nepodá žalobu ohledně částky 2200 Kč.
Justitianus
Poslední komentáře