společné zajištování připojení k internetu a rozpočet nákladů
Je možný následující postup:?
Naše SVJ má 9 bytových jednotek, z toho cca 5–6 má zájem o připojení k internetu. Máme v úmyslu vybudovat společné sítové rozvody (ethernet) a přípojku do každého bytu, následně objednat např. u O2 ADSL přípojku na SVJ, které bude odběratelem (z nabídky O2 pro podnikatele – právnické osoby). Náklady na připojení k internetu si pak ročně rozúčtujeme. Stejně jako s vodou. Obchodní podmínky O2 jsem zatím nečetl, ale nemyslím si že by to zakazovaly. Domnívám se že se jedná o společné zajištování služeb spojených s bydlením, takže je podobný postup v pořádku, nebo se pletu?
Dobrý den! Setkala jsem se s případem, kdy SVJ osadilo vlastním nákladem rozvody internetu v domě se svolením vlastníků se 78% podílu na domě. Jeden, co byl proti se ohradil, že jde o modernizaci, neboť dům nikdy tyto rozvody neměl a vyžadoval 100% schválení. Udal SVJ stavebnímu úřadu. Stavební úřad mu dal za pravdu a dům dostal pokutu za neohlášení těchto prací. Vysvětlení bylo, že pokud by rozvody zůstaly v majetku poskytovatele internetu, nebyla by to modernizace. Je to vážně složité.
? udělěl si někdo legraci z vás, nebo nás jenom zkoušíte ?
? za co pokuta ? vyžaduje snad vnitřní rozvod internetu stavební ohlášení
nebo dokonce stavební povolení ? – viz.stav.zákon. § 103(1)Stavební
povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují… a dále: písm.b,
l a 2 . Pojem „modernizace“ je pojem zák. o dani z příjmu a stav.zák.
jej ani nezná … mirek2
Případ, popsaný paní Malou, nelze pro nedostatek údajů podrobněji analyzovat.
Navíc ve sporu zřejmě nešlo o samotné poskytování služby internetového připojení, nýbrž o stavební činnost: SVJ jako stavebník nainstalovalo kabelové vedení bez souhlasu vlastníka domu.
Pan mirek_2 si neuvědomuje, že dům předtím neměl kabelový rozvod; nešlo tedy o "společnou část domu" ve smyslu § 2 písm. (g) ZoVB.
To znamená, že o pořízení a umístění kabelových rozvodů nemohlo právoplatně rozhodovat shromáždění SVJ většinou hlasů, nýbrž pouze vlastník domu (všichni spoluvlastníci).
Pokus vytvořit novou společnou věc bez souhlasu všech spoluvlastníků byl protiprávní: "Nelze nutit podílového spoluvlastníka, aby souhlasil s vytvořením další věci, jež by měla být v jejich spoluvlastnictví."
(citováno z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1470/2002, ze dne 30.6.2003)
Při posouzení, které prostory a zařízení domu jsou společné, je vždy nutno vyjít z pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu (zpravidla kolaudační rozhodnutí). Rozhodnutí SÚ má v této věci dúkazní význam; to prakticky znamená, že soud při posuzování věci se bude tímto stanoviskem vždy řídit. Což se pravděpodobně stalo i v tomto případě.
------------------------------------------------------------------------------------
SVJ jako stavebník mělo věc mít zabezpečenu souhlasem všech vlastníků jednotek (smlouva o výstavbě), případně včetně deklarace, že kabelový rozvod se po dokončení stane společnou částí domu.
Pro úplnost uvádím, že internetové připojení je možno v rámci domu poskytovat též
(a) bez stavebních úprav, pouze umístěním kabelů volně např. do instalačních šachet; kabely pak jsou movitými věcmi nespojenými pevně s budovou a nevztahuje se na ně stavební zákon;
(b) bezdrátově - ani v tomto případě nedojde ke stavebnímu zásahu do společných částí domu.
lake
Děkuji panu Lakemu za vyčerpávající vysvětlení. Po přečtení příspěvku pana Mirka 2 jsem měla pocit, že jsem totální a navíc senzacechtivý diletant. Můžů si za to ale sama, protože jsem použila onu nešťastnou formulaci „modernizace“ namísto stavební úpravy. Ten případ se ale opravdu stal a pro výbor onoho domu to nebylo nic příjemného. Od té doby mám k osazování jakýchkoliv nových technologií na dům značný respekt a bez písemného schválení všech vlastníků bych do toho určitě nešla.
ADSL pripojka je podle mne vhodna pro jeden byt, ale nikoliv pro cely barak. To uz by bylo lepsi do kazdeho bytu natahat draty od O2. My natahali LAN rozvody do kazdeho bytu, domluvili se s jednim poskytovatelem netu, ktery na svoje naklady nainstaloval na strechu wifi antenu a routery a naprosta spokojenost. Linka ma hlavne dostatecnou kapacitu (pres 100Mbps urcite, tj. zhruba 10× tolik, nez ADSL), takze kazdemu jede net minimalne 8Mbps. Uzivatele plati pausal primo poskytovateli.
Bez obav, v tomto oboru jsem profesional. Dosud prave to wifi takhle sdileny mame, ale uvazujeme o vybudovani rozvodu (soucasne sou provizorni – kabely volne visici svetlikem) a doplneni o sdilenou pripojku ADSL (a zapojeni v nejake vhodne variante multipath routingu). Slo mi predevsim o legalitu tohoto zameru. Pokud jak pise lake tomu nebrani podminky pouzivani sluzby ze strany dodavatale konektivity tak je to podle me v poradku.
Myšlenka centrálních datových rozvodů není špatná. To bych určitě zvážil, ale rozhodně bych se nepouštěl do jednoho poskytovatele dat.
Dnes existují různé přepínače, kdy od něj vedou kabely do každého bytu a na vstup se připojí několik poskytovatelů a jen se naprogramuje, který poskytovatel mí jít na daný port (jak se tomu odborně říká nevím). Přijde mi to lepší než vámi navrhovaný stav.
Tzn, že třeba někdo přijde s wifi a napíchne se a pak už jen se naprogramuje přepínač a můžou mít všichni toho samého poskytovatele, ale z jedné antény (pozor neplést jedním tarifem). Nebo s kabelovou televizí (prostě a jednoduše další poskytovatel) a jen se píchne do přepínače a zpravidla ten co vám udělá rozvody naprogramuje přepínač co má jít na jaký port.
Hlasuje se zcela stejně jako o službě spojené s bydlením.
Už se zde vyřešilo, jak se hlasuje o tom, co je služba spojená s bydlením?
Z čeho plyne, že se jedná o službu spojenou s bydlením?
Kde je hranice, co ještě může SVJ zajišťovat? Je např. mytí oken (myslím ta v bytech) nebo praní ložního prádla služba spojená s bydlením?
Ve vzorových stanovách je, že SVJ zajišťuje služby, které si vlastníci nezajišťují u dodavatele sami.
Jak toto ustanovení interpretovat? Musí si alespoň jeden vlastník zajišťovat určitou službu sám nebo stačí, že to kdokoliv kdykoliv udělat může, aby to danou službu vyloučilo z agendy SVJ?
Co je „služba spojená s bydlením“ (správně „služba spojená s užíváním jednotek“ podle § 9a odst. 1 ZoVB) si stanoví společenství samo. Žádný pevně daný seznam neexistuje – orientačně je možno vyjít ze seznamu uveřejněného v cenovém výměru MF č. 01/2010 pro nájemní byty. Pod služby ve smyslu ZoVB samozřejmě nemůže být zařazen ani náklad na správu, ani pojištění domu.
K tomu, aby poskytování internetové konektivity bylo zařazeno mezi služby, je třeba v první řadě rozhodnout o způsobu platby za tuto službu v souladu s § 9a odst. 2 ZoVB. Podle § 11 odst. 4 ZoVB je pro rozhodnutí o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů.
K úvodnímu dotazu: Zda bude SVJ oprávněno distribuovat internetovou konektivitu dalším osobám je nutno prověřit ve smluvních podmínkáchch poskytované služby.
lake
Dotaz byl, jak se stanoví, co je služba spojená s vlastnictvím jednotky (mytí oken? praní prádla? připojení k internetu?).
Dotaz nebyl, jak se rozhoduje o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky (to je ze zákona zřejmé).
Pane anonymní Anonymous,
je Vám možná zřejmé, o čem byl dotaz. Ale není Vám zřejmé, že jsem na něj odpověděl.
Zkuste uvažovat: Dokud SVJ nerozhodne onou tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů o rozúčtování ceny některé služby na jednotlivé vlastníky jednotek, dotud nemůže takovou službu vůbec poskytovat. Kdo by ji platil? Podle jakého klíče?
Takže platí co jsem napsal: o službě za úplatu rozhodne společenství a hlasování proběhne podle § 11 odst. 4 ZoVB. Pokud by šlo o nějakou službu bezplatnou, s jejímž poskytováním nevzniknou SVJ žádné náklady k rozúčtování, postačí hlasovat podle § 11 odst. 2.
lake
Eliško,
jistěže společenství MŮŽE vnucovat i službu, o kterou nemá člen zájem. Děje se tak běžně asi ve 400000 společenství vlastníků v tomto státě. Zkuste si někdy přečíst ZoVB, například § 11. Najdete tam, že ve společenství se hlasuje, a dočtete se jak. Pak teprve zkuste komentovat.
lake
Paní Hedviko, šlo o překlep, číslo mělo být 40000. Například v pátek 15. 10. 2010 6:00 hod. jich bylo 46627.
Pokud se ptáte komu máte věřit: nevěřte panu Pavlovi ani mně, protože počet SVJ se samozřejmě mění. Na aktuální stav se podívejte sama na http://www.justice.cz.
lake
K 5.10.2010 je v rejstříku SVJ zapsáno 46 531 SVJ.
Několik desítek SVJ je neplatně zapsaných, protože nesplňují podmínky ZoVB.
Několik stovek SVJ, možná několik tisíc SVJ, je vzniklých, ale nezapsaných. Existují SVJ, kdy mezi vznikem a zápisem uplyne několik let. Zatím nejdelší dobu prodlevy znám 7 let.
Hezký den!
Pavel
Díky pane Pavle za dodání celkem zajímavého údaje a neodpustím si poznámku pro lake nejdřív si něco zjistím a potom teprve zkusím komentovat vy jeden „Všeználku“.
Takže chcete říct že když se domluví v našem domě 6 vlastníků z celkových 8, že chtějí v dotaze zmiňovaný internet za který se bude platit 1000,–Kč měsíčně tak jsme i ze sousedem povinni platit 125,–Kč za něco co jsme nechtěli a podle nás nemá nic společného se službou spojenou s užíváním jednotky.
Eliško, to jsou nějaké Vaše fantazie.
Prve jsem Vás požádal, abyste si přečetla ZoVB, chcete-li diskutovat o hlasování ve společenství.
Nyní Vás požádám, abyste si přečetla mé příspěvky, chcete-li diskutovat o jejich obsahu.
lake
Takže těch zmiňovaných 6 lidí rozhodne tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů na shromáždění(podle ZoVB který jsem si samozřejmě přečetla), že se bude rozúčtovat tak jak jsem napsala. Co dále musí ti co nesouhlasili platit ?
Eliško,
jsem rád, že jste si nakonec ujasnila, že Vaše tvrzení o způsobu rozúčtování internetu není MOJE, nýbrž pouze VAŠE.
Vymyslela jste si tedy způsob rozúčtování služby, který je zřejmě v rozporu s dobrými mravy. Necítím potřebu se k Vašemu nápadu nějak dále vyjadřovat.
lake
Vzorové stanovy ale omezují poskytované služby pouze na ty, které si vlastníci nezajišťují (nemohou zajišťovat?) u dodavatele přímo. Mně se toto omezení zdá logické a užitečné. Jinak bych byl vydán napospas jakési většině a přispíval bych jim na služby, o které nemám zajem.
Je jasné, že v původním dotazu na internet, zájemci potřebují jen nějakou právnickou osobu k podpisu smlouvy a nechtějí, aby na internet přispívala i stará babička, která nevidí. Jenže chtě nechtě SVJ na sebe bere určitou odpovědnost.
Intenetovou síť si zájemci mohou vybudovat i bez účasti SVJ. Což je moje soukromé doporučení.
Pane Anonymoussssssss,
Vzorové stanovy nemají praktického významu pro konkrétní SVJ, ale když už se o nich budeme bavit, pak obsahují toto:
" V rámci předmětu své činnosti může společenství sjednávat smlouvy, především o zajištění dodávek služeb spojených s užíváním jednotek, nejde-li o služby, jejichž dodávky si členové společenství zajišťují u dodavatele přímo."
Z uvedené věty nelze nijak odvodit, že by SVJ nemohlo zajišťovat službu, kterou si vlastníci jednotek nezajišťují přímo (i když by mohli). Rozhodli se prostě zajišťovat ji společně prostřednictvím svého SVJ - možná to vyjde celkově levněji.
lake
Takže na shromáždění tříčtvrtinové většina přítomných hlasů rozhodne,že nám nějaká spřátelená firma bude mít okna a jak to budem rozúčtovávat a já pokud nebudu souhlasit budu muset na to přispívat ? No nevím nevím toto bych si určitě líbit nenechal.
Myslím, že s tím SVJ nemá nic společného. SVJ není žádný volnočasový (divné slovo :-) kroužek. Ti 3–4 nezájemci by mohli celkem oprávněně namítat, že do takových věcí nemáte SVJ zatahovat. Už jen z principu předběžné opatrnosti.
Poslední komentáře