Vážená paní Listopadová a ostatní,

v souladu se zákonem č.505/1990 Sb., v platném znění, a dle čl.1.3.10 písm.a) přílohy vyhlášky č.345/2002 Sb., v platném znění, je povinnost ověřování i podružných měřičů (vodoměrů).

Společenství je právním subjektem, který odpovídá za vyúčtování/ro­zúčtování nákladů a musí mít i věrohodné doklady o skutečnosti, že postupuje správně; tj.první důvod proč jsou podružné měřiče společnou částí budovy.

Společenství by si svým vnitřním předpisem, který by měl být přílohou stanov, mělo schválit mimo jiné „Pravidla …“, která vám níže jako metodický materiál postupuji.

Musíme si uvědomit, že po technické stránce musí být všechny vodoměry stejného typu a stéjné značky (jedná se o třídu přesnosti měření) a měly by být opatřeny jednotnou plombou proti neoprávněné manipulaci pro kontrolu.

Všechny vodoměry by měly být v domě vyměňovány společně – v jeden čas, z důvodu administrativně správní evidence. Sledovat jednotlivě, kdy který vodoměr vyměnit je administrativně náročné a zvyšuje náklady minimálně o dopravné montéra.

Spoléhat na skutečnost, že každý vlastník si výměnu/ověření zařídí sám má úskalí:

• vodoměr bude vyměněn za jiný typ či značku,
• vodoměry nebudou mít jednotkou plombu pro kontrolu neoprávněné manipulace,
• vlastník, který vodoměr nevymění, co s ním; údaje vodoměrů k rozúčtování lze jednoduše zpochybnit jako nedůvěryhodné a bude se muset rozúčtovávat podle počtu osob, způsobu užití jednotky a směrných čísel pro všechny vlastníky v domě.

Pozn.: Na základě výše uvedeného doporučujeme, aby podružné měřiče (vodoměry i RTN, případně plynoměry či elektroměry) byly vždy společnou částí domu.

Vě věci úhrad za výměny/ověřování podružných měřičů opětovně záleží na daném společenství, jak si určí ve Směrnicích pro hospodaření (může být i ve stanovách):

• může být hrazeno z dlouhodobé zálohy (FO) dle velikosti spoluvlastnického poměru,
• může být určena=schválena i druhá dlouhodobá záloha, která se stanovuje pro každou jednotku shodně a hrazeno z této = jedná se o spravedlivější princip, jelikož každá jednotka má většinou stejný počet vodoměrů,
• může být určeno, že náklady za provedenou výměnu/ověřování se v daném kalendářním roce rozúčtují=vyúčtují se službami spojenými s užíváním jednotky.

Metodický materiál:

PRAVIDLA PRO ROZÚČTOVÁNÍ VODNÉHO A STOČNÉHO

na jednotlivé jednotky (byty a nebyty) v domě s podružnými poměrovými vodoměry SV a TUV

1. Podklad pro rozúčtování vodného a stočného je faktura, případně souhrn faktur, od dodavatele, za dané zúčtovací období, které stanoví množství odebrané (fakturované) vody, jednotkovou cenu a fakturovanou cenu celkem za dané období.
2. Rozúčtování fakturovaných nákladů dle odstavce č.1. na jednotlivé jednotky se provede podle zjištěných údajů podružných poměrových vodoměrů SV a TUV v jednotkách. Je-li v jednotce instalováno více podružných poměrových vodoměrů SV a TUV určí se spotřeba jednotky jako součet údajů všech podružných poměrových vodoměrů SV a TUV dané jednotky.
3. Je-li zjištěno při odečítání údajů podružného vodoměru SV a TUV v některé jednotce, že podružný vodoměr je porouchán či jeho údaje jsou prokazatelně nevěrohodné, použije se k určení spotřeby SV či TUV údajů předcházejícího zúčtovacího období na základě odborného posouzení s přihlédnutím ke změně počtu osob v jednotce či změně charakteru jejího využívání.
4. Není-li v některé jednotce v daném zúčtovacím období instalován podružný poměrový vodoměr SV či TUV, určí se spotřeba SV či TUV v dané jednotce za zúčtovací období výpočtem dle obecně závazných právních norem, např.: příloha č.12 vyhlášky č.428/2001 Sb., na základě odborného posouzení s přihlédnutím k počtu osob v jednotce a charakteru jejího využívání, přičemž poměr spotřeby SV a TUV činí 2 : 1.
5. Spotřeba v bytech, kde nebyl proveden odečet, se určí podle spotřeby v předchozích letech s použitím ustanovením § 27 odst.2, vyhlášky č.428/2001 Sb. Neumožní-li uživatel jednotky opakovaně odečet údajů podružného vodoměru SV či TUV za dané zúčtovací období, zpravidla na konci kalendářního roku, případně na základě výzvy bezodkladně neoznámí údaje podružného vodoměru SV a TUV, určí se spotřeba SV a TUV v dané jednotce za zúčtovací období jako 1,5 násobek spotřeby SV a TUV dle vyúčtování předcházejícího zúčtovacího období na základě odborného posouzení s přihlédnutím ke změně počtu osob v jednotce či změně charakteru jejího využívání.
6. Je-li zjištěno při odečítání údajů podružného vodoměru SV a TUV v některé jednotce, že podružný vodoměr má porušenou plombu či s vodoměrem bylo prokazatelně manipulováno, určí se spotřeba SV či TUV v dané jednotce za zúčtovací období jako 2 násobek spotřeby SV či TUV dle vyúčtování předcházejícího zúčtovacího období na základě odborného posouzení s přihlédnutím ke změně počtu osob v jednotce či změně charakteru jejího využívání.
7. Uživatel jednotky je povinen umožnit instalaci podružného vodoměru SV a TUV a provádění jejich odečtů, případně sdělit počty osob v jednotce a charakter využívání jednotky.
8. Zjistí-li uživatel jednotky v průběhu zúčtovacího období, že podružný vodoměr je porouchán, neodkladně na tuto skutečnost upozorní společenství nebo výbor společenství.
9. Podružné vodoměry podléhají pravidelnému metrologickému ověřování správné funkčnosti dle obecně závazných právních norem.
10. Pro účely rozúčtování nákladů na ohřev TUV pro jednotlivé jednotky se postupuje dle obecně závazných právních norem, např.vyhláška č.372/2001 Sb., přičemž množství spotřebované TUV dané jednotky v m³ je určeno dle těchto pravidel.

Matějka