„..Chci tento měsíc požádat SVJ …“

na co čekáte? na pochvalu nebo na schválení? prostě z toho nedělejte vědu nebo literární dílo a už to pošlete. SVJ má do 31.5. předložit co má přeložit.

„…není ve výzvě nutno specifikovat konkrétní doklady…“

na tom není NIC nelogického. Věta ze zákona zní: „..náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů…“ Takže celkem 5-položek a nikde se v nich netvrdí, že máte něco spěcifikovat (bohužel, některá soudní hovada – jedno z nich rozvalující se od 2014 u US, se ale zákony neřídí a z huby jim vypadávají nesmysly o „né dost vysokém umenšení Vašich práv ve prospěch zlodějů a loupežníků“).

Zopakujme si slovíčka: (1) „doložit“ – je nutné tedy v písemné podobě; (2) „…doložit..náklady na …“ – tzn. kopie faktur; (3) „…způsob jejich rozúčtování…“ – tzn. pro §5/1 usnesení, kde se společenstí (nikoliv SVJ) usneslo o způsobu a nemá li ho, pak postupujete dle §5/2; (4) „..výše záloh za služby …“ – tzn. dokument, kde Vám byla sdělena výše záloh pro zúčtovávaný rok (je dokladem oprávněné výše záloh ale na výši vyrovnání nemá vliv); (5) „…provedení vyúčtování podle tohoto zákona…“ – tzn. na vyúčtování NEMŮŽE být do výledného vyrovnání započtena jakákoli jiná pohledávka např. dluhy fiktivní ani skutečné z minulých let např. jiné služby poskytované poskytovatelem příjemci – takové vyúčtování NENÍ „podle tohoto zákona“ (tj.67/2013 !!); (6) „…umožnit příjemci…“ – tzn. ve vlastním zájmu by měl poskytovatel zpracovat veškeré podklady v písemné, elektronické podobě dostupné dálkovým způsoběm, jinak se vystavuje riziku, že více příjemců-prudivých, je vyzvě k možnosti udělat si kopie (foto/xero/copy) a tato činnost pak bude pro poskytovatele z hlediska organizačního i časového mnohem nákladnější, než jedno zpracování a jedno poskytnutí všem oprávněným příjemcům.

Pokud není příjemce úplný debil, který si chce ofotit jednu fakruru kterou si chce vytisknout na lajntuch nebo s ním obalit sypku od polštáře, potřebuje veškeré podklady ZA ÚČELEM rekonstrukce kroků poskytovatele při vyhotovení rozúčtování – protože jen tak lze lokalizovat a dokázat „odkud to smrdí“.

„…Pořizování kopií podkladů k vyúčtování chci realizovat …“

nevznášejte nenárokové požadavky. Podvratný poskytovatel, Vám samozřemě nevyhoví (většinou vás zástupce SVJ odkáže na rozúčtovatele a jeho pracovní dobu, která je TAK krátká, že si stejně nic nezkopírujete – což ovšem není velký problém, protože bude na poskytovateli dokázat, že Vám umožnil pořízení kopie podkladů).

V zájmu poskytovatele je dát Vám podepsat co Vám předložil. Nepodepisujte NIC než soupisku dokumentů obsahujících jednoznačně identifikovatelné dokumenty o kterých pokytovatel „tvrdí“, že právy TO jsou „podklady ze kterýh vyúčtování vychází“. Berte to tak, že ne každý je chytrá horákyně, a proto tu „hromadu dokumentů v podobě elektronické či papírové“ budete případně předávat soudnímu znalci k posouzení zda TVRZENÍ poskytovatele je nebo není v souladu se zákonem.

A nakonec nezapomeňte: §8/2 uvádí: „..nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb…“

To znamená (podle mého názoru!!), že podání žádosti o podklady, MŮŽE ODDÁLIT termín pro podání reklamace AŽ DO DOLOŽENÍ PODKLADŮ. Otázka (na kterou byste si měl obstarat více právních názorů) je, jak se určí rozhodné datum jimž bylo „DOLOŽENÍ“ naplněno, nebylo li naplněno najednou ale po částech a jak dokázat že „DOLOŽENÍ“ bylo dokonáno (poskytovatel bude samozřejmě tvrdit, že bylo dokonáno již při „prvním umožnění“, Vy ale ani po 5-té.. ..6-té.. ..20-té návštěvě nebudete mít podklady, ze kterých by šlo Vaše domněnky o ne/správnosti rozúčtování potvrdit/vyvrátit)