Vyměna vodoměru
Dobrý den, prosím o radu: Patří vodoměry v jednotce k vlastnictví jednotky nebo do společných částí budovy? Hradí tedy jejich výměnu každý vlastník jednotky nebo je výměna hrazena z fondu oprav? V Prohlášení vlastníků je uvedeno pouze:„Součástí bytu je veškerá jeho vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, …). Součástí bytu není stoupací vedení včetně uzavíracích ventilů“. Pokud je vodoměr v bytě ve vlastnictví vlastníka jednotky, jak postupovat v případě, že vlastník odmítá jeho výměnu? Předem děkuji za radu. Listopadová
Dobrý den, chtěla bych moc poděkovat za příspěvky v této diskusi. Je pravda, že jsem se ke konci trochu „ztratila“ díky změně diskuse ve výměnu názorů, ale nevadí. Moc jste mi pomohli. Přesto bych se s Vámi ráda poradila o věci s výměnou vodoměrů/kalorimetrů úzce související. Někteří vlastníci v našem domě jsou proti vyhlášce a požadují výměnu „všeho“ jednou za šest let, nikoliv část za 4 roky a část za 6 let, jak tvrdí vyhláška. Po pravdě jsem pro dodržování vyhlášky, ale kromě toho, že se zákony a vyhlášky mají dodržovat a že lze případně napadnout vyúčtování provedené na „nevyměněných“ vodoměrech/kalorimentrech, mě jiná argumentace nenapadá.. Budu vděčná za každou další „zbraň“. Vím, že spousta vyhlášek i zákonů je do nebe volajících, ale když už jednou jsou… Moc děkuji. S přáním hezkého dne.
My jsme vlastníky přesvědčili takhle:
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii říká, že „Stanovených měřidel může být používáno pro daný účel jen po dobu platnosti provedeného ověření“ a uživatel měřidla, který použil bez platného ověření měřidlo k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený, porušil zákon o metrologii a podle jeho § 23 odst. 1 písm. b) mu může ÚNMZ uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč.
Spíš mě trochu mate, že na rozúčtování SV je zde odkaz na vyhlášku 428/2001 Sb., která je pro vlastníky s měřáky dost nevýhodná; my používáme ustanovení Výměru Ministerstva financí ČR, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami (např. pro rok 2008 to bylo číslo 01/2008) a který říká:
- rozúčtování vodného a stočného jednotlivým spotřebitelům se provede podle dohody uzavřené mezi odběratelem a spotřebiteli účastnícími se tohoto rozúčtování. Spotřebitelem se rozumí majitel bytu, uživatel bytu, uživatel nebytových prostorů nebo jiný uživatel nemovitosti včetně odběratelů, kteří nemovitost přímo užívají;
- nedojde-li k dohodě podle písm. e) nejméně s polovinou spotřebitelů, provede se rozúčtování podle počtu obyvatelů bytu v závislosti na vybavení bytu a podle počtu a druhu nebytových prostorů (směrná
čísla roční potřeby vody). Pevná složka, je-li zvolena dvousložková forma vodného a stočného, se rozúčtuje podle m2 podlahové plochy bytů a nebytových prostorů;
U nás tedy nadpoloviční většina uzavřela dohodu, že u bytů s platným měřidlem se provede rozúčtování dle odečtů těchto měřidel a u bytů bez měřidla, s neumožněným odečtem nebo neplatným měřidlem trojnásobkem průměrné spotřeby na 1m2. A šlape to jak hodinky a lidi si vodoměry nechávají měnit RÁDI.
Vážená paní Listopadová a ostatní,
v souladu se zákonem č.505/1990 Sb., v platném znění, a dle čl.1.3.10 písm.a) přílohy vyhlášky č.345/2002 Sb., v platném znění, je povinnost ověřování i podružných měřičů (vodoměrů).
Společenství je právním subjektem, který odpovídá za vyúčtování/rozúčtování nákladů a musí mít i věrohodné doklady o skutečnosti, že postupuje správně; tj.první důvod proč jsou podružné měřiče společnou částí budovy.
Společenství by si svým vnitřním předpisem, který by měl být přílohou stanov, mělo schválit mimo jiné „Pravidla …“, která vám níže jako metodický materiál postupuji.
Musíme si uvědomit, že po technické stránce musí být všechny vodoměry stejného typu a stéjné značky (jedná se o třídu přesnosti měření) a měly by být opatřeny jednotnou plombou proti neoprávněné manipulaci pro kontrolu.
Všechny vodoměry by měly být v domě vyměňovány společně – v jeden čas, z důvodu administrativně správní evidence. Sledovat jednotlivě, kdy který vodoměr vyměnit je administrativně náročné a zvyšuje náklady minimálně o dopravné montéra.
Spoléhat na skutečnost, že každý vlastník si výměnu/ověření zařídí sám má úskalí:
- vodoměr bude vyměněn za jiný typ či značku,
- vodoměry nebudou mít jednotkou plombu pro kontrolu neoprávněné manipulace,
- vlastník, který vodoměr nevymění, co s ním; údaje vodoměrů k rozúčtování lze jednoduše zpochybnit jako nedůvěryhodné a bude se muset rozúčtovávat podle počtu osob, způsobu užití jednotky a směrných čísel pro všechny vlastníky v domě.
Pozn.: Na základě výše uvedeného doporučujeme, aby podružné měřiče (vodoměry i RTN, případně plynoměry či elektroměry) byly vždy společnou částí domu.
Vě věci úhrad za výměny/ověřování podružných měřičů opětovně záleží na daném společenství, jak si určí ve Směrnicích pro hospodaření (může být i ve stanovách):
- může být hrazeno z dlouhodobé zálohy (FO) dle velikosti spoluvlastnického poměru,
- může být určena=schválena i druhá dlouhodobá záloha, která se stanovuje pro každou jednotku shodně a hrazeno z této = jedná se o spravedlivější princip, jelikož každá jednotka má většinou stejný počet vodoměrů,
- může být určeno, že náklady za provedenou výměnu/ověřování se v daném kalendářním roce rozúčtují=vyúčtují se službami spojenými s užíváním jednotky.
Metodický materiál:
PRAVIDLA PRO ROZÚČTOVÁNÍ VODNÉHO A STOČNÉHO
na jednotlivé jednotky (byty a nebyty) v domě s podružnými poměrovými vodoměry SV a TUV
- Podklad pro rozúčtování vodného a stočného je faktura, případně souhrn faktur, od dodavatele, za dané zúčtovací období, které stanoví množství odebrané (fakturované) vody, jednotkovou cenu a fakturovanou cenu celkem za dané období.
- Rozúčtování fakturovaných nákladů dle odstavce č.1. na jednotlivé jednotky se provede podle zjištěných údajů podružných poměrových vodoměrů SV a TUV v jednotkách. Je-li v jednotce instalováno více podružných poměrových vodoměrů SV a TUV určí se spotřeba jednotky jako součet údajů všech podružných poměrových vodoměrů SV a TUV dané jednotky.
- Je-li zjištěno při odečítání údajů podružného vodoměru SV a TUV v některé jednotce, že podružný vodoměr je porouchán či jeho údaje jsou prokazatelně nevěrohodné, použije se k určení spotřeby SV či TUV údajů předcházejícího zúčtovacího období na základě odborného posouzení s přihlédnutím ke změně počtu osob v jednotce či změně charakteru jejího využívání.
- Není-li v některé jednotce v daném zúčtovacím období instalován podružný poměrový vodoměr SV či TUV, určí se spotřeba SV či TUV v dané jednotce za zúčtovací období výpočtem dle obecně závazných právních norem, např.: příloha č.12 vyhlášky č.428/2001 Sb., na základě odborného posouzení s přihlédnutím k počtu osob v jednotce a charakteru jejího využívání, přičemž poměr spotřeby SV a TUV činí 2 : 1.
- Spotřeba v bytech, kde nebyl proveden odečet, se určí podle spotřeby v předchozích letech s použitím ustanovením § 27 odst.2, vyhlášky č.428/2001 Sb. Neumožní-li uživatel jednotky opakovaně odečet údajů podružného vodoměru SV či TUV za dané zúčtovací období, zpravidla na konci kalendářního roku, případně na základě výzvy bezodkladně neoznámí údaje podružného vodoměru SV a TUV, určí se spotřeba SV a TUV v dané jednotce za zúčtovací období jako 1,5 násobek spotřeby SV a TUV dle vyúčtování předcházejícího zúčtovacího období na základě odborného posouzení s přihlédnutím ke změně počtu osob v jednotce či změně charakteru jejího využívání.
- Je-li zjištěno při odečítání údajů podružného vodoměru SV a TUV v některé jednotce, že podružný vodoměr má porušenou plombu či s vodoměrem bylo prokazatelně manipulováno, určí se spotřeba SV či TUV v dané jednotce za zúčtovací období jako 2 násobek spotřeby SV či TUV dle vyúčtování předcházejícího zúčtovacího období na základě odborného posouzení s přihlédnutím ke změně počtu osob v jednotce či změně charakteru jejího využívání.
- Uživatel jednotky je povinen umožnit instalaci podružného vodoměru SV a TUV a provádění jejich odečtů, případně sdělit počty osob v jednotce a charakter využívání jednotky.
- Zjistí-li uživatel jednotky v průběhu zúčtovacího období, že podružný vodoměr je porouchán, neodkladně na tuto skutečnost upozorní společenství nebo výbor společenství.
- Podružné vodoměry podléhají pravidelnému metrologickému ověřování správné funkčnosti dle obecně závazných právních norem.
- Pro účely rozúčtování nákladů na ohřev TUV pro jednotlivé jednotky se postupuje dle obecně závazných právních norem, např.vyhláška č.372/2001 Sb., přičemž množství spotřebované TUV dané jednotky v m³ je určeno dle těchto pravidel.
Matějka
Dobrý den, v naší bytovce se měnily vodoměry u všech nájemníků. Jeden si ho vyměnil individuálně, z důvodů prokapávání. Majitel bytu pracuje na vodárenské společnosti a má i certifikát k instalaci těchto měřičů. Tzn. že má jinou plombu na vodoměru než všichni ostatní. Ostatní v bytovce je máme vyměněné všichni od pracovníka pověřeného BD které nám dělá účetnictví. Jak dále postupovat?
Je výměna podružného vodoměru povinnost nebo se samostatná právnická osoba může rozhodnout že si podružné nechá déle (stejně jako se může rozhodnout že je nebude mít, že rozpočte vodu dle osob, dle m2 či jinak) ? Pokud je to povinnost, pak je neplnění soudně napadnutelné některým vlastníkem. Děkuji
Vážený pane Petře, a ostatní,
měřidla proteklého množství studené a teplé vody (vodoměry) jsou podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), stanovenými měřidly a podléhající státní metrologické kontrole. Pokud jsou údaje těchto vodoměrů využívány při rozúčtování nákladů na spotřebovanou vodu, tzn. pro jeden z účelů uvedených v § 3 odst. 3 zákona, musí mít platné ověření. Toto ustanovení se vztahuje také na bytové vodoměry, jejichž údaje jsou využívány pro rozúčtování nákladů za spotřebovanou vodu na jednotlivé byty.
Doba platnosti ověření vodoměrů na studenou vodu je 6 roků a vodoměrů na teplou vodu 4 roky.
Matějka
Setkal se někdo v praxi s případem, že si jeden vlastník nedá namontovat vodoměr, i když to bylo odsouhlaseno shromážděním. Jak postupovat při rozpočítávání ? V tom případě rozdíl mezi vodoměrem fakturačním a součtem bytových (podružných) by měl hradit vlastník bytu bez vodoměru. Děkuji
Našel jsem že se to sice řešilo napříkald nalezeno pod „většina mejitelů bytů“. Ale odpověď tam, nezazněla. Někde v jiné diskusi bylo uvedeno, že se stav půodružného vodoměru násobí jistým koeficientem. Jinak by byt bez vodoměru doplácel i za rozdíl v měření domovního a součtu bytových.
„údaje vodoměrů k rozúčtování lze jednoduše zpochybnit jako nedůvěryhodné a bude se muset rozúčtovávat podle počtu osob, způsobu užití jednotky a směrných čísel pro všechny vlastníky v domě.“
Základním kritériem rozúčtování jsou spoluvlastnické podíly. To v plné míře platí v případě zpochybnění rozúčtování, jak je uvedeno výše.
Vážená/ý TEČKO a ostatní,
ZoVB ve svých ustanoveních řeší správu domu dle spoluvlastnických podílů, pokud se vlastnící nedohodnou jinak.
„Správou domu“ není v žádném případě zajišťování dodávky vody, tepla či ohřev TUV; to je „služba“ spojená s užíváním jednotky a o způsobu rozúčtování cen služeb se rozhoduje dle ustanovení ZoVB §9a odst.2): „Společenství je oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu.“
Pro rozúčtování vodného a stočného, nejsou-li vodoměry, platí ustanovení (zvláštního právního předpisu) vyhláška č.428/2001 Sb. příloha č.12.
Matějka
„Správou domu není v žádném případě zajišťování dodávky vody, tepla či ohřev TUV"
Právě naopak, zajišťování tepla ad. je podstatnou složkou správy domu, a to ze zákona. Správa domu je to, co vykonává společenství. Jedná se o zkratkové vyjádření, jehož obsah je v ZoVB upřesněn (a zahrnuje mj. služby).
Proto by bylo v zájmu jednoznačnosti vhodnější, kdyby zákonodárce dělil příspěvky na
příspěvky na správu vyjma služeb
a
příspěvky na služby.
Vážená/ý TEČKO, vážení ostatní diskutující,
umožnit výměnu = metrologické ověřování vodoměrů je vlastníkům uložena stávajícím ZoVB v §13 odst.4. Způsob úhrady kalibrace si určuje společenství, tedy každé společenství může mít úhradu na jiném principu.
Nechtějte po „zákonodárci“, aby přesně určil jak co se má uvnitř společenství mezi vlastníky konat a jak postupovat. To by již nebyla „demokracie“, ale „diktatura“ a tu přeci nechcete.
Musíte všichni aktivně využít svobody a svobodně v duchu demokratických principů rozhodovat o společném majetku. Vlastnictví majetku – jednotky zavazuje k odpovědnému a aktivnímu přístupu ke správě společného. Nikdo to za vás vlastníky neudělá. Pokud ano, tak za „slušnou“ provizi ne vždy s požadovaným výsledkem.
Jelikož „zákonodárce“ nezná a nemůže znát všechny různorodé technické a provozní detaily jednotlivých budov vymezil v ZoVB jen některé náležitosti PŘESNĚ.
Ostatní náležitosti ponechal v souladu s ustanovením §3 odst.1 ZoVB v platném znění a dalších zákonných ustanovení na svobodné vůli vlastníků jednotek daného domu a společenství vlastníků jednotek, aby si sami na demokratickém principu uvnitř daného společenství v návaznosti na další platné zákonné normy platné v ČR upravili VNITŘNÍ ŽIVOT např.:
- Stanovy společenství (včetně pravidel hospodaření společenství a způsobu stanovení příspěvků na krátkodobou a dlouhodobou zálohu a pravidla o způsobu rozúčtování krátkodobé zálohy na jednotlivé jednotky/vlastníky, a sankční postupy vůči vlastníkům, kteří si neplní své finanční povinnosti),
- Domovní řád,
- Provozní řády technických zařízení a příslušenství přináležící k domu (např.: tepelný zdroj,zajišťování otopu, dodávka TUV, domovní NTL plynovod, garážových stání, parkovací stání, komíny, prádelna, sušárna, VZT, klimatizace, užívání zahrady, hřiště, bazén, sauna, EPS, EZS, LAPOL, atd.),
- usnesením jednání shromáždění v souladu se stanovama společenství,
- rozhodnutím výboru společenství v souladu se stanovama společenství,
- rozhodnutím předsedy výboru společenství v souladu se stanovama společenství.
Matějka
Je třeba rozlišovat dvě věci:
Výměna poměrových vodoměrů je dána právní úpravou bez ohledu na jejich vlastnictví.
Co se týká vlastnictví vodoměru, právní úprava to přímo neřeší, takže záleží na prohlášení vlastníka, a není-li ani tam řešen, pak se jedná o společnou část domu, což bude patrně Váš případ.
Podle vašeho prohlášení vlastníka platí:
vodoměr před uzavíracím ventilem = společný
vodoměr za ventilem = součást bytu
lake
... jak postupovat v případě, že vlastník odmítá jeho výměnu?
1. Vodoměry financujte ze společných peněz, montujte je před uzavírací ventil, nebo změňte prohlášení vlastníka dodatkem tak, aby byly společné.
2. Nespolupracujícího vlastníka požádejte o podpis prohlášení, že nesouhlasí s výměnou vodoměrů a že ji ve svém bytě neumožní.
Částku za vodoměry + montáž byste mu měli vrátit ze záloh; pozor na daňové souvislosti.
3. Tomuto vlastníkovi pak každoročně účtujte za teplou vodu trojnásobek průměru domu v souladu s vyhláškou 372/2001 Sb.
4. Rozúčtování studené vody máte upraveno vlastním předpisem. Jsou-li tam sankce za neumožnění instalace vodoměrů, uplatníte je.
lake
Upřesněte ten trojnásobek podle vyhlášky 372/2001 Sb. Je tam trojnásobek při neumožnění odečtu, to ano.
Vážení diskutující,
po vlastníku je nutné vymáhat jeho povinnost uloženou mu zákonem!
ZoVB §13 odst.4) "Pokud to nezbytně vyžadují úpravy, provoz a opravy ostatních jednotek, popřípadě domu jako celku, je vlastník jednotky povinen umožnit na předchozí vyzvání přístup do jednotky.
Vlastník jednotky je povinen umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody v jednotce a umožnit odečet naměřených hodnot."
Matějka
Ptal jsem se na zákonnou oporu trojnásobku při neumožnění kalibrace bytových vodoměrů.
Stačilo jednoduše napsat, že taková zákonná opora není, nebo ji uvést.
Pane Tečko,
jsem rád, že Vám mohu rozšířit obzor. Možná byste si to mohl sám ve vyhlášce přečíst, namísto psaní opakovaných příspěvků s dotazy na totéž.
Budete-li věci rozumět, můžete se zúčastnit diskuse způsobem, který bude přínosný i pro ostatní. Zatím všechny Vaše poznámky v tomto vlákně svědčí o neinformovanosti o věcech, o kterých píšete.
§5 Rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce
(...)
(7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo přes
opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele
spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při
výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
[vyhláška 372/2001 Sb.]
lake
Pane lake,
obzory si rozšířím rád. Tak tedy:
Je někde zakotvena možnost účtovat trojnásobek při neumožnění kalibrace vodoměru, nebo není?
Již jsem napsal, že jsem nic takového zatím nenašel, a ani nikdo z diskutujících nic takového nenašel.
O kalibraci jste psal pouze vy. Zeptejte se laskavě někoho, například vašeho předsedy SVJ, jak se v bytových domech řeší vodoměry. Kalibrace se provádí po demontáži vodoměru, na zkušební stolici. Nebo nás prosím poučte, jak provádíte kalibraci Vy ve Vaší autorizované metrologické zkušebně bez demontáže.
P.S. Cena za kalibraci bytového vodoměru je téměř stejná jako nákup nového. Zabývat se kalibrací je tedy ztrátou času jak pro Vás, tak pro paní Listopadovou, pro kterou hlavně je toto vlákno určeno.
lake
Diskuse je nadepsána Výměna vodoměru, přičemž je zřejmé, že jde o výměnu vodoměru za účelem jeho kalibrace.
Diskutujete nefér prostředky, pane lake, když píšete, že diskuse není o kalibraci vodoměrů, místo abyste jasně uvedl, zda víte, na jakém právním základě by bylo možné účtovat onen trojnásobek průměrné spotřeby při neumožnění ověření vodoměru.
Pokud se Vám nelíbí slovo kalibrace, lze místo toho psát metrologické ověření. Tak nějak to píše právní text.
Zřejmě jste nečetl úvodní příspěvek tohoto vlákna, o kalibraci v něm není ani slovo: „Hradí tedy jejich výměnu každý vlastník jednotky nebo je výměna hrazena z fondu oprav?“
Pokud se ptáte na právní základ pro naúčtování trojnásobku, pak jste nečetl ani mou odpověď z 13. Září 2009 – 17:59. O čem tedy chcete diskutovat?
O kalibraci, která je zřejmě v centru zájmu pana Tečky a Vás, jsem ochoten bavit se v JINÉM vláknu, které můžete založit výhradně k tomuto účelu. Toto vlákno slouží k vyřešení konkrétního problému paní Listopadové s výměnou vodoměrů. Zde jste tedy off-topic.
lake
Vážení diskutéři,
problém je zde: V dobách masivního osazování bytových poměrových vodoměrů žádná vyhláška o jejich ověřování nebyla.
Vlastníci souhlasili s jednorázovým osazením vodoměru a jeho pravidelným odečítáním. Nic víc a nic méně.
Pak přišla vyhláška, přičemž neuvádní jasné, zda se vztahuje na už osazené vodoměry. Stavební předpisy obvykle zpětně neplatí. Vlastníci s žádnou pravidelnou výměnou nikdy nesouhlasili. Pokud by jim to bylo hned sděleno, volili by jinou technicky možnou variantu, tady odkazuji na příslušnou diskusi, z níž jasně plyne, že problém lze řešit technickými prostředky.
Vážený FrantaK,
pletete se. Vždy byla nějaká závazná právní norma k ověřování přesnosti měřidel, tedy i průtokoměrů kapalin = vodoměrů.
Zákon č.505/1990 Sb. o metrologii ve svém §28 ruší předcházející právní předpisy, např.zákon č.35/1962 Sb. Tento zase ve svých zrušovacích ustanoveních ruší jiné předcházející právní normy.
Lze tedy konstatovat, že minimálně v posledních 70 letech byl zákonným způsobem řešen způsob ověřování přesnosti měření vodoměrů.
Stačí číst, číst a číst.
Matějka
Pozor!! Zákon 505/1990 začíná:
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je úprava práv a povinností fyzických osob, které
jsou
podnikateli, a právnických osob (dále jen „subjekty“)a orgánů
státní
správy, a to v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a
správnosti
měřidel a měření.
To podle mého chápání znamená (byť nejsem právník), že na fyzickou osobu, která není podnikatel – tj. vlastník bytové jednotky ve společenství vlastníků jednotek (SVJ) – se tento zákon nevztahuje. Vztahuje se na vztah dodavatel energie/vody a SVJ, tzn. na měření vstupů do objektu. U měření průtoku vody prováděná v zásadě za hlavním uzavíracím ventilem by se tento zákon už neměl aplikovat. V našem SVJ je vše za hlavním ventilem dle prohlášení vlastníka součástí bytu, do této kategorie spadají i měřidla průtoku vody. Takže by v těchto případech výhrůžky pokutou 1.000.000,– Kč byly zcela irelevantní. Daný paragraf přímo říká pokutu je možné udělit „subjektu“. A kdo je subjekt, viz výše.
Podle mě se mýlíte. Zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii v platném znění upravuje práva a povinnosti subjektů v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření, mimo jiné pro právnické osoby, kterou SVJ je.
Podle §3 odstavec 3) Zákona o metrologii: Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam v závazkových vztazích, například při poskytování služeb. Dodávka teplé a studené vody touto službou je, SVJ se pak stává „subjektem“ dle §1.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu číslo 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, v příloze Druhový seznam stanovených měřidel uvádí:
Obor měření, druh měřidla ------------ Doba platnosti ověření
Měřidla protečeného množství vody
a. na studenou vodu ------------------ 6 roků
b. na teplou vodu ---------------------- 4 roky
§ 18 zákona o metrologii, Úkoly subjektů
Subjekty
a. vedou evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících novému ověření s datem posledního ověření a předkládají tato měřidla k ověření;
b. zajišťují jednotnost a správnost měřidel a měření a jsou povinny vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví zaměstnanců, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřeně ke své činnosti.
SVJ je podle § 9a ZoVB oprávněno uzavírat smlouvy k zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek, poskytuje tedy jednotlivým vlastníkům službu a je tudíž subjektem (právnickou osobou) povinným řídit se Zákonem o metrologii, pod veškerými sankcemi, nečiní-li tak.
vodoměry Bytové vodoměry j s o u stanovená měřidla ve smyslu § 3 zákona o metrologii č.505/1990 Sb. a vyhlášky č.345/2002 Sb. v jejich platném znění, a proto p o d l é h a j í povinnému (následnému) úřednímu ověření.
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, je jedním z legislativních nástrojů, které řeší ochranu spotřebitele, a to v tomto případě správností měřidel a měření. V souvislosti s tím specifikuje zvláštní kategorii měřidel, stanovená měřidla, tedy měřidla, která MPO stanoví vyhláškou k povinnému ověřování a ke schvalování typu s ohledem na jejich význam pro účely uvedené v § 3 odst. 3 tohoto zákona, mezi něž patří i závazkové vztahy (prodej, poskytování služeb …). Jestliže je tedy měřidlo používáno k účelům podle § 3 odst. 3 zákona a zároveň je uvedeno ve vyhlášce MPO č. 345/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jedná se o stanovené měřidlo. Z toho vyplývá, že při účtování dodávané studené i teplé vody je třeba používat platně ověřené vodoměry. Tato povinnost se týká právnických osob, fyzických osob podnikajících a orgánů státní správy. Stavební bytové družstvo či Sdružení vlastníků bytů je takovým subjektem, pro který je zákon o metrologii závazný. Obvyklé uspořádání měření v bytovém domě spočívá v tom, že: 1) dodavatel vody (vodárna) účtuje vlastníkovi bytového domu (SBD) dodanou vodu podle údajů tzv. patního vodoměru a následně 2) vlastník bytového domu rozpočítává takto vzniklé náklady v poměrech množství protečené vody naměřených bytovými vodoměry a ty účtuje vlastníkům bytových jednotek. Při tomto uspořádání jsou stanovenými měřidly jak patní vodoměr, tak bytové vodoměry a musí mít platné ověření podle zákona o metrologii. Uživatelům stanovených měřidel však zákon v § 18 stanovuje i další povinnosti, a to vést seznam stanovených měřidel v používání, která podléhají následnému ověřování, a předkládat je k ověřování. Uživatel měřidla, který použil bez platného ověření měřidlo k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený, porušil zákon o metrologii a podle jeho § 23 odst. 1 písm. b) mu může ÚNMZ uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. Zda je ověření platné se pozná především podle toho, že na měřidle je umístěna úřední značka v podobě plomby nebo samolepicího štítku, jejíž podoba odpovídá vyhlášce č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb. (a též ji najdete na webových stránkách ČMI). Součástí této úřední značky je dvojčíslí ? poslední dvojčíslí roku, v němž bylo provedeno ověření vodoměru. Lhůta platnosti ověření vodoměru, která v případě vodoměrů na studenou vodu činí 6 roků, v případě vodoměrů na teplou vodu 4 roky, se počítá od 1. ledna roku následujícího po roce ověření. Tedy když je dvojčíslí např. 00 a jde o vodoměr na studenou vodu, počítá se lhůta od 1.1.2001 a platí do 31.12.2006, pokud neskončí předčasně z důvodů uvedených v § 7 odst. 2 vyhlášky MPO č. 262/2000 Sb. v platném znění. Aby však byly vytvořeny předpoklady pro správné měření, nestačí u řady měřidel, včetně vodoměru, platné ověření měřidla, ale je důležitá i jeho správná montáž v souladu s platnými předpisy a pokyny výrobců. Proto zákon o metrologii v § 19 stanovuje, že výrobci, opravci a subjekty provádějící montáž stanovených měřidel (míněno ve smyslu instalace do místa používání) podléhají povinné registraci u ČMI. Zda je subjekt k příslušné činnosti, např. montáže vodoměrů, platně registrován, se můžete ve dozvědět na ČMI. Jestliže však montáž stanoveného měřidla byla provedena subjektem bez platné registrace ve smyslu § 19 zákona o metrologii, vystavuje se takový subjekt nebezpečí uložení pokuty dle § 23 odst. 1 písm. d) zákona o metrologii ve výši do 1 mil. Kč.
Pane „Jaroslav Jaroslav“
zde uvedené řeší pokud Vlastník bytu
„zanedbá/neumožní“ apod. Lze nějak použít uvedený způsob na situaci
kdy Vlastník domu zanedbá/neprovede výměnu dle uvedených dob
výměny. Jak se potom potom fakturuje spotřeba odměřovaná neplatným
měřidlem?
rivr
Poslední komentáře