Vzniklé a nezaložené, založené a nevzniklé.
Jak funguje vzniklé, ale nezaložené SVJ?
Jak funguje založené, ale nevzniklé SVJ?
V ObčZ se o těchto situacích mnoho nepíše. Nemáte s tím nějaké zkušenosti? Co je důležitější, vznik, nebo založení?
Jak funguje vzniklé, ale nezaložené SVJ?
Od letošního roku vzniká podle NOZ společenství vlastníků jednotek zakladatelským právním jednáním (na rozdíl od ZoVB, podle kterého vznikalo SVJ přímo ze zákona). ) Společenství vlastníků se založí schválením stanov, nebylo-li společenství vlastníků založeno prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě obsahující náležitosti stanov. Teprve poté může vzniknout společenství vlastníků zápisem do veřejného rejstříku.
Z uvedeného plyne, že společenství vlastníků vzniklé podle NOZ nemůže vzniknout zápisem do veřejného rejstříku bez předchozího založení.
Jak funguje založené, ale nevzniklé SVJ?
Od letošního roku se podle NOZ vyžaduje k založení společenství vlastníků přijetí stanov, nebo může být společenství založeno uvedením náležitostí stanov do prohlášení nebo smlouvy o výstavbě. Až do dokončení vzniku společenství vlastníků zakladatelským právním jednáním tj. zápisem do veřejného rejstříku se uplatní „Správa bez vzniku společenství vlastníků“ podle § 1191 až 1193 NOZ, protože tato právní pravidla se uplatní obecně ve všech případech bytového spoluvlastnictví, tedy i v těch, kdy má být společenství vlastníků založeno, ale založeno nebylo nebo sice bylo založeno, ale nevzniklo.
Pane Kolemjdoucí, nepište prosím nesmysly. Právnická osoba nevzniká zakladatelským právním jedním podle NOZ, jak nesprávně píšete. Pletete si pouhé založení se vznikem právnické osoby.
To je asi tak stejný zásadní rozdíl, jako mezi nechráněným partnerským sexem a narozením dítěte.
Právnická osoba (včetně SVJ(2012)) vzniká zápisem do rejstříku.
lake
Pane lake,
v mém příspěvku vytrháváte větu z kontextu. Z toho, co jsem uvedl, je jasné, že dvoufázovost ustavování právnické osoby společenství vlastníků spočívá v jeho založení soukromoprávním jednáním a v jeho vzniku. Za větou o vzniku společenství vlastníků zakladatelským právním jednáním jsem přece pokračoval, že se společenství vlastníků založí schválením stanov a teprve poté může vzniknout společenství vlastníků zápisem do veřejného rejstříku.
Obdobně jsem napsal dále: „že společenství vlastníků vzniklé podle NOZ nemůže vzniknout zápisem do veřejného rejstříku bez předchozího založení“.
Uvedl jste:
„Právnická osoba (včetně SVJ(2012)) vzniká zápisem do
rejstříku.“
To jsem přece sám ve svém příspěvku jasně uvedl. O vzniku SVJ zápisem
do rejstříku jsem se zmínil 3×.
Samotní autoři NOZ a důvodové zprávy uvádějí v DZ hned v první větě k K § 1198 a 1199:
Zásadní změna se navrhuje v tom směru, že společenství vlastníků jednotek nemá nadále vznikat ze zákona, nýbrž zakladatelským právním jednáním.
Vy si hrajete se slovíčky, já jsem podrobně a jasně tazateli, na rozdíl od Vás, vysvětlil rozdíl mezi založením a vznikem SVJ.
V tomto státě je 53000 vzniklých, ale nezaložených SVJ. Některá z nich existují už od roku 2000. Jak fungují – na to se jich musíte zeptat sám.
V tomto státě není ani jedno založené, ale nevzniklé SVJ. Nevzniklé SVJ samozřejmě nefunguje nijak, protože neexistuje.
Teprve až SVJ(2012) vznikne zápisem do rejstříku, uplatní se (se zpětnou účinností) tato část NOZ:
| 89/2012 Sb. § 127 Za právnickou osobu lze jednat jejím jménem již před jejím vznikem. Kdo takto jedná, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán sám; jedná-li více osob, jsou oprávněny a zavázány společně a nerozdílně. Právnická osoba může účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převezme-li je, dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila. |
lake
Poslední komentáře