úmrtí člena SVJ
Nebyla jsem na diskuzi už hodně dlouho, tak doufám, že se nebudu opakovat, pokud ano, předem se omlouvám. Jsem členka výboru SVJ. Zemřela majitelka bytu, žila sama, přímé příbuzné nemá.Tedy dnem úmrtí jí zaniklo členství v SVJ. Předpokládáme, že dědické řízení bude dlouho probíhat, neboť paní neměla,manžela,děti,jen nějaké sestřenice. Paní řádně platila zálohy na služby i na správu domu. Jak jsem řekla, je předpoklad, že dědické řízení nebude jednoduché , bude vznikat dluh na platbě na správu domu – FO. Nevím jestli máme kontaktovat notáře, uděláme vyúčtování ke dni úmrtí , rozhodně k tomuto dni nebude mít paní žádné nedoplatky, ale naopak, vždy měla malý přeplatek. Tedy můj dotaz je – už jste někdy někdo řešil ve svém SVJ úmrtí majitele bytové jednotky, jak jste postupovali. Prostě potřebujeme poradit. Předem děkujeme. Helena
Dobrý den, připojím se zde s podobným dotazem.
Došlo k úmrtí spoluvlastníka id. 1/2 bytu. Ovšem zde je právě výchozí problém, protože tato informace byla výboru sdělena pouze neoficiálně, zprostředkovaně. SVJ nebylo v této věci nijak oficiálně informováno,lze říci, že druhý spoluvlastník dané jednotky dotazy odmítá potvrdit, mlčí. Lze tuto informaci někde oficiálně získat (dotazem na státní registr občanů)? Je výbor SVJ povinnen si tyto informace samostatně někde vyhledávat a ověřovat?
Jde o to, že žijící spoluvlastník jednotky již dříve doložil plnou moc pro vystupování jako vlastník jednotky na shromáždění a hodlá na shromáždění v tomto směru vystupovat i nadále. V KN zatím není vidět žádná změna, nemáme ani informace o dědickém řízení, jak říkám oficiální informace o úmrtí onoho spoluvlastníka SVJ nebyla doručena.
Může tedy výbor SVJ v dobré víře umožnit spoluvlastníkovi jednotky účast a hlasování na shromáždění, pakliže oficiálně žádnou informaci o úmrtí onoho spoluvlastníka nedostal? Nebo má výbor vyloučit na základě neoficiálního zprostředkovaného sdělení onoho spoluvlastníka z hlasování, neboť plná moc již zanikla? Kdo nese odpovědnost za řádné informování SVJ o úmrtí členů, resp. spoluvlastníků jednotky?
Lucid napsal: „… má výbor vyloučit na základě neoficiálního zprostředkovaného sdělení onoho spoluvlastníka z hlasování, neboť plná moc již zanikla?“
Taková plná moc byla naprosto zbytečná. Její zánik nemá žádný význam. Spoluvlastník jednotky ji k hlasování nepotřebuje a SVJ není oprávněno ji vyžadovat. Každý spoluvlastník věci je oprávněn činit právní úkony týkající se společné věci (tedy i hlasovat za jednotku na shromáždění). Vyplývá to přímo z ustanovení § 139 odst. 1 ObčZ. Žádnou plnou moc k tomu tedy předkládat nemusí. To platí, jde-li o běžné hospodaření se společnou věcí.
Výslovný souhlas VŠECH spoluvlastníků jednotky by byl na místě pouze při důležitých změnách (tedy takových, které se týkají samotné podstaty vlastnictví), např. při zcizení jednotky, při vzniku zástavního práva k jednotce, sjednání smlouvy o věcném břemenu. Dále sem patří změna podlahové plochy jednotky, rozdělení jednotky nebo její sloučení s jinou jednotkou, oddělení součásti nebo příslušenství jednotky pod společnou část domu nebo naopak, změna účelu užívání jednotky, zničení jednotky.
lake
Všem, kteří se zabývali mým problémem děkuji, využiji Vašich znalostí a zkušeností. Helena
A když by byl teda dědicem stát potažmo ÚZSVM tak by tyto příspěvky musel platit stát? ASi ano, dokud by byt neprodal novému majiteli…
Vzhledem k tomu, že podle §15/1 ZoVB je povinnost přispívat na správu určená pouze vlastníkům jednotek, tedy ve smyslu §9/5 ZoVB členům společenství, povinnost platit příspěvky není spojená s BJ, ale s jejím majitelem.
Podle §460 OZ nabývá dědic dědictví smrtí zůstavitele. Pokud opět použijeme §9/5 ZoVB (členství v SVJ vzniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky), je dědic povinný od smrti původní členky SVJ platit příspěvky.
Tedy v momentě, kdy bude určen dědic, lze na něm uplatňovat žádost o úhradu příspěvků od okamžiku smrti původní majitelky. Pozor ale, tyto příspěvky nejsou automatickou součástí BJ, nezahrnují se tedy do dědictví. Je to jen závazek spojený s vlastictvím věci, ketrý vznikl jejím nabytím.
Nové závazky vzniklé po smrti majitelky tedy nebudou z hlediska dědického řízení notáře zajímat, pouze je vhodné provést vyrovnání původních závazků zesnulé paní – zřejmě o pár korun navýšíte dědictví :-)
Ještě ze zkušenosti přidám, že majitele BJ zjistíte výpisem z katastru nemovitostí – také lze dotazem zjistit způsob, jakým majitel nabyl BJ, dokonce i listinu, na jejímž základě vzniklo vlastnické právo – tedy také notářský zápis, kupní smlouvu, atd.
A upozorňuji, že pokud by dědic BJ prodal, nenese závazek z nesplacených příspěvků nový majitel, ale dědic.
X.
Pro Janduse – Děkuji za odpověď, dávám Vám samozřejmě za pravdu. Ten kdo Vás ohodnotil už –2, má určitě jiný názor, tedy má zaručené 100% vědomosti a zkušenosti, proč se s námi o ně nepodělí? Helena
Rozhodne kontaktujte notare, ktery Vam sdeli kdo ma vyrizeni pozustalosti na starosti a s nim pak jednejte!
Poslední komentáře