Správa společných částí domu v SVJ a Nařízení vlády č. 366/2013 Sb.
Nařízení vlády definovalo společné části domu, ve kterých NOZ ještě dále upřesnil, že existují společné části domu ve výlučném užívání vlastníka jednotky a u obou skupin společných částí definoval, jak přispívat na opravy a údržbu. Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. je třeba plně respektovat, spolu s NOZ dává SVJ např. možnost předepsat příspěvky na údržbu a opravy oken bytu, která mohou být podle prohlášení vlastníka popsány jako součást bytu. Tím se sníží riziko, že majitel bytu nebude mít na nutné opravy oken žádné finanční prostředky. V NOZ schází pojednání o společné části domu ve výlučném užívání skupiny vlastníků jednotek. V našem SVJ skupina vlastníků bytů na svůj náklad pořídila a provozuje výtah, který má ve výlučném užívání a příspěvky na jeho pořízení a jak stanovit výši příspěvku na jeho provoz, revize a údržbu si určila smluvně v dohodě vlastníků o vestavbě a následném provozu výtahu. Složitější jsou problémy v SVJ, které mají více než jeden vchod, to vede k tomu, že se některé vchody chtějí odtrhnout od SVJ, protože se v SVJ nadržuje některým vchodům. To ale není řešením. Jak odstranit křivdy zpúsobené v takovém domě, způsobené zajména za doby platnosti ZoVB?
I dnes se zde na portálu vyskytují lidé, kteří zastávají názor, že financovat opravy a údržbu společných částí domu ve výlučném užívání mají povinnost i ti vlastníci, kteří z povahy věci nemohou onu společnou část domu využívat. Jak s takovými návštěvníky portálu diskutovat? Opravdu nevím.
- V této starší diskusi pan tep napsal: "Nařízení vlády definovalo společné části domu (…). Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. je třeba plně respektovat (…).
Co zde napsal Tep je nesprávné a rozporné se zákonem. Jeho tvrzení by mohla neznalé osoby uvést v omyl.
Nařízení vlády 366/2013 Sb. bylo vydáno na základě zmocnění
obsaženého v § 1222
zákona č. 89/2012 Sb.:
| § 1222 Prováděcí právní předpis stanoví, jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytu v jednotce, o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné, a podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku. |
Právní domněnka uvozená slovy „má se za to, že“ je bezpochyby právní domněnkou vyvratitelnou. To znamená, že je-li prokázán opak (např. soukromoprávní smlouvou – prohlášením (vlastníka budovy), pak vyvratitelná právní domněnka je tím vyvrácena a musí ustoupit prokázané skutečnosti.
Pro laiky doporučuji přečíst alespoň:
https://cs.wikipedia.org/…omn%C4%9Bnka
https://iuridictum.pecina.cz/…omn%C4%9Bnka
K těmto laikům bez znalosti základů práva je třeba zařadit také JUDr. Brzobohatou, která ani po sedmi letech od nabytí platnosti NOZ nebyla schopna sama rozpoznat právní domněnku vyvratitelnou.
Obsah nařízení vlády č. 366/2013 Sb. není tedy jako celek kogentní, jak se nesprávně domníval pan Tep a JUDr. Pavlína Brzobohatá.
- Nařízení vlády je kogentní pouze v té části která určuje „jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytu v jednotce“. Tím je míněna pouze jednotka(2012), nikoliv však jednotka(1994).
- Určení společných částí a „další podrobnosti“ mají chatrakter dispozitivních právních norem, které mohou být překonány obsahem prohlášení (vlastníka budovy), případně obsahem stanov SVJ.
- Právně vadná – a tedy absolutně neplatná – je ta část nařízení vlády, která za náklady vlastní správy označuje to, co je ve skutečnosti nákladem na poskytování služeb (§ 17 písm. b) n.v. č. 366/2013 Sb.). Jde o rozpor se zákonem o účetnictví a rozpor se zákonem č. 67/2013 Sb..
Podle nařízení vlády by se postupovalo v případě, kdy prohlášení/stanovy některou otázku neupravují vůbec, nebo ji upravují způsobem vnitřně rozporným, neurčitým či nesrozumitelným. Pokud však [vlastník domu/vlastníci jednotek/členové SVJ] projevili svou vůli jednoznačně, srozumitelně a určitě, pak tento projev vůle má přednost před obsahem nařízení vlády.
Justitianus
Tepe,
omlouvá Vás to, že zákonodárci to zpackali jako obvykle, viz. zmatenost soudkyně NS podle PELEho záznamu,z jejího školení.
„Nařízení vlády 366/2013 Sb. – §5 a §6 (společné části domu) jsou kogentní, nicméně stará Prohlášení o původním vymezení jednotky a společných částí platí nadále. Nová Prohlášení už musí vycházet z kogentnosti nařízení vlády. (v senátu asi nepanuje shoda? Brzobohatá o přestávce telefonovala kolegyni ze soudu a konzultovala, původně totiž Brzobohatá řekla, že Prohlášení musíme změnit, ale v sále se zvedl odpor, že by se přece zpětně změnil předmět vlastnictví, tak pak zavolala kolegyni a probrali to spolu)“ Ale protože tak jako vy postupovalo mnoho SVJ, Bude vám zřejmě umožněno za velmi benevolentní podmínek překlopit to co jste si dali do stanov do prohlášení. Zkrátka se ta vlastnická práva poruší tak jako tak.
Krásný příklad. Každý si vykládá zákony a nařízení jak chce, plká co chce a domnívá se, že všichni budou tancovat podle jeho muziky. Proč bychom se v svj řídit podle výkladu nějaké Brzobohaté? Brzobohatá řekla svůj výklad, v sále se zdvihl opor a tak Brzobohatá svůj výklad změnila. To je nádhera.
„Brzobohatá řekla svůj výklad, v sále se zdvihl opor a tak Brzobohatá svůj výklad změnila.“
Za toto představení jsem rovněž zaplatila. Představitelka hlavní role dostala odborné ocenění za svůj mnohaletý přínos v oblasti bytového spoluvlastnictví.
No bohužel se mýlíte. Problém je v tom že naše zákony jsou velice nekvalitní a nejednoznačné připouští často velmi rozdílné výklad. Místo aby v našel i do problematiky jasno v naší tam chaos. Takže není ale jasné zákon dojde ke sporu a řeší se u soudu, pak záleží na tom jak zákon vyloží soudce. Jak z mnoha u diktát uvidíte rozhodují Okresní krajské a Nejvyšší soud často velmi rozdílně. No a protože spory často končí u Nejvyššího soudu, pak nelze názor soudkyně Nejvyššího soudu brát na lehkou váhu právě naopak. Ze záznamu školení je naopak patrné, S jakým sebevědomím soudkyně na školení vystupuje a hovoří. To Nejvyšší soud v podstatě tvoří ve forměj judikátu zákon, nikoli jeho navrhovatele a zákonodárný sbor. A to je samozřejmě obrovský průšvih. Pár soudci Nejvyššího soudu v podstatě rozhodne o tom jak to bude v bytovém spoluvlastnictví vypadat. 21 října bude další školení, další možnost dozvědět se, jak se bude o sporech rozhodovat.
„Brzobohatá řekla svůj výklad, v sále se zdvihl odpor a tak Brzobohatá svůj výklad změnila.“
Je zjevně zvyklá takto postupovat ze soudní síně. Zamyslí se teprve, když se zvedne odpor. Bohužel u soudu často ani to nepomůže. Také jsem byla na školení stejné přednášející, na řadu otázek nedokázala odpovědět.
U soudu jsem namítla promlčení. Soud k tomu nepřihlédl. Řekla jsem to soudu hned po vyhlášení rozsudku. Soud mi řekl, že mám pravdu, ale že rosudek platí tak, jak byl vyhlášen.
„Proč bychom se v svj řídit podle výkladu nějaké Brzobohaté?“
Protože má moc vykládat právo.
Právo ovšem nemá být založené na tom, jak si kdo paragrafy ohýbá. A když je někdo u toho koryta, od kterého se právo vykládá, tak jeho výklad je jedině správny. Tento systém nabírá směr k rozkladu společnosti.
Tepe,
omlouvá Vás to, že zákonodárci to zpackali jako obvykle, viz. zmatenost soudkyně NS podle PELEho záznamu,z jejího školení.
„Nařízení vlády 366/2013 Sb. – §5 a §6 (společné části domu) jsou kogentní, nicméně stará Prohlášení o původním vymezení jednotky a společných částí platí nadále. Nová Prohlášení už musí vycházet z kogentnosti nařízení vlády. (v senátu asi nepanuje shoda? Brzobohatá o přestávce telefonovala kolegyni ze soudu a konzultovala, původně totiž Brzobohatá řekla, že Prohlášení musíme změnit, ale v sále se zvedl odpor, že by se přece zpětně změnil předmět vlastnictví, tak pak zavolala kolegyni a probrali to spolu)“ Ale protože tak jako vy postupovalo mnoho SVJ, Bude vám zřejmě umožněno za velmi benevolentní podmínek překlopit to co jste si dali do stanov do prohlášení. Zkrátka se ta vlastnická práva poruší tak jako tak.
Že jsou zákony nedokonalé, to se ví. Proto platí, že co je proti dobré morálce, to je neplatné. Mějme SVJ domu se 2 vchody – v jednom je výtah, v druhém ne. Na výtahu se porouchala nejdražší součástka – celou opravu by měli zaplatit výluční uživatelé výtahu, nemají morální právo požadovat spoluúčast těch, kteří výtah nemohou užívat. ZoVB, ač zrušený, brání všemi silami ti, kdož měli z něho výhody. Tvrdí, že i majitelé bytů bez balkonu mají přispívat na opravu balkonů, které mají ve výlučném užívání, i když jsou přístupné jen z přilehlého bytu.
Už se těším, jak rychle bude tento příspěvek vymínusován. Dobrá morálka mnohým dnes už vůbec nic neříká, cit pro spravedlivé vypořádání se ztratil. Když se druhá strana nevzepře, tak i bezdůvodné obohacování mazaným prochází i dnes. Kdo se nestará o svá práva, přichází o ně.
„Dobrá morálka mnohým dnes už vůbec nic neříká, cit pro spravedlivé vypořádání se ztratil.“
To si strčte někam hodně hluboko.Vám úplně postačí,když si přečtete vaše PV,kde máte určitě vše podle NOZ § 1180 odst 2,kterým se tak rád oháníte.
Je vždycky udělané podle aktuálně platného zákona. Prohlášení vypracované podle ZoVB není povinnost měnit podle NOZ §1180 odst. 2
„Prohlášení vypracované podle ZoVB není povinnost měnit podle NOZ §1180 odst. 2“
§ 1180 odst. 2 občanského zákoníku o prohlášení vlastníka nic neříká.
„Prohlášení vypracované podle ZoVB není povinnost měnit podle NOZ §1180 odst. 2“
V tom případě,je toto PV stále platné dokud se nezmění a lektor z VUML ,se může ohánět nanejvýš tak nějakým košťátkem před domem, při úklidu spadaného listí.
Hnidopichové se vyřádili. Už jsem zde napsal, že z prohlášení vlastníka – bývalého SBD – akceptujeme jen rozdělení domu na jednotky. Vše ostatní potřebné máme ve stanovách. Povinnost měnit prohlášení vlastníka je stanovena jen v případě, že se mění rozdělění domu na jednotky, případně pokud by došlo ke změně ve výlučném užívání společné části. Ani k jednomu a ani k druhému u nás nedošlo.
Rozhodující je skutečnost – nikdo nenapadl stanovy a tudíž jsou platné. Máme ve stnovách ošetřeno i výlučné užívání společné části jak jednotlivými vlastníky, tak i skupinou vlastníků. V domě je klid a i pořádek ve financích.
Dovolil bych si rozlišovat mezi částí, která je společná jen některým, a částí, která je společná všem, ale výlučně užívaná jen někým. V tom druhém případě se ta výlučnost totiž nemusí týkat celé věci. Například když má někdo ve výlučném užívání lodžii, tak její stavební část stále spadá pod společnou správu. Na uživateli je jen výmalba, podlahová krytina, výměna žárovky apod.
Představte si dům, kde lodžie mají jen některé byty. Kdo má prospěch z těchto lodžií? Jen a jen jejich výluční uživatelé a právě těm spravedlivě NOZ uložil spravovat lodžii na svůj náklad.
Na zateplení stěny a omítku v plášti budovy se přispívá dle majetkového podílu na domě – tedy větší byty více než garzonky, podobně i majitelé garáží přispívají i dle jejich plochy.
Zateplení domu, které prochází lodžií, jde z účtu pro společné části vytvářeného dle majetkových podílů na domě, vše ostatní jde z příspěvků výlučného uživatele lodžie.
Na společné části budovy ve výlučném užívání se přispívá jinak, tedy tak, aby tuto část spravovali výluční uživatelé na svůj náklad.
„Například když má někdo ve výlučném užívání lodžii, tak její stavební část stále spadá pod společnou správu. Na uživateli je jen výmalba, podlahová krytina, výměna žárovky apod.“
Přečtě si: http://www.portalsvj.cz/…-366–2013-sb#…
a nyní odpovězte, na co konkrétně Vám mají přispět při opravě lodžie, kterou máte ve výlučném užívání, majitelé bytů, kteří lodžie nemají.
O kolik má byt s lodžií nebo balkonem vyšší tržní cenu než byt bez tohoto komfortu? V ceně za jednotku při převodu do vlastnictví určitě lodžie a balkony nebyly zohledněny. Do velikosti vl.podílu se tyto plochy nepočítaly a nepočítají. Co to tedy znamená? Udělejte si úsudek každý sám. Je přímo nemravné chtít po vlastníkovi jednotky bez balkonu nebo lodžie přispívat na jejich rekonstrukce.
Nepochopili jste, tak mínusujete. Takžte znovu – při převodu bytů do vlastnictví nebyly v drtivé většině balkony a lodžie v ceně zohledněny, tzn., že si je vlastníci nikdy nezaplatili, ani na ně nepřispívali v měsíčních platbách na účet SV a tato nemravnost trvá při rekonstrukcích, když se na nich podílejí i vlastníci bez tohoto komfortu. Jak je velký rozdíl tržní ceny bytu s balkonem, či lodžií a bez? Nebo je to u vás jinak? Jak?
Nedovedu si představit a ani jsem to nepřipustil aby vlastník bez balkonu a lodžie platil – příspíval druhému opravu lodžie přístupnou pouze z bytu vlastníka.
Vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti vlastníků bytů a nebytových prostorů, jejich vzájemné vztahy, spoluvlastnictví společných částí budovy upravuje zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Tento zákon je ve smyslu § 125 odst. 1 občanského zákoníku ve vztahu k občanskému zákoníku zvláštním zákonem a upravuje tak jen otázky, které, s ohledem na zvláštnosti tohoto vlastnického vztahu vyžadují zvláštní regulaci. Z povahy této vazby pak vyplývá, že zákon o vlastnictví bytů se užije tam, kde obsahuje úpravu vlastní, v ostatních záležitostech se použije občanský zákoník.
Podle § 5 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů vzniká vlastnictví jednotky spojené se spoluvlastnických podílem na společných částech domu vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí. Prohlášení vlastníka budovy musí mimo jiné obsahovat popis jednotek, jejich příslušenství, podlahovou plochu a popis jejich vybavení [§ 4 odst. 2 písm. b)] a též určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům všech jednotek a určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům jen některých jednotek [§ 4 odst. 2 písm. c)].
Je to marné. Vždycky budou existovat lidé, kterým vyhovuje (a navíc se za to ani nestydí), že jejich náklady platí ostatní.
Pokud se Vám nelíbí, že jste členem spolku s názvem SVJ,kde se musíte podřídit jeho stanovám a rozhodnutím shromáždění,tak se prostě odstěhujte do svého a nebudete zde muset plakat, nad „rozlitým mlékem“.
Nemáte tak docela pravdu. Např. shromáždění není oprávněné rozhodovat protizákonně, není oprávněné rozhodovat o majetku vlastníka. Tomu se lze úspěšně bránit.
Teoreticky ano, ale např. Vrchní soud v Praze působnost shromáždění a SVJ vůbec nezajímá, nejprve řeší důležitý důvod a poté až to, jestli to bylo v rozporu se zákonem, tedy to, jestli k rozhodnutí bylo SVJ, shromáždění právně způsobilé!
„Vrchní soud v Praze působnost shromáždění a SVJ vůbec nezajímá, nejprve řeší důležitý důvod a poté až to, jestli to bylo v rozporu se zákonem, tedy to, jestli k rozhodnutí bylo SVJ, shromáždění právně způsobilé!“
Soudci Vrchního soudu v Praze zjevně pozapomněli základy logiky, která se studuje na právech (snad i v Plzni). Argument Soud zná zákon je další argumentační faul (přinejmenším podobné trvzení nemůže soud tvrdit sám o sobě, muselo by být výsledkem nezávislého zkoumání, a tam by soud zcela pohořel).
Ve škole nás paní učitelka učila o demkoraktickém právním státě, jehož zárukou jsou nezávislí soudci. Už zapomněla dodat několik podstatných „maličkostí“, např. kolik stojí tzv. spravedlnost, jak dlouho trvá, než soud rozhodne, a zejména to, že soudci mohou pracovat nekvalifikovaně a jsou nepostižitelní.
A ani stanovy,by neměly obsahovat statě,které jsou v rozporu s platnými zákony.Realita a „lidová tvořivost“ členů výkonného orgánu SVJ,jejichž povinností je tyto pasáže ze stanov a PV vymazat,je ovšem úplně někde jinde.
Přeji hezký den.JaVa
Zrovna se soudím o svá okna a lodžii, které mám zapsané v prohlášení jako součást bytu. Přesto výbor rozhodl, že mi okna vymění, že mi zateplí lodžii, vymění zábradlí a dlažbu, vymění dveře na lodžii. Okna a dveře máme v celém domě již plastové. Proběhlo jednání u KS a nestačila jsem se divit. Tím, že jsem kdysi hlasovala pro revitalizaci domu, tedy opravu střechy, balkonů dle posudku(v domě máme balkony i lodžie) a oken společných + těch, kdo si je přáli vyměnit a zavázali si je uhradit, jsem dle soudu dala souhlas se zásahem do svého vlastnictví!!! Vůbec se soud nezajímal o to, že jde o soukromé části bytu o kterých nemůže SVJ rozhodovat. Dále jsem napadla, že úvěr nebyl odhlasován zároveň s podmínkami úvěru dle oz § 1208. Na to soudkyně řekla, že s podmínkami jsme byli seznámeni 2 roky před tím. Že se o nich vůbec nehlasovalo ji nezajímalo. Dále jsme měli v žalobě, že se hlasovalo o soukromých částech domu, tedy vlastníci se vyjadřovali, že chtějí uhradit z úvěru i soukromé části bytu tj. okna, lodžie. Dle § 245 jde o nicotné rozhodnutí. O soukromém vlastnictví se prostě nehlasuje. Dle soudkyně nebylo zasaženo do mých vlastnických práv!!! Nebudu komentovat názory soudkyně, to mi nepřísluší. Můj draze placený advokát mlčel, já tam upozornila soudkyni, že úvěr nebyl odhlasován potřebnými hlasy neboť město nemůže hlasovat o úvěru, kde jsou započítány i soukromé části domu, dle zákona o obcích je takové hlasování neplatné, tedy úvěr nebyl odhlasován potřebným počtem hlasů dle stanov. Bylo řečeno, že jde o trestní čin podvodu při sjednávání úvěru SVJ i na soukromé části bytu. Soudkyni nic nezajímalo, ta už předem věděla jak rozhodne. To proč byl advokát zticha, neřekl jedinou větu mi došlo později. Už při jednání mi řekl „odvoláme se“. Jasně viděl další prachy. Ano odvolávám se, ale on už u toho nebude.
Žádné soukromé části bytu neexistují. Žádné soukromé části domu neexistují. Odvolání i dovolání prohrajete.
Ještě pro pana chytrého 12345, aby nepsal bludy, protože tady to je pro ty, co se chtějí vzdělávat: 5 As 117/2012 – 75: V nyní posuzované věci tak neobstojí paušální závěr krajského soudu, dle něhož jsou balkóny a obdobné konstrukční prvky vždy součástí společných částí domu a nemohou být ve vlastnictví konkrétních vlastníků jednotek. Na věc je třeba nahlížet diferencovaně s přihlédnutím k otázce užívání balkónů a zejména pak k obsahu prohlášení vlastníka budovy. Zmíněný závěr krajského soudu představující nesprávné posouzení dané právní otázky se projevil i v částečné nepřezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu. Krajský soud totiž na jednu stranu připomněl význam prohlášení vlastníka budovy pro určení společných částí domu, na druhou stranu se však nijak nezabýval argumentací stěžovatele v žalobě (zejména body III., IV. a VII.) vztahující se právě k tomuto prohlášení. Stěžovatel přitom předložil dokument označený jako „Výpis z prohlášení vlastníka ohledně domu SVJ“.
Ještě dodám, že jsem na státní zastupitelství oznámila trestní čin pokusu o úvěrový podvod. Žádala jsem o podání zprávy do 1 měsíce jak rozhodnou. Zatím je to 18 dnů, žádné zprávy nemám. Výbor SVJ zažádal o stavební povolení i se soukromými částmi bytu. Paní úřednice tvrdí, že okna, lodžie a balkony jsou součásti pláště domu. Přesto, že balkony jsou soukromé a SVJ žádá o jejich zastřešení, tedy nežádají vlastníci balkonů. Jako přehlasovaný vlastník jsem mohla napadnout toto řízení. Jasně, že jsem úřednici opsala § oz, že SVJ může spravovat pouze společné části domu, ne to co patří vlastníkům, rozhodnutí NS, že při stavebním řízení se soukromé části nemohou považovat za plášť domu, že je rozhodující prohlášení. Stavební řízení již trvá přes 100 dnů (dle zákona do 90 dnů musí SÚ rozhodnout), ale úřednice je v klidu. Prý potřebuje dva dny naprostého klidu, aby to prostudovala a to do dneška neměla. Stěžovala jsem si nadřízenému orgánu, jasně, že zbytečně. Čekám že jednou rozhodnout musí, pak se mohu odvolat a čekat jak to dopadne, případně se později obrátit na soud. Tohle vše vyžaduje hodně pevné nervy a hodně peněz. Ale stále věřím, že to nebudu já, kdo to nakonec uhradí. Jak se vyjádřila soudkyně, žaloba byla podána včas a správně. Což je důležité pro každé soudní jednání.
Vlastníkům je většinou fuk jak jsou balkony zapsány v „Prohlášení. Hlavně, že to všechno zařídí SVJ a pro ně pak je důležité, jak se budou podílet na úhradě (podílem všichni nebo pouze ti, co balkon mají). Už se tady o tom dost napsalo. Je to podle mě stále jedna z možností (nejjednodušší) jak docílit rekonstrukci v souvislosti například zateplení domu. Vím také, že je protizákonné opravovat věc, která je zapsána jako vlastnictví vlastníka a je proto nutné takovou "půjčku“ důkladně zajistit dohodami o splácení. SVJ těm, kteří mají zapsáno, že se jedná o výlučné užívání, bez problémů balkony zaplatí (i úvěrem). Pochopitelně se neúčastní vlastníci bez balkonů. Bylo by to opravdu nemravné. Dost na tom, že při úvěru, za úvěr ručí všichni vlastníci velikostí svého vl.podílu.
Okna, lodžie a balkony jsou součásti pláště domu. Když chcete vyhazovat peníze za předem prohrané soudy.....
Pane chytrý 12345 než napíšete blbost, tak se musíte trochu malinko informovat, třeba rozhodnutím 1 As 2/2004 – 214. Už tenkrát platilo, že do soukromých částí bytu nemá SVJ co povídat: Argumentuje- li krajský soud s odkazem na § 42 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu, že balkón je stavební konstrukcí, součástí vnějšího opláštění domu a z hlediska stavebně technického je společnou částí domu, je tato argumentace nepřípadná. Citovaná vyhláška v části třetí oddílu prvním vymezuje pouze stavebně technické požadavky na stavební konstrukce jako takové, aniž by jakkoli regulovala otázky vztahující se k vymezení stavebních konstrukcí ve vztahu k bytům (a jeho příslušenství) a společným částem budovy, jichž vlastnictví se spor týká. Jestliže krajský soud dospěl k právnímu názoru, že předmětný balkón je v podílovém spoluvlastnictví vlastníků všech bytů a z toho dovodil vážné procesní vady správního řízení, jestliže správní orgány ostatní spoluvlastníky v účastenství pominuly, a pro tuto vadu rozhodnutí správních orgánů obou stupňů zrušil, je jeho rozhodnutí nesprávné.
Nejvyšší správní soud proto zrušil napadený rozsudek (§ 110 odst. 1 věta prvá s. ř. s.) a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V něm, vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ř. s.), rozhodne též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).
Poslední komentáře