Usnesení shromáždění

Vložil Jan (bez ověření), 12. Červen 2024 - 7:23 ::

Píšu diplomku na téma shromáždění vlastníků jednotek (SVJ). Jak to je z hlediska starého bytového zákona a nového občanského zákona v případě, když jeden vlastník napadne jedno usnesení shromáždění, které v sobě obsahuje více položek. Například usnesení obsahuje v rámci jednoho hlasování úpravu dveří výtahů, instalaci nových poštovních schránek, opravu schodů,atd. (Mlčky předpokládám, že takový vlastník na shromáždění byl, hlasoval proti usnesení a podnět k soudu podal včas.)

Můj dotaz směřuje k tomu, zda může vlastník napadnout například jen opravu dveří výtahu, nebo musí napadnout celé usnesení obsahující všechny položky. Zajímalo by mne, zda to některý soud řešil a k jakému závěru došel. Zkoušel jsem ve vyhledavači různé hesla, ale vhodný výsledek internet stále tají. Výrok soudu v takovém případu jsem nenašel.

Dík předem. J.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Toma, 13. Červen 2024 - 9:52

    To je tedy téma. jaká to má vědecký podklad, kromě žvástů a výmyslů poslanců, soudů a expertů? A to budete inženýr SVJ? Tm

    Vložil Karel4 (bez ověření), 12. Červen 2024 - 10:17

    Janovi jde o to, zda v případě, že usnesení má dejme tomu tři položky a s jednou nesouhlasí, zda je nutné napadnout celé usnesení, nebo je možné vybrat právě jen tu jednu položku, která by vlastníkovi vadila. Ideální by bylo, kdyby na to byl judikát. Mně by to také zajímalo. Zkouším teď najít vhodná klíčová slova, ale internet tajemství nevydává. Vám se to daří?

    Vložil Alfa (bez ověření), 12. Červen 2024 - 9:42

    Tohle v praxi asi nikdo neví, třeba kdyby bylo odhlasována oprava výtahu, způsobem, že předseda měl většinu plných mocí a ovlivnil rozhodování, a byly důkazy, že to přihodil za předraženou cenu svému kamarádovi, tak se domnívám, že by to měl být důležitý důvod a samozřejmě jedno jestli v žalobě napadne celek nebo jenom konkrétní věc, protože se to bude řešit až u jednání, a může to kdykoliv ovlivnit.

    Může dát návrh na předběžné opatření (zdržení se), a to se rozhodne do týdne a by mohlo nabýt právní moci třeba do měsíce.

    To by mě zajímalo, jestli a co by se stalo kdyby to předseda stihnu zrealizovat a opravit a protunelovat ještě do okamžiku vykonatelnosti předběžka :-O

    Pokud by mezitím nepřebíral poštu, tak by to možná ani nebyl trestný čin maření, jaký na to máte právní názory?

    Vložil Justitianus, 13. Červen 2024 - 8:47

    „A man has got to know his limitations.“

    Clint Eastwood jako Dirty Harry ve filmu Magnum Force

    • Alfa píše: „… třeba kdyby bylo odhlasována oprava výtahu, způsobem, že předseda měl většinu plných mocí a ovlivnil rozhodování … tak se domnívám, že by to měl být důležitý důvod …“

    Ne, toto není důležitý důvod. Přestaňte fantazírovat ! Je úplně jedno, zda vlastník jednotky hlasoval osobně, nebo se nechal zastoupit na základě plné moci.

    • Alfa píše: „… a byly důkazy, že to přihodil za předraženou cenu svému kamarádovi, tak se domnívám, že by to měl být důležitý důvod …“

    Ne, toto není důležitý důvod. Přestaňte fantazírovat ! O samotném výběru zhotovitele zpravidla rozhoduje statutární orgán (pokud to nevylučují stanovy nebo rozhodnutí shromáždění).

    • Jestliže předseda rozhodl o zhotoviteli, pak vůbec nejde o rozhodování shromáždění, a proto se § 1209 nepoužije.
    • Jestliže předseda schválil náklad nepřevyšující částku dle 2012/89/§1208/e/2, pak vůbec nejde o rozhodování shromáždění, a proto se § 1209 nepoužije.
    • Jestliže shromáždění schválilo náklad převyšující částku dle 2012/89/§1208/e/2, pak šlo o řádně přijaté rozhodnutí o správě domu, kterému se musíte podřídit. Nejde o důležitý důvod a nemáte u soudu žádnou šanci uspět s § 1209.

    Mohl byste mít úspěch s žalobou podle § 1209, pokud rozhodnutí shromáždění má "rdousící, resp. likvidační účinek, který by případně mohl vést k závěru o porušení práva na ochranu vlastnictví“. K tomu viz judikát II. ÚS 1484/18.

    Mohl byste možná uspět i v případě, kdy došlo k zásahu do samé podstaty Vašeho vlastnictví tím, že jste byl vyloučen z rozhodování o společné věci. Tento Váš nárok podle § 1209 však může soud klidně zamítnout, a opře se při tom o ustanovení 2012/89/§260.

    Justitianus

    Vložil asi tak (bez ověření), 12. Červen 2024 - 9:37

    Fantazírujete. Tak např. výtah je dopravní prostředek a musí splňovat podmínky bezpečného provozu. Pokud je na výtahu potřebné upravit dveře, tak se upraví, protože výtah musí jezdit. O opravě dveří výtahu nerozhoduje shromáždění kromě jiného i z důvodu, že svj má podepsanou servisní smlouvu, kde jsou všechny aspekty provozu výtahů. Nemůžete odstavit výtah z důvodů, že si nejaký vlastník usmyslí, že dveře výtahu se nebudou opravovat. A co ostatní, budou chodit pěšky, jenom proto, že si někdo vymyslí nesmysl? Ale věřte, že i takoví v svj jsou, co si vymýšlí nesmysly.

    Vložil Justitianus, 12. Červen 2024 - 9:13
    • Jan píše: „Například usnesení obsahuje v rámci jednoho hlasování úpravu dveří výtahů, instalaci nových poštovních schránek, opravu schodů …“

    Nic z toho není „důležitým důvodem“ ve smyslu ustanovení § 1209 NOZ. Proto bude žaloba zamítnuta. Soud učiní předběžný závěr, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, neboť nesplnil kumulativně tři podmínky: podmínku osobní, časovou a věcnou.

    Soud se vůbec nedostane k tomu, aby se začal zabývat meritem věci. Je tedy bezvýznamné, zda žalobce napadl usnesení jako celek, nebo pouze některou jeho část. Tím je Váš dotaz vyřešen.


    ☀ Nad rámec dotazu podotýkám:

    Pokud by šlo o odlišný případ (a existoval by i důležitý důvod), pak podle 2012/89/§1209/2 platí, že soud má otevřen prostor pro vlastní řešení, a může se odchýlit od obsahu žalobního petitu. To je dáno větou „Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení.“.

    Jde o právní normu s neurčitou právní hypotézou. Soud uváží a posoudí co je „slušné“ v každém jednotlivém případě. Není při tom vázán obsahem žaloby. Takové „slušné uvážení“ znamená, že soud posoudí záležitost podle obecných hledisek slušnosti, nikoliv pouze se zřetelem k individuálním (sobeckým) zájmům a záměrům žalobce.

    Justitianus

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".