Vyúčtování 2017 a vyhláška

může být v tom, že nejsou sníženy odečtené náměry ale jen přepočtené, korekcí snížené z důvodu překročení horní meze korekčního intervalu. V tomto případě jistá část nákladů se rozpočítá na ostatní odběratele a toto snížení lze prezentovat i snížením (fiktivním) náměru odečtených dílků.

Náměry ani přepočtené jednotky meziročně za ZJ nepoklesly.Snížily se výpočtové jednotky cca o 15000.U zmíněných bytů – původně přetápějících v % došlo k poklesu meziročně z 225 % na 122 % a nebo po dlouhých letech přetápění (260,280,302 % ) letos 103 %. Myslíte, že vlastník najednou umí šetrně topit?

Když vlastník zjistil při vyúčtování za r. 2017, že se mu výrazně zvýšily náklady na vytápění díky posunutým limitům za překročení průměrné spotřeby ze 40 na 100%, tak se mohl rozhodnout reagovat. Ostatně účelem novelizované vyhlášky bylo motivovat vlastníky s nadměrnými náměry k úspornějšímu způsobu vytápění.

Otázkou je, kdo a jak odečítá náměry v bytech? V případě podezření z nějakého falšování byste se musel/a nějak dostat k měřičům v uvedených bytech a zkontrolovat stavy. Nebo snad podezříváte vlastníky z nějakého neoprávněného zásahu, při kterém došlo k ovlivnění měřičů?

EITN jsou odečítány elektronicky.Rok před platností nové vyhlášky se zvyšovaly náměry o 7000 za rok (o 14000 do roku 2016).Nyní se náměry nemění, ani přepočtené jednotky za ZJ,ale tyto jednotky v tisících jsou přesouvány z bytu na byt.Procenta, na která lidi vytápí se najednou mění,zvyšují nebo snižují se o 20%,30%,123%,98%. Jak si to vysvětlujete Vy? Zdá se Vám to vše OK ?Veškeré reklamace externí správce zamítá a pro výbor SVJ znamená, že se ničím zabývat nebude.EITN byly předčasně vyměněny, nyní jsme tak v polovině životnosti těchto elektronických (druhých v pořadí).

Nevím, jestli znáte vyhlášku a víte, jak se má rozúčtování správně provést. Uvádím proto z metodického pokynu MMR konkrétní příklad rozúčtování, z něhož byste mohl/a pochopit, jak se rozúčtování správně provádí.

Příloha č. 2 Rozúčtování nákladů na teplo k vytápění Zúčtovací jednotka (dům), ve které je 10 bytů, u kterých nejsou pro jednoduchost uvedeny korekce zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla pro vytápění danou jejich po lohou či sousedícími vytápěnými prostorami. Celková započitatelná plocha všech bytů činí 1000 m 2 . Náklad na vytápění celé zúčtovací jednotky činil za zúčtovací období 200.000 Kč. Rozdělení nákladů na vytápění mezi základní a spotřební složku je provedeno v poměru 40 % : 60 %, základní složka tedy činí 80.000 Kč (40 %) a spotřební složka činí 120.000 Kč (60 %); pro výchozí rozdělení nákladů použit standardní postup, tj. základní složka rozdělena dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle námě rů indikátorů. Průměrný náklad na vytápění v celé zúčtovací jednotce pak činí 200.000 Kč / 1000 m 2 = 200, – Kč/1 m 2 . Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m 2 započitatelné podlahové plochy musí být v rozmezí od – 20 % do +100 %. Přípustné náklady na vytápění se tedy mohou pohybovat v rozmezí od 160, – Kč/m 2 do 400, – Kč/m 2 . Pokud některý z bytů nedodrží stanovenou spodní hranici – 20 % (tj. 160, – Kč/m 2 ) a náklad na vytápění vztažený na 1 m 2 započitatelné plochy jeho bytu je nižší, než 160, – Kč/m 2 , p ak se provede úprava výpočtu jeho nákladů na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy jeho bytu a 80 % průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce (tj. v prezentovaném modelovém případě se jedn á o hodnotu 160, – Kč/m 2 ). Pokud některý z bytů nedodrží stanovenou horní hranici +100 % (tj. 400, – Kč/m 2 ) a náklad na vytápění vztažený na 1 m 2 započitatelné plochy jeho bytu je vyšší, než 400, – Kč/m 2 , pak se provede úprava výpočtu jeho nákladů na vytápěn í tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy jeho bytu a 200 % průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce (tj. v prezentovaném modelovém případě se jedná o hodnotu 400, – Kč/m 2 ).

Modelový příklad výpočt u: 1) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 65 m 2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů (základní složka dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů) ve výši 9.750, – Kč a tedy v e výši o 25 % nižší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 150, – Kč/m 2 . Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 160, – Kč/m 2×65 m 2 = 10.400, – Kč. 25 2) Jeden z bytů se zapo čitatelnou podlahovou plochou 45 m 2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 4.500, – Kč a tedy ve výši o 50 % nižší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 100, – Kč/m 2 . Po úpravě výpočtové meto dy způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 160, – Kč/m 2×45 m 2 = 7.200, – Kč. 3) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 65 m 2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 29.250, – Kč a tedy ve výši o 125 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 450, – Kč/m 2 . Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 400, – Kč/m 2×65 m 2 = 26.000, – Kč. 4) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 45 m 2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 22.500, – Kč a tedy ve výši o 150 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 500, – Kč /m 2 . Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 400, – Kč/m 2×45 m 2 = 18.000, – Kč. Z uvedeného je zřejmé, že čtyři byty nesplňují limity přípustné odchylky od hodnoty průměrného nákladu na v ytápění v celé zúčtovací jednotce, zbývajících šest bytů limity splňuje. Od celkových nákladů na vytápění se odečtou náklady stanovené upraveným výpočtem pro byty, které jsou pod limitem a náklady pro byty, které jsou nad limitem, tj.: 200.000 – 10.400 – 7 .200 – 26.000 – 18.000 = 138.400 Kč N áklad 138.400 Kč se mez i zbývajících šest bytů rozdělí tímto způsobem: – od částky ve výši 138.400, – K č se odečte částka odpovídající základní složce ve zbývajících šesti bytech , která pak bude činit 62.400 Kč (780 m 2×8 0 Kč /m 2 ) – spotřební složka pak bude činit 76.000 Kč a rozdělí se v poměru náměrů indikátorů zbývajících šesti bytů v souladu s výpočtovými postupy pro užívání indikátorů – po provedeném rozdělení se pouze opětovně zkontroluje dodržení přípustných tolerancí předpisem stanovených limitů od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v zúčtovací jednotce i u zbývajících šesti bytů – při překročení limitních hodnot se provádí iterace pouze spotřební složky – postup se opakuje, dokud stanoveným limitům nevyhovují všechn y byty v zúčtovací jednotce