vyúčtování tepla
Dobrý den, po dvou dnech pročítání vysoce odborných příspěvků na
téma „vyúčtování tepla“ váhám, jestli si mám troufnout na naprosto
laický dotaz, ale zkusím to: pokoušela jsem se odhalit příčiny svého
nedoplatku ve vyúčtování služeb, když spotřebu tepla a vody mám dva roky
po sobě téměř stejnou a výše nedoplatku neodpovídá zvýšení ceny za
teplo a vodu. Moje úvaha – selským rozumem – je následující: pokud se
např. zaměřím na spotřební složku za ÚT, neměla bych při porovnání
počtu dílků naměřených v mém bytě v roce 2009 a 2010 (odpařovací
měřiče na radiátorech) a zohlednění zvýšení ceny za GJ dospět
k přibližně stejné částce připadající na 1 dílek? Nebo uvažuji
špatně,když si myslím, že na „odpaření“ jednoho dílku je potřeba
stejné množství tepla? (rozdělení na základní a spotřební složku oba
roky 40 a 60 %). Údaje za rok 2009 ÚT celkem za 2 vchody 478 GJ cena/GJ
497,6
spotřební složka 286,8 GJ = 394 dílků (asi 362,– Kč za dílek),
odpovídá vyúčtování za můj byt za rok 2009 – 9 497,–- za
spotřební složku ÚT 26,5 dílku. Když bych tuto spotřebu přepočítala
na ceny roku 2010 (502,33 Kč /GJ), dostala bych se na cenu 1 dílku asi Kč
365,–- za dílek.
Přitom ve vyúčtování za rok 2010 mám za 28,5 dílků ve spotřební složce vyúčtováno celkem Kč 11 237,–-, což odpovídá ceně 394,–- za dílek, čili nárůst oproti roku 2009 (při započítání zvýšení ceny) je jen za spotřební složku ÚT 800 Kč. Další rozdíl ve vyúčtování je ve spotřebě teplé vody – součet spotřeb bytů podle měřidel a podle hlavního meřiče (pravděpodobně patního, toto nevím přesně) je 103 m3… Při počtu 23 bytů ( a např. spotřebě mé domácnosti 29 m3) mně to připadá jako docela velký rozdíl.. Máte, prosím, někdo zkušenosti, jestli existují nějaké „ztráty do normy“, které se považují za normální a není možné je reklamovat?
Děkuji za trpělivost a za případné rady!
Jana Š.
Dobrý den,
- Stejnou vypočítanou „cenu za dílek“ dosáhnete jen tehdy, pokud je celkový naměřený počet dílků (po korekcích) v domě totožný a také celkové náklady na vytápění v domě stejné. Toho nelze dosáhnout.
- Odpařovací indikátory velmi nepřesným principem (opdařování látky) indikují kumulativně „míru topení“ Nejedná se fyzikálně o měření tepla, neboť reagují jen na teplotu radiátoru.
Dílek tak NELZE převádět na hodnoty tepla (GJ, KWh)
Váš výpočet je tedy metodicky neaplikovatelný.
G.X.
Bohužel jste mimo. Tady asi opravdu není prostor na to vám vysvětlovat jak funguje poměrové měření spotřeby tepla. A to nemluvím o následných výpočtech (korekcích jak dle vyhlášky tak dle polohy bytu).
Že nemáte páru jak to funguje vyplývá už z toho, že začínáte vypočítávat nějakou „cenu za dílek“.
Bohužel (pro lepší pochopení) není vyúčtování tepla i TUV závislé jen na tom co se naměří u vás v bytě ale i na tom co bylo naměřeno ve všech ostatních bytech. Porovnávat tedy jen svůj měřák za různé roky je od základu úplný nesmysl.
Předseda
Myslím že jste mimo vy, korekce dle vyhlášky je provedena vždy před vyučtováním. Ve vyučtování je pak uvažováno s dílky, které jsou pro všechny tělesa už adekvátní. Cena za dílek je samozřejmě jiná, podle celkového počtu a podle ceny za spotřební složku.
Děkuji za rychlou odpověď. Bohužel, tímto způsobem mně před několika lety vysvětloval vyúčtování pracovník firmy, která nám v té době vyúčtování prováděla. Tvrdil, že různá poloha bytu je zohledněna rozdílnými stupnicemi na měřičích v různě situovaných místnostech a tím je zaručena správná výše spořební složky v jednotlivých domácnostech.(skutečně máme na jednotlivých radiátorech rozdílnou vzdálenost mezi jednotlivými dílky, podle polohy bytu, místnosti. A cenu za dílek jsem si nevycucala z prstu, ale máme ji uvedenou na vyúčtování jako jednotnou pro všechny jednotky – vznikou vydělením spotřební složky za celé SVJ a počtem dílků za SVJ. Hm, takže se asi budu muset pustit do studia příslušných vyhlášek a snad se v tom zorientuju.
Ještě Vás prosím o názor – co si mysíte o rozdílu ve spořebě teplé vody – rozdíl mezi „hlavním měřidlem“ a součtem všech (23) bytů je 103 m3. Přitom např. spotřeba mé domácnosti je 29… Rozdíl je samozřejmě rozúčtován mezi všechny domácnosti..
cit.(): „rozdíl mezi „hlavním měřidlem“ a součtem všech (23) bytů je 103 m3“
max. chyba poměrových měřidel je 5%. Ale první by jste se měli v SVJ zaměřit na nekontrolované úniky. Pokud jich nemáte – pak teprve na přecejchování fakturačního měřidla. Vše ale něco stojí. U nás v SVJ jste to začali nějak řešit až když rozční ztráta byla přes 20.000. Vy píšete že máte 103m3 to je kolem ~19.000 za TV na SVJ. To je již dost na některá opatření: (reinstalace vodoměrů před uzávěr, instalace vodoměrů s elektronickým odpočtem…)
cit.(): „cenu za dílek jsem si nevycucala z prstu“
no na tomto moc nezáleží. Pokud jsou u vás ti do přetápí na +40% je nutné udělat opatření pro osvětu- ti plýtvají a jejich spotřebu zaplatí TI co neplýtvají nebo TI co SVJ dotují (mají méně než –40%). Otázka je jaký máte algoritmus rozpočtu – ten může být poškozující a velmi důležité jsou korekcerivr
Dobrý den, rozdíl mezi fakturačním vodoměrem na patě domu a součtem bytových vodoměrů může být dle odborníků až 20% (nevím zda toto číslo platí i pro TUV), u TUV řeší rozdíl v náměrech řešila vyhláška 477/2006 od roku 2011 vyhláška 366/2010 karelh, svjkarel@seznam.cz
Tato vyhláška se nevztahuje na rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele podle jiného právního předpisu1)
1) Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
cit.(§1/5 Vyhláška 477/2006 – nyní již zrušená): ""
Pokud vlastníci objektů nebo jejich částí s jedním společným, technologicky propojeným odběrným tepelným …
Pane „karelh“, obávám se že tazateli asi k ničemu nebude právní úprava týkajícící se vztahu
dodavatel tepla -odběratel (vlastník nemovitosti)
rivr
Poslední komentáře