Výzva k nahlédnutí do podkladů dle § 8 odst. 1) z.č. 67/2013 Sb.
Chci tento měsíc požádat SVJ k nahlédnutí do podkladů dle § 8 odst. 1) z.č. 67/2013 Sb. Dle článku na www.mesec.cz není ve výzvě nutno specifikovat konkrétní doklady.
Co říkáte na takovouto formulaci výzvy?
Jako příjemce služeb žádám dle § 8 odst. 1) z.č. 67/2013 Sb. doložit náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle z.č. 67/2013 Sb. a umožnit mi pořízení kopie podkladů. Pořizování kopií podkladů k vyúčtování chci realizovat v odpoledních hodinách na úřední adrese poskytovatele služeb, tj. na úřední adrese Společenství vlastníků ....
Díky za názor, korekci popř. doplnění.
„..Chci tento měsíc požádat SVJ …“
na co čekáte? na pochvalu nebo na schválení? prostě z toho nedělejte vědu nebo literární dílo a už to pošlete. SVJ má do 31.5. předložit co má přeložit.
„…není ve výzvě nutno specifikovat konkrétní doklady…“
na tom není NIC nelogického. Věta ze zákona zní: „..náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů…“ Takže celkem 5-položek a nikde se v nich netvrdí, že máte něco spěcifikovat (bohužel, některá soudní hovada – jedno z nich rozvalující se od 2014 u US, se ale zákony neřídí a z huby jim vypadávají nesmysly o „né dost vysokém umenšení Vašich práv ve prospěch zlodějů a loupežníků“).
Zopakujme si slovíčka: (1) „doložit“ – je nutné tedy v písemné podobě; (2) „…doložit..náklady na …“ – tzn. kopie faktur; (3) „…způsob jejich rozúčtování…“ – tzn. pro §5/1 usnesení, kde se společenstí (nikoliv SVJ) usneslo o způsobu a nemá li ho, pak postupujete dle §5/2; (4) „..výše záloh za služby …“ – tzn. dokument, kde Vám byla sdělena výše záloh pro zúčtovávaný rok (je dokladem oprávněné výše záloh ale na výši vyrovnání nemá vliv); (5) „…provedení vyúčtování podle tohoto zákona…“ – tzn. na vyúčtování NEMŮŽE být do výledného vyrovnání započtena jakákoli jiná pohledávka např. dluhy fiktivní ani skutečné z minulých let např. jiné služby poskytované poskytovatelem příjemci – takové vyúčtování NENÍ „podle tohoto zákona“ (tj.67/2013 !!); (6) „…umožnit příjemci…“ – tzn. ve vlastním zájmu by měl poskytovatel zpracovat veškeré podklady v písemné, elektronické podobě dostupné dálkovým způsoběm, jinak se vystavuje riziku, že více příjemců-prudivých, je vyzvě k možnosti udělat si kopie (foto/xero/copy) a tato činnost pak bude pro poskytovatele z hlediska organizačního i časového mnohem nákladnější, než jedno zpracování a jedno poskytnutí všem oprávněným příjemcům.
Pokud není příjemce úplný debil, který si chce ofotit jednu fakruru kterou si chce vytisknout na lajntuch nebo s ním obalit sypku od polštáře, potřebuje veškeré podklady ZA ÚČELEM rekonstrukce kroků poskytovatele při vyhotovení rozúčtování – protože jen tak lze lokalizovat a dokázat „odkud to smrdí“.
„…Pořizování kopií podkladů k vyúčtování chci realizovat …“
nevznášejte nenárokové požadavky. Podvratný poskytovatel, Vám samozřemě nevyhoví (většinou vás zástupce SVJ odkáže na rozúčtovatele a jeho pracovní dobu, která je TAK krátká, že si stejně nic nezkopírujete – což ovšem není velký problém, protože bude na poskytovateli dokázat, že Vám umožnil pořízení kopie podkladů).
V zájmu poskytovatele je dát Vám podepsat co Vám předložil. Nepodepisujte NIC než soupisku dokumentů obsahujících jednoznačně identifikovatelné dokumenty o kterých pokytovatel „tvrdí“, že právy TO jsou „podklady ze kterýh vyúčtování vychází“. Berte to tak, že ne každý je chytrá horákyně, a proto tu „hromadu dokumentů v podobě elektronické či papírové“ budete případně předávat soudnímu znalci k posouzení zda TVRZENÍ poskytovatele je nebo není v souladu se zákonem.
A nakonec nezapomeňte: §8/2 uvádí: „..nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb…“
To znamená (podle mého názoru!!), že podání žádosti o podklady, MŮŽE ODDÁLIT termín pro podání reklamace AŽ DO DOLOŽENÍ PODKLADŮ. Otázka (na kterou byste si měl obstarat více právních názorů) je, jak se určí rozhodné datum jimž bylo „DOLOŽENÍ“ naplněno, nebylo li naplněno najednou ale po částech a jak dokázat že „DOLOŽENÍ“ bylo dokonáno (poskytovatel bude samozřejmě tvrdit, že bylo dokonáno již při „prvním umožnění“, Vy ale ani po 5-té.. ..6-té.. ..20-té návštěvě nebudete mít podklady, ze kterých by šlo Vaše domněnky o ne/správnosti rozúčtování potvrdit/vyvrátit)
Pokládáte za služby i tzv. „fond oprav“, náklady, odměnu za správu,…tj. relevatní podklady k oprávněnému řádnému předložení spotřebiteli od povinného poskytovatele správy cizího majetku PO SVJ…?
tazatel se ptal na služby PODLE ZÁK. 67/2013.
§3/1 specifikuje, které „služby“ se podle zákona 67/2013 rozúčtovávají „zejména“. Z použití slova „zejména“ plyne nepřímo (jde o demonstrativní – příkladné vymezení), že si zřejmě lze dohodnout i jiné služby, na které se bude zákon 67/2013 vztahovat ohledně: pravidel rozúčtování, předkládání vyúčtování, předkládání podkladů, dodržování lhůt a aplikování sankcí.
Pokud jste z SVJ(2000) pak se samozřejmě i nadále řídíte zák.72/1994 a §15/1 specifikuje že Vaší zákonnou povinností se podílet na nákladech za správu a v §15/2 se Vám ukládá hradit řádně, řádně předepsanou a sdělenou zálohu na tyto náklady.
Dohodnete li si v SVJ že založíte a budete plnit „fond“ který nazvete pro „srozumitelnost“ :) :) „fond oprav“, pak samozřejmě jde o vaše stádní-právo (smluvní) a nikdo Vám jej nebere. Ke smůle většiny hlasující PRO, nemůžete se tato většina v právním státě (v soudcokracii která se neřídí zákony je tomu jinak, samozřejmě) domoci toho, aby ten Váš „fond“ plnili i ti kteří nehlasovali PRO. Ti jsou povinni a případně žalováním u věřejné moci veřejnou mocí nuceni, podílet se POUZE na nákladech na správu (§15/1 ZVB).
Plnit „sud“ zvaný „fond oprav“ je Vaše dobrovolné rozhodnutí a záleží na dalších podmínkách, zda od něho anebo jak – můžete odstoupit.
Proto, mám za to, že takovýto „fond oprav“ může být službou dohodnutou explicitně jako další služba dle §3/2 zák.67/2013 mezi poskytovatelem a každým jednotlivým příjemcem služby v těch částech působnosti zákona, které se netýkají „přerozdělování“ (tj. rozúčtování). Zejména tedy, pokud jde o předložení vyúčtování, dodržování lhůt a aplikace sankcí.
Mám ale za to, že „příspěvek na správu domu dle §15/1“ nemůže být službou dohodnutou explicitně jako další služba dle §3/2 zák.67/2013 ani mezi „poskytovatelem a každým jednotlivým příjemcem služby“ ani mezi „poskytovatelem a příjemci“, prostě proto, že jeho vyúčtování nelze ztotžnit obsahově s pojmem plnění. Musí být ale vyúčtován (každému jednomu!). Pojem „vyúčtována“ pak nezaměňujte s pojmem „vypořádána“ dle §15/4 což rádo dělá mnoho rozdělovačů-povinností (rozděl a panuj).
Jak se postavit k tomu, když Vám SVJ (pojem poskytovatel, zde není
namístě) nevyúčtuje roční zálohy na příspěvky na správu domu
a/nebo nepředloží podklady ani po Vaší explicitní písemné výzvě:
buď budete vymáhat vyúčtování aktivně (podáte žalobu a budete
dokazovat že to moc potřebujete k tomu aby se Vám dobře spalo) nebo
pasivně (podáte výzvu SVJ aby zálohy zúčtovalo a předložilo doklady,
po marné lhůtě vyzvěte SVJ k vrácení záloh, po marné lhůtě pro
vrácení buď požádáte u soudu o platební rozkaz (což je ale totéž
jako podat žalobu) nebo od nějakého data začněte místo předepsaných
záloh zasílat písemně SVJ oznámení, že ze záloh které jste
v předchozím období zasílal a které zůstaly nezúčtovány se tímto
stává záloha na následující období a že z této zálohy jí zasíláte
alikvótní část (kterou specifikujete) … tomuto postupu se běžně říká
„zápočet“. Že je tento způsob efektivní si zde můžete vyhledat:
svého času (rok nazpět) zde tvrdila že jej použila „Magda3“ která zde
občas také pár vět napíše. Tedy se jí můžete zeptat, jak je s tímto
dlohodobým vzdorem úspěšná.)
Náklad na odměnu za správu, opět NENÍ SLUŽBOU, přestože dle nařízení 366/2013 má být rozúčtován na byt. Pouud tedy jde o aplikaci přiléhavých ustanovení z zák.67/2013, pak se domnívám že tyto aplikovat nelze. („Náklad na odměnu za správu“ nezúčtovaný explicitně každému jednou zástupci-vlastníku bytu, je logicky „rozúčtován“ dle podílů což je v rozporu §17 nařízení 366/2013. Vymoci ale po SVJ jeho vyúčtování, bohužel musíte aktivně/pasivně – viz. výše uvedený postup zúčtování „záloh na příspěvky na správu domu“)
Existuje relevantni judiaktura k uvedene metodice zapoctu a zakon. opravneni pozadovat zuctovani techto zaloh…?
Napsal jste:
„Pokud jste z SVJ(2000) pak se samozřejmě i nadále řídíte zák.72/1994“
Je irelevantní, co si myslíte a tvrdíte. Vy nevíte, že podle judikatury se SVJ 2000 neřídí dle ZovB, nýbrž dle NOZ? Více zde:
Položka „a provedení vyúčtování podle z.č. 67/2013 Sb“ není srozumitelná resp stylisticky do věty nezapadá. Doporučuji odstranit, nebo přeformulovat aby bylo zřetelné, co požadujete (požadujete vlastní provedení vyúčtování nebo nějakou konkrétní informaci k němu?)
Vlastní vyúčtování jsem ještě neobdržel, ale tuším nějaký podvod, proto chci nahlédnout do podkladů. Je to můj první pokus k nahlédnutí do podkladů a chci požádat o podklady včas (nějak začít musím).
Má formulace výzvy je prakticky opis § 8 odst. 1) z.č. 67/2013 Sb. Položka „a provedení vyúčtování podle z.č. 67/2013 Sb“ je náhrada části věty viz § 8 odst. 1) "... způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona.
je lepší pro urychlení vyřízení věci specifikovat požadované podklady.
Poslední komentáře