Zánik členství předsedy SVJ vs aktuální situace

Vložil onsovik, 28. Březen 2020 - 12:08 ::

Dobrý den, pročetl jsem si příspěvky v dalších vláknech a poprosil bych vás o radu/potvrzení nebo vyvrácení mé domněnky, jak postupovat jako předseda jemuž zanikne členství v SVJ k 31.5.2020 (prodávám byt a dle stanov již nadále členem SVJ být nemohu). Plánoval jsem shromáždění na polovinu dubna, aby bylo dost času zajistit za sebe náhradu. Výbor je pouze dvoučlenný …já předseda a místopředseda v důchodu starající se pouze technické náležitosti (drobné opravy). Není a nebylo mým cílem nechat SVJ bez výboru a odstoupit do 2 měsíců od oznámení, ale jak dále postupovat? Dle vláken co jsem pročetl je pravděpodobně jediným řešením svolat shromáždění, tak aby nebylo usnášeníschopné a v druhém hlasovat Per Rollam dle stanov za předpokladu, že se najde náhradník. Pokud se nenajde náhradník místopředseda rezignuje také řádně dle stanov a SVJ je bez výboru (nejhorší možná varianta). Díky moc za konstruktivní názory. S pozdravem Pavel.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Pavel, 28. Březen 2020 - 13:21

    Pavle,

    nouzový stav má trvat do 11.4., ale AB již avizoval, že se asi o 30 dní prodlouží.

    Pro řešení Vaší situace je potřeba znát přesně co máte ve stanovách. Je tu několik možností.

    1)Píšete, že po prodeji bytu již nadále nemůžete být členem SVJ. To je pravda. Máte ve stanovách, že po prodeji bytu již nemůžete být členem výboru? To je něco jiného. Pokud tomu tak je, doporučuji změnu stanov, abyste mohli najmout externího předsedu. Sice tuto možnost nepreferuji, ale tato možnost je o něco lepší než SVJ bez statutárního orgánu.

    2)Pokud máte náhradníka, tak můžete využít § 1221 a § 246 NOZ a kooptovat náhradního člena výboru. Samozřejmě, pokud to stanovy nezakazují. Pokud to stanovy zakazují, tak je změňte.

    3)Pokud máte ve stanovách, že můžete rozhodovat per rollam i bez neusnášeníschopného shromáždění, tak postupujte podle § 1210 NOZ bez svolávání shromáždění.

    4)Pokud nemáte možnost uvedenou v bodě 3), tak je další možnost. Vybrat plné moci a uskutečnit shromáždění bez účasti členů SVJ. Na plné moci je vhodné vyjádřit vůli zmocnitele.

    5)Další možností je domluvit se se členy, že nepřijdou na shromáždění, shromáždění bude neusnášeníschopné a můžete využít § 1210 NOZ.

    6)Poslední variantou je, že odstoupíte, druhý člen odstoupí také a nebude existovat výbor a někdo může požádat o opatrovníka. Píšete, že to není Vaším cílem. Píšu to jen proto, že tuto možnost můžete využít při projednávání jednotlivých variant.

    Závěr: záleží na tom, co máte ve stanovách, jak je velké SVJ a zda tam nebude někdo, kdo podá žalobu.

    Hezký den!

    Pavel

    Vložil Člen společenství (bez ověření), 28. Březen 2020 - 16:42

    Možnost 4) se už v nějaké diskuzi objevila.

    Člen společenství má zejména právo účastnit se jednání shromáždění a hlasováním se podílet na jeho rozhodování!

    Možnost 4) je tedy vlhká fantazie bývalých důvěrníků.

    Vložil JaVa, 28. Březen 2020 - 17:07

    „Člen společenství má zejména právo účastnit se jednání shromáždění a hlasováním se podílet na jeho rozhodování!“

    Člen SVJ má samozřejmě právo účastnit se shromáždění vlastníků,ale není k tomu ničím povinován.Je pouze na něm, zda toho práva využije či ne. Viz § 4/89/2012 Sb.,

    Přeji hezký den.JaVa

    Vložil onsovik, 28. Březen 2020 - 14:47

    Pavle, díky moc za vyčerpávající odpověď. Omlouvám se, že jsem ihned nezahrnul potřebné informace do textu. Bohužel stanovy jasně definují, že jak člen společenství musí být vlastníkem jednotky, tak zároveň i člen voleného orgánu musí být vlastníkem bytové jednotky v domě (dům má 32 jednotek). Orgánem je myšleno shromáždění a výbor. O možnosti 2 jsem nevěděl a stanovy kooptaci nezakazují tudíž budu preferovat tuto možnost. Pouze bych rád věděl váš názor na tvrzení dle NOZ

    „i po uvolnění funkce člena výboru (na kterou má být kooptován náhradník), činí počet zbývajících členů výboru více než polovinu stanovami určeného celkového počtu členů výboru,“

    Tím, že výbor má pouze 2 členy, tak pokud dobře chápu je potřebný počet zbývajících členů roven polovině a dle NOZ musí být počet zbývajících členů více než polovina tj. platí pro výbory o 3 a více členech?

    Vložil JaVa, 28. Březen 2020 - 17:00

    „dle NOZ musí být počet zbývajících členů více než polovina tj. platí pro výbory o 3 a více členech?“

    Doufám si tvrdit,že v případě pouze dvou členného výboru SVJ,kdy jeden z jeho členů odstoupí,nikdy nezůstane více než přesná polovina výboru.:-)Ve vašem případě nelze § 156 použít.

    Přeji hezký den.JaVa

    Vložil onsovik, 28. Březen 2020 - 17:20

    ..Díky za názor…ještě jsem „studoval“ NOZ a mnou dříve citované tvrzení reakce pana Pavla, že počet zbývajících členů musí být víc než polovina je pravděpodobně chybný. NOZ v §246 odst. 2 (spolu s §1221) říká, že neurčí-li stanovy jinak, mohou členové volených orgánů spolku, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě. Tím pádem u dvoučlenného výboru bude tato podmínka splněna a lze kooptovat chybějícího člena dvoučlenného výboru.

    Vložil Pavel, 29. Březen 2020 - 8:13

    Pavle,

    u dvoučlenného výboru stačí jeden stávající člen, aby kooptoval druhého.

    Nevím z jakého zdroje jste čerpal informaci:

    „i po uvolnění funkce člena výboru (na kterou má být kooptován náhradník), činí počet zbývajících členů výboru více než polovinu stanovami určeného celkového počtu členů výboru,“

    To je blábol.

    Hezký den!

    Pavel

    Vložil onsovik, 22. Duben 2020 - 5:48

    Dobrý den, mohl bych někoho z vás poprosit o utvrzení mé domněnky týkající se správného postupu při zápisu změny údajů v rejstříku? Dle popisu mé situace výše se mi nakonec podařilo najít za sebe náhradu, tudíž mohu kooptovat člena výboru. Řešil jsem 2 varianty toho jakým způsbome postupovat vůči zápisu (změně) údajů v rejstříku. Zavrhnul jsem variantu, že není nutné dělat změnu v rejstříku tj. výmaz mé osoby a zápis kooptovaného člena s tím, že by se zápis provedl až při oficiální dovolbě tohoto kooptovaného člena na shromáždění. Předpokládám, že změna by měla být provedena pokud možno bez zbytečného odkladu. Tudíž je nutná dvojí změna údajů v rejtříku. Jednou při kooptaci a podruhé při dovolbě na shromáždění. Je to tak nebo máte zkušenosti provést změnu jen jednou (což si myslím není správný postup)? A doplňující otázka se týká prohlášení kooptovaného člena že souhlasí se zápisem do rejstříku → musí být jeho prohlášení úředně ověřené nebo stačí originál? Předpokládám ověřenou variantu. Omlouvám se za dotazy, které tu možná někdy proběhly, ale chci si potvrdit co jsem našel v zákonech. Díky moc za vaši odpověď.

    Vložil onsovik, 29. Březen 2020 - 10:17

    Diky mocza vasi odpoved a cas!!!

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".