Vyúčtování, kontrola
Ke kontrole správnosti vyúčtování potřebuji znát náměry vodoměrů v jednotlivých bytech a počty osob v jednotlivých bytech. Je správce (výbor) povinen mi to poskytnout?
Mohu chtít po výboru (po správci) nahlédnout do konečného vyúčtování všech bytových jednotek?
Ke kontrole svého vyúčtování potřebujete znát především pravidla podle nichž je rozúčtování prováděno.
Nahlédnutí do vyúčtování ostatních bych Vám osobně neumožnil, proč? Ke kontrole vyúčtování tuto informaci nepotřebujete. Mohl by zde být problém s ochranou osobních údajů.
Pokud chcete provést kontrolu vyúčtování vody, potřebujete znát celkový náměr domu dle fakturačního vodoměru, součet náměrů bytových vodoměrů, celkovou fakturovanou částku od dodavatele. Bytové vodoměry jsou poměrová měřidla.
Jinak dle vyhl. 372/2001 § 7 odst. 2 písm. d) má vyúčtování mj. obsahovat
podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele v m2, v případě poskytování teplé užitkové vody průměrný počet osob užívajících byt či nebytový prostor konečného spotřebitele a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaného vodoměru (vodoměrů) teplé užitkové vody v bytě či nebytovém prostoru konečného spotřebitele a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé konečné spotřebitele podle evidence spotřeb v m3,
podle odst. 3
Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
Pan laik sice citoval vybranou část z § 7 vyhlášky č. 372/2001 Sb., ale vynechal z vyhlášky ten nejdůležitější text:
372/2001 Sb. § 7 odst. 2 (2) Ve vyúčtování vlastník uvede (…) f) podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody, (…). |
Tato část se netýká pouze jednotlivého bytu jednoho konečného spotřebitele. Všimněte si, že je zde použito množné číslo – na rozdíl od dalších částí § 7 odst. 2 vyhlášky. Z toho je zřejmé, že jde o údaje v Kč týkající se VŠECH bytů VŠECH konečných spotřebitelů v domě.
Tyto taxativně vyjmenované údaje jsou povinnou součástí vyúčtování. Tazatel tedy má na tyto údaje nárok ze zákona, aniž by musel zvlášť žádat o „nahlédnutí“. Nejsou-li v jeho vyúčtování všechny tyto údaje obsaženy, nejde o řádné vyúčtování ve smyslu vyhlášky. Tedy ten papír nemá právní účinky. Doporučoval bych reklamovat a počkat na řádné vyúčtování se všemi povinnými údaji.
Tentýž nárok konečného spotřebitele ostatně plyne i z § 7 odst. 3 vyhlášky (a nejen z něj). Konečný spotřebitel může nahlížet do všech podkladů použitých při rozčtování, tedy např. do písemných záznamů o odečtech vodoměrůa indikátorů, do evidence kterou SVJ vede ohledně počtů osob (pokud se tato hodnota při rozúčtování používá), do seznamu všech použitých koeficientů a součinitelů pro každou konkrétní místnost a každý radiátor v domě. Samozřejmě má nárok na předložení pravidel podle kterých bylo rozúčtováno, to se rozumí samo sebou.
lake
Pane Lake, napsal jste že „ten papír nemá právní účinky“. A doporučujete reklamovat a vyčkat.
Tohle jsem udělal minulý rok. Napsal jsem reklamaci. Tu mi SVJ zamítlo (napsalo k tomu pouze, že žádné chyby nenašlo) a napsalo taky, že reklamace nemá odkladný účinek. Když jsem se ptal proč nemá odkladný účinek, tak si to prý mám nalézt v zákoně (na otázku v jakém zákoně: prý je to analogické jako s placením za telefony (zákon o eketronických komunikacích §64/8)). Nyní mi zaslali upozornění že na mne podávají žalobu pro nezaplacení dluhu (k září 2013). Právníkovi zastupujícímu správce (a taky SVJ) již v lednu za podání žaloby zaplatili údajně 15.000 a správci za předání informace právníkovi dalších 2500. Prý to všechno budou chtít u soudu po mně. (údajný nedoplatek mám cca 7000)
Myslíte tedy, že doporučovat „počkat na řádné vyúčtování“ ten správný postup? Já čekám již jen obsílku k soudu. Jiné vyúčtování než to vadné a s chybějícími náležitostmi dle § 7 odst. 2 bod f jsem nedostal doposud.
Děkuji za odpověď
V normálním svj by si po obdržení reklamace s vámi sedli a záležitosti týkající se reklamace by vám řádně vysvětlili a doložili doklady. To ovšem nemůžete očekávat v konglomerátu družstvospolečetnví.
Jste si 100% jistý, že vyúčtování bylo vadné? V tom případě budete ve sporu úspěšný. Cituji namátkou z rozsudku Nejvyššího soudu 26 Cdo 4742/2010:
„Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na
základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými
předpisy provedeného, vyúčtování (srov. stanovisko Nejvyššího soudu
ČSR ze dne 16. července 1981, Cpj 164/80, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce
soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1983, nebo rozsudek Krajského
soudu v Hradci Králové ze dne 9. února 1968, sp.zn. 7 Co 598/67,
uveřejněný pod č. 15 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek,
ročník 1969, a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
z 26. listopadu 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, uveřejněné pod C
2170 v sešitě č. 27 Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu,
z 9. března 2005, sp. zn. 26 Cdo 1742/2005, a z 24. června 2009, sp. zn.
26 Cdo 2471/2007 (ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí
Ústavní soud České republiky odmítl usnesením z 12. května 2010, sp.
zn. IV. ÚS 2495/2009). (…) Nebylo-li v projednávané věci vyúčtování řádné, nemohlo vyvolat splatnost nedoplatku za služby; (…).“ |
lake
Za uvedené rozsudky děkuji. Třeba se mi u mého stání budou hodit.
Ale nenašel jsem jediný rozsudek kde by nebylo uvedeno: Žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Tomu ale neříkám „být ve sporu úspěšný“. I pokud bych vyhrál,
zaplatím zřejmě částečně náklady-SVJ na neúspěšné vymáhání a své
vlastní náklady za mého neschopného advokáta nazpět nedostanu.
Hodně se tyto rozsudky týkají nájemců resp. výpovědi z nájmu z důvodu
vyúčtování. Jsem ale vlastník v SVJ a po mé prohře nebudu asi spát
„přímo na ulici“, jen přijdu o dost peněz za paličatost (že jsem tak
drzý a chci si zkontrolovat vyúčtování).
Není tedy problém… že nejsem nájemce ale jen vlastník?
Jestli jsem si jistý 100%? Nevím, doufám, že snad následující „vady“ postačují:
Jsem si 100% jistý, že žádné údaje dle §7/2/f ve vyúčtování nebyly
a nejsou.
Jsem si 100% jistý, že na vyúčtování nemám zúčtovány zálohy
skutečně zaplacené
na účet SVJ (pouze ty předepsané) a ani ty za služby ani dle §15/2.
Bankovní výpis SVJ prý obsahuje „osobní data“ – prý jméno,
příjmení a číslo účtu a SVJ mi jej tedy jako datový soubor nedá. Pokud
jim dám SVJ pízemnou žádost, pak mi výpisy 1. vytiskonou na papír
2. začerní veškerá „osobní data“ 3. za výtisk strany A4 budou
účtovat 6-kč 4. za hodinu práce účetní a začerńovače „osobních
dat“ na papírech 1200-Kč bez DPH. Podle SVJ prý nemám být hloupý a snad
si je prý umím posčítat z příslušných položek svého bankovního
výpisu.
Jsem si 100% jistý, že nemáme žádná SCHVÁLENÁ pravidla
(minulý rok jsme dostali nějaká „pravidla“ (list A4) z nějakého
jiného SVJ, na která dal výbor razítko a podpis místopředsedy a řekl že
„tak to bude“. Ujišťuji ale, že schválena ta pravidla shromážděním
nebyla a že se podle těch „pravidel“ nedá nic prověřit, nejen protože
jsou podle mého názoru! neurčitá ale i proto, že jakákoli „pravidla“
lze aplikovat jen na nějaké konkrétní data. Tyto data: hodnoty odečtů
vodoměrů a ty z §7/2/f považuje jak správce tak výbor za „osobní
data“ a pokud je prý chci → mám si o ně říci každdému vlastníkovi
zvlášť)
Jsem si 100% jistý, že existuje minimálně 10 míst kde lze odebírat ve
společnch prostorech vodu teplou i studenou ale vodoměr tam instalován
není. Takže i když máme měřidla se štemplem z minulého roku a
dálkově odečítaná, jsou ztráty ještě větší než v roce před
výměnou vodoměrů. Podle zástupce výboru tím nic porušeno není, protože
zákon o metrologii prý ukládá pouze „použít pro rozúčtování
stanovená měřidla“ a nikde se tam údajně není, že by to muselo být pro
100% odběrních míst (tj. některá místa jsou neměřená). Pravidla
„psaná“ či „daná“ a „schválená shromážděním“ sice nejsou,
ale pravidla „reálná“ (co lze vyspekulovat) jsou: fakturovanou částku
(100%) se rozpočte na 70 – 80% odběrných míst a z nich zaplaatí rozdíl
mezi fakturovaným a objemem a tím sečteným z vodoměrů, jen ta MĚŘENÁ
odběrná místa s NENULOVOU spotřebou. Ale to je jen moje spekulace
podložená daty za rok 2010.
Co jsem popsal jsou podle mne vady. Jsou totožně jak ve vyúčtování za rok 2011,2012 a nyní za rok 2013. Ve vyúčtování za 2012,2013 mám položku „Dluh z nezaplacených předpisů minulých období“ ve výši nezaplaceného vyúčtování z roku 2011,2012. Rok 2013 jsem před týdnem zase reklamoval, ale neočekávám, že by odpověď byla jiná než minule: SVJ NIC nenalezne a na splatnost nedoplatku prý nemá moje reklamace vliv.
Zeptám se tedy znova:
Myslíte, že doporučovat „počkat na řádné vyúčtování“ ten
správný postup?
(„počkat“ znamená pasivně čekat na obsílku k soudu poté co
mám v ruce pouze několik složek dokumentů: „vyúčtování“, „mou
reklamaci“, „zamítnutí mé reklamace“, „můj nesouhlas s vyřízením
mé reklamace“, „zamítnutí nesouhlasu s vyřízením reklamace“,
„žádost o vrácení všech zaplacených záloh“, …a na toto již SVJ
nereagovalo. zálohy samozřejmě nevrátilo a jiné (řádné) vyúčtování
ani podklady jsem také nedostal).
Já čekám na řádné vyúčtování (a podklady k němu) za rok 2011 již 20 měsíců a za rok 2012 již 8 měsíců. A dočkal jsem se jen oznámení o výši „dluhu“ jako nutného upozornění, před podáním žaloby.
Samozřejmě, že i SVJ jako právnická osoba, zapsaná v OR je povinno dodržovat zákon o archivní a spisové službě. Takže, opravdu každé SVJ je povinné předepsanou dobu archivovat účetní doklady a ročně je předat obchodnímu rejstříku. Usnesení a pod. se archivují také.
Pane Vlčku,
dokázal jste na 4 řádkách uvést řadu nepravd:
- SVJ se nezapisují do OR. Není to bazírování na maličkosti, od toho kam se zapisují SVJ se odvíjí i povinnost ukládat účetní závěrky
- na SVJ se nevztahuje zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví, stačí si ho přečíst. Tuto nepravdu zde opakovaně opravuji několik let a vždy se najde někdo, kdo si zákon nepřečte, ale píše o něm
- účetní doklady se skutečně nepředávají jakémukoliv rejstříku. Účetní doklady jsou ty papíry, kterých může být i několik šanonů za rok
- možná jste měl na mysli, že se musí do rejstříku ukládat účetní závěrka. Opět se mýlíte. Psal jsem o tom např. zde:
http://www.portalsvj.cz/…-po-1–1–2014
Máte ale pravdu v tom, že se některé doklady musí SVJ archivovat. Tato povinnost vyplývá např. ze zákona o účetnictví, ze zákona o dani z příjmů, ze zákona o DPH a z mnoha dalších zákonů věcně řešících tzv. pojistné, povinnost revizí atd.
Hezký den!
Pavel
Poslední komentáře