Úložní doba na poště a ve stanovách
Výbor navrhuje stanovy, kde se praví „V případě, že je písemnost doručována poštou, má se zato, že je písemnost doručena třetí pracovní den po odeslání.“ – Výbor vysvětluje, že se tím myslí např. obyčejné zásilky, kdy odeslání dokládá knihou odeslané pošty.
Běžná úložní doba na poště je tuším 15 dní, příp. 10 dní. Když dostanu do schránky oznámenku, není na ní napsaný odesílatel (zrovna dneska jsem vyzvedával poštu a na oznámence není).
Ne každý vyzvedává poštu ihned, někdo má delší pracovní den a poštu chodí vyzvedávat třeba v sobotu.
Pak může propásnout nějakou lhůtu, pokud SVJ do stanov dává „3 dny“.
Já chci navrhnout aspoň „10 dní“.
Pomůžete mi můj návrh odůvodnit, abych to vlastníkům vysvětlil?
Jak pomůže prodloužení doby, když obyčejná zásilka se doručuje do schránky bez ohledu na to, zda a kdy si zásilku vyzvednu? Spíše by bylo ve prospěch věci se dohodnout jak to komu vyhovuje. My již žádné zásilky poštou neposíláme. Vše jde mailem. Jednomu vlastníkovi jsme doručovali do schránky v domě a i ten má již mail. V jiném domě třeba vyhovuje nástěnka, jde o to se dohodnout. Obyčejná zásilka by však můj favorit nebyla. Když pro nic, tak pro stále se zvyšující cenu poštovného a přitom bez záruky doručení.
§1194/1 NOZ uvádí za jakým účelem je SVJ založeno (…za účelem zajišťování správy domu a pozemku…) a k jakým povinnostem může zavazovat. A oprávnění jak může jednat je uvedeno v §1196/1 NOZ (…v mezích svého účelu…).
Z toho plyne, že usnesení s obsahem„V případě, že je písemnost doručována poštou, má se zato, že je písemnost doručena třetí pracovní den po odeslání.“nepůsobí ergo omnes ale pouze inter partes.
laicky řečeno: uvedené usnesení, vůči spoluvlastníkům, kteří „nehlasovali PRO“ nebo „se neúčastnili“ hlasování, je nulitní. Anebo jinak, takové „usnesení“ je ve skutečnosti „dohodou“ pouze mezi těmi spoluvlastníky, kteří hlasovali PRO.
Tohle mě taky zajímá a co na to zdejší odborníci. My ve stanovách máme citaci ust. § 573 NOZ. Něco o tom je ZDE. Podle mého názoru, jen blb zasílá písemnosti jako obyčejnou zásilku. Čím budou prokazovat odeslání? Knihou odeslané pošty? Já jako "údajný" příjemce obyčejné zásilky doložím svou knihu doručené pošty (kde nic nebude) a mají po důkazu.
Viděl jsem rozsudky (nahlížel jsem i do spisů na základě P.M.), kdy soudům opravdu stačila jako důkaz kopie knihy odeslané pošty, a to dokonce – pozor – jednalo se jen o výpis odeslané pošty vztahující se k vlastníkovi (šlo o velké SBD, které vede elektronickou knihu odeslané pošty, pro účely žaloby jen vyfiltrovali odeslané dopisy danému vlastníkovi). Soud tento důkaz odeslání předžalobní výzvy uznal. Myslím, že NOZ v soudní praxi hodně změnil.
Nevím co tím myslíte, že „NOZ v soudní praxi hodně změnil“. Pokud je možno odesílat „obyčejně“ a soudy to jako důkaz uznávají, proč by drtivá většina lidí a firem posílala písemnosti doporučejně s dodejkami. Já vám mohu také říci své zkušenosti, že čas od času mi přistane ve schránce dopis, časopis, oznámení o uložení zásilky, které patří sousedovi, protože máme podobné příjmení.
Poslední komentáře