Zánik členství v družstvu po převodu do OV
Dobrý den,
hledal jsem na tomto fóru informace o zániku členství v družstvu po převodu bytu do OV, bohužel jsem nenašel zcela přesnou odpověď na můj problém:
Bytové družstvo, které vzniklo v roce 1994 za účelem odkupu nemovitosti od městské části, se před dvěma lety rozhodlo (na základě souhlasu většiny družstevníků) k převodu bytových jednotek do osobního vlastnictví. Bohužel, z různých soukromých důvodů u cca. 10 procent bytů nebyl doposud převod proveden, proto nemůžeme družstvo poslat do likvidace.
Řešíme nyní to, zda ti, kteří mají již byty převedeny do OV zůstali nadále členy družstva a mohou tedy hlasovat na shromáždění, ev. zastávat funkce v představenstvu družstva.
Podotýkám, že stanovy družstva převody do osobního vlastnictví nijak neřeší, nekladou žádné podmínky, které musí člen pro převod splnit apod. Dále ani nespecifikují, že převodem bytové jednotky do OV by členství v družstvu zanikalo, stanoví, že členství zaniká pouze:
- písemnou dohodou
- vystoupením
- vyloučením
- úmrtím
- převodem členství
- zánikem družstva
Domnívám se, že ani jedna eventualita u nás nenastala. ZoVB v par. 24, odst. 9 stanovuje, že členství převodem zaniká, vztahuje se ale toto ustanovení i na družstva vzniklá po roce 1992 za výše uvedeným účelem?
Členství v družstvu po bezúplatném převodu bytu do vlastnictví řešil Nejvyšší soud v rozsudku 29 Cdo 2675/2010 ze dne 30.11.2011, viz http://kraken.slv.cz/29Cdo2675/2010.
Podle tohoto rozsudku členství nabyvatele bytu v družstvu vždy končí nabytím bytu do vlastnictví. Jedinou výjimkou by byl případ, kdy osoba má více než jeden právní důvod pro členství (např. užívání družstevního bytu a zároveň družstevní garáže). V takovém případě i po bezúplatném převodu bytu do vlastnictví zůstává členství v družstvu zachováno, neboť druhý důvod pro členství stále existuje.
lake
Děkuji za odkaz.
Pročítal jsem usnesení a zdá se mi, že se nejedná o zcela identický případ. Usnesení totiž řeší poněkud složitější situaci, kdy paní měla práva a povinnosti ke dvěma bytům.
První jí byl bezplatně převeden do vlastnictví, ale dále zůstala členkou družstva, protože měla práva a povinnosti k druhému. Tyto práva a povinnosti ovšem převedla na třetí osobu a tím jí členství v družstvu zaniklo.
Dle mého názoru ale usnesení neříká, že by převodem jednotky do vlastnictví zanikla práva „nepřipínající se ke konkrétnímu bytu či nebytovému prostoru“. Soud pouze v usnesení dovozuje, že právě tato práva nemohla mít paní „zdvojena“, tj. převodem členských práv a povinností k druhému bytu i o tyto práva přišla.
Z mého laického pohledu to tedy o situaci, kterou se snažím řešit já, nic neříká. Pokud tomu tak není, můžete se mi pokusit vysvětlit, na základě které části usnesení?
Děkuji.
Cituji část usnesení:
Neztotožnil se (rozuměj Nejvyšší soud) však s názorem navrhovatelky, podle něhož i po převodu bytu č. 19 do jejího vlastnictví jí zůstala zachována členská práva a povinnosti vztahující se k tomuto bytu, když dovodil, že bezplatným převodem bytu č. 19 do vlastnictví navrhovatelky její členství v družstvu v rozsahu vážícím se k tomuto bytu zaniklo. Navrhovatelka tím fakticky i obdržela hodnotu části svého členského podílu příslušejícího k bytu č. 19; na vrácení členského podílu vztahujícího se k bytu, který jí byl bezplatně převeden do vlastnictví, nemá podle ustanovení § 24 odst. 9 zákona o vlastnictví bytů nárok.
Pokud jsem to správně pochopil, to, co Vy citujete je výrok odvolacího soudu, který paní napadla u nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud dal za pravdu navrhovatelce v tom, že se na ni paragraf 24, odst. 9 ZoVB nevztahuje:
Dovolatelce lze přisvědčit potud, že ustanovení § 24 odst. 9 zákona o vlastnictví bytů na převod bytu č. 19 do jejího vlastnictví skutečně nedopadá, neboť se vztahuje pouze na převody jednotek podle odstavců 1 až 8 tohoto ustanovení. Ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů přitom nevyplývá, že by na výstavbu bytu č. 19 byla poskytnuta finanční, úvěrová či jiná pomoc, jak vyžaduje § 24 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů (např. podle vyhlášky č. 136/1985 Sb.).
Výrok odvolacího soudu ale nezpochybnil, protože pozbytí členských práv a povinností odůvodnil nemožností mít práva „nepřipínající se k bytu nebo nebytovému prostoru“ dvojmo, viz můj předchozí příspěvek.
Stále proto v tomto usnesení nevidím odůvodnění, proč by u typů družstev, které jsem uvedl v původním dotazu, po převedení bytu do vlastnictví mělo členství v družstvu zanikat.
Přečetl jsem si pozorně ještě jednou usnesení NS a dávám Vám za pravdu.
Myslím, že toto usnesení NS skutečně neobsahuje odpověď na Váš dotaz, proč by u Vámi uvedených typů družstev mělo převedením bytu do vlastnictví členství v družstvu zaniknout.
Jednoznačně toto usnesení vysvětluje jen zánik členství v družstvu, převede-li člen družstva členská práva a povinnosti vztahující se ke konkrétnímu bytu či nebytovému prostoru na jinou osobu.
Jsem stejného názoru. Otázkou tedy je, jak je to se situací z původního dotazu…
Zatím se (mi) zdá, že důvod k zániku členství v těchto družstvech po převodu bytu do vlastnictví není.
Děkuji za judikát. Četl jsem to několikrát a pak jsem si musel pasáže překopírovat do wordu, nejsem právně vzdělán a tohle je opravdu těžký text. Skláním se před těmi co tomu rozumí na první čtení. Myslím ale, že teď už je to jasné. Děkuji.
Již se to řeší zde. http://www.portalsvj.cz/…otky-do-ov-0 Ovšem jak to je opravdu by se mohl vyjádřit někdo ze zdejších odborníků, ne prosím ti co si něco myslí.
Na odkazované vlákno jsem narazil, ale z dotazu jsem nepochopil, zda se jedná o družstvo vzniklé ještě před rokem 1989 nebo o „nové, investiční družstvo“ vzniklé za účelem odkupu nemovitosti od městské části. Pokud to chápu správně z toho, co jsem v různých zdrojích vyčetl, nabyl jsem pocit, že pro taková družstva se odst 2 a 3 paragrafu 23 ZoVB a paragraf 24 neuplatní. Proto jsem založil toto vlákno s konkrétnějším dotazem.
Poslední komentáře