Zachycení vkladů u Sberbank nad pojištěnou částku
V případě, že by právnická osoba měla u Sberbank uloženu vyšší částku než je pojištěná suma, tak by měla pro účely vykazování v Rozvaze tuto nepojištěnou částku nevykazovat jako peněžní prostředky, ale jako pohledávku s příslušnou opravnou položkou:
https://www.kacr.cz/…22-final.pdf
I když stanovisko KA ČR z 5.4.2022 bylo vydáno k vyhlášce 500/2002 Sb., domnívám se, že lze použít i pro SVJ protože princip je stejný.
Hezký den!
Pro Tazatel123: Nerozumíte té skutečnosti, že pouhá vyhláška není betonová zeď. Právní předpisy mají svou hierarchii: na nejyšším „stupínku“ jsou ústavní zákony, pak zákony, a pak teprve jiné právní předpisy (vyhlášky, nařízení vlády, …).
Ústavní soud opakovaně judikoval, že soud je nejen oprávněn, ale je dokonce POVINEN IGNOROVAT VYHLÁŠKU, pokud zjistí že je rozporná se zákonem. Namátkou uvedu tři známé případy:
- posouzení souladu vyhlášky se zákonem: Pl. ÚS 50/05
- aplikace vyhlášky při určení výše platby za odběr el. energie: I. ÚS 668/15
- aplikace vyhlášky o odškodnění pracovních úrazů: II.ÚS 2925/20
|
V prvé řadě Ústavní soud odkazuje na čl. 95 odst. Ústavy, který stanovuje, že soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou. (…) [S]soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ je oprávněn, resp. povinen, přezkoumat jeho soulad se zákonem (…). Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 věty za středníkem Ústavy znamená oprávnění, resp. povinnost, soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem vyhodnocen za rozporný se zákonem. |
Ústavní soud šel dokonce tak daleko, že odmítl návrh soudu zrušit konkrétní vyhlášku, která byla zjevně v rozporu s dobrými mravy. Namísto toho ústavní soud nařídil soudcům, že mají myslet vlastní hlavou. Soudce je – podle názoru ÚS – povinen rozpornou vyhlášku neaplikovat, nebo ji aplikovat jen zčásti, a ve zbytku postupovat podle obecné právní úpravy.
Problém s opravnými položkami v účetnictví – to je právě případ, kdy je třeba vyhlášku ignorovat. Jak zde vysvětlil pan Pavel.
Justitianus
Ostatně naprosto totéž platí i při rozporu v obsahu zákona/zákonů. Soud je povinen překlenout rozpor výkladem, který se může odchýlit od textu zákona, případně může být v přímém rozporu se zněním zákona. Viz např. nesmyslné zmínky v zákoně o daních z příjmů o jednotce která zahrnuje/nezahrnuje jinou jednotku. Tento naprostý nesmysl je v textu zákona uveden osmnáctkrát! Samozřejmě, že tento paskvil svorně ignorují finanční úřady, daňoví poplatníci, i soudy všech stupňů.
Tazateli123,
máte pravdu, že neziskovky účtující podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., nemohou podle jejího § 15/6 vytvářet jiné než daňové opravné položky. Osobně tuto skutečnost považuji za vadu vyhlášky, ale nikdo nechce vyhlášky novelizovat s „argumentem“, že bude nový ZoÚ a nové vyhlášky. V situaci se Sberbank se nejedná o daňové opravné položky, takže při pouhém respektování vyhlášky by nešly tvořit žádné opravné položky.
Nicméně v zákoně o účetnictví č. 563/1991 Sb., v § 7/1 a § 7/2 se uvádí, že přednost před vyhláškou má věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví.
Nadlimitní vklady u této banky nadále nemohou být vedeny v rozvaze jako účty v bankách, protože tam se podle § 16/3 vyhlášky č. 504/2002 Sb. vedou „disponibilní“ peněžní prostředky. Nadlimitní vklady u Sberbank nejsou a ještě několik let nebudou disponibilní. Jedná se o pohledávky za bankou ke které by měly být vytvořeny účetní opravné položky.
Hezký den!
Pavel
Poslední komentáře