Splní se povinnost konání shromáždění SVJ(2000) když není usnášeníschopné ?
“SVJ(2000) musí alespoň jednou ročně konat shromáždění, to je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů.” Nevíte, jestli povinnost konání je splněna i v případě, kdy shromáždění je řádně svoláno, vlastníci se sejdou, avšak nesejde se jich dost k tomu, aby bylo usnášeníschopné ?
Petře,
pokud není shromáždění usnášeníschopné, tak se nekonalo.
Pokud nejde o volební shromáždění, nebo pokud nemáte před sebou velkou investici, jako je výměna výtahů, nebo pokud nepotřebujete změnit stanovy, tak se zase tak moc neděje.
V literatuře je sice názor, že pokud neúčastí na shromáždění způsobí člen SVJ škodu SVJ, tak je povinen ji uhradit, ale je to jen názor, judikát na to není.
Účetní závěrku schválíte, až budete usnášení schopní.
Předpokládám, že ve stanovách máte, že rozpočet platí až do jeho změny. Opakovaně jsem to tu psal. Je to opatření využitelné v případě, že nejste usnášeníschopní.
A když bude havárie, tak ji výbor odstraní, na to žádné shromáždění nepotřebuje.
Rozumné je ve stanovách řádně ošetřit per rollam. To je jedno z mála rozumných opatření v NOZ.
Hezký den!
Pavel
Pan Pavel napsal: „… pokud není shromáždění usnášeníschopné, tak se nekonalo.“
Toto tvrzení je nesprávné. Samozřejmě, že shromáždění, které bylo řádně svoláno a alespoň někdo se dostavil, se KONALO. Existuje nepochybně pozvánka. Měl by tedy být vyhotoven vždy i zápis ze shromáždění, obsahující všechny potřebné údaje (den, hodina a místo konání, prezenční listina, zjištěný počet přítomných a zjišťování usnášeníschopnosti před každým jednotlivým usnesením). Opačné tvrzení je znásilňováním skutečnosti.
Neusnášeníschopnost znamená pouze to, že probíhající shromáždění není způsobilé přijímat rozhodnutí hlasováním. Neznamená to však, že by se shromáždění vůbec nekonalo. Opak je pravdou: usnášeníschopnost shromáždění lze zjišťovat jedině v průběhu tohoto shromáždění. Napřed musím připustit, že shromáždění se právě KONÁ a teprve pak mohu začít zjišťovat zda je usnášeníschopné.
Pokud budou členové výboru chtít švindlovat, mohli by tvrdit v rozporu se skutečností, že řádně svolané a konané shromáždění se vůbec nekonalo. Odmítnou pořídit a zpřistupnit zápis z tohoto shromáždění s cílem znemožnit vlastníkovi jednotky využít jeho právo předložit věc soudu podle §1209 NOZ.
Tvrdit, že co se konalo se vlastně vůbec nekonalo – to je zajímavý trik, který bych měl zařadit do svého seznamu: Tipy, rady a doporučení do Stanov.
lake
To co píšete, je hnidopišský výklad zákona. Formálně správný, prakticky na 2 věci. Zákonodárce napsal, že shromáždění se má nejméně jednou do roka konat, a nejspíš tím mínil, že jednou do roka má být provedeno usnesení ohledně záležitostí jež se tam obvykle projednávají. Neboli, jaký význam má „konat“ shromáždění, když se tam nic neusnese (v některých SVJ je nízká účast železně pravidelným jevem). To už pak stačí pověsit ty podklady na nástěnku, výsledek bude stejný a ušetří se za pronájem místního kulturního domu.
Že to zákonodárci nedošlo, o tom svědčí i to, že v ZOVB ani není upřesněn náhradní způsob shromáždění per rollam, takže kdo si to tehdy nedal do stanov, tomu hrozilo, že neschválí nikdy nic.
Pane P_V, Váš názor je zcela mimo právní realitu. Zákonodárce mínil to, co mínil: že se shromáždění má KONAT, případně že statutární orgán je povinen shromáždění svolat, a to nejméně jednou ročně.
Zda si na shromáždění vlastníci něco schválí nechte laskavě na nich samotných. Do toho Vám nic není – a zjistíte to teprve na shromáždění. Vaše fantazie o tom, že se musí na shromáždění cosi schvalovat za každou cenu, jsou v rozporu se zněním zákona.
Podle § 11 ZoVB platí, že Společenství musí alespoň jednou ročně konat shromáždění. Neexistuje Vámi tvrzená výjimka, že se konat nemusí, nemá-li na něm být přijato žádné usnesení. Takovou umělou výjimku jste si vymyslel Vy sám.
Podle § 1207 NOZ platí, že statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Neexistuje Vámi tvrzená výjimka, že se svolávat nemusí, nemá-li na něm být přijato žádné usnesení. Takovou umělou výjimku jste si vymyslel Vy sám.
Opakuji tedy pro méně chápavé čtenáře: Jestliže se shromáždění konalo, pak se konalo. I když bylo neschopné usnášení.
lake
Z praxe jiných společností.
Schůze se koná dle pozvánky. Udělá se zápis, třeba o tom že není usnášeníschopná… a schůze skončí se závěrem že se svolá náhradní schůze.
Za 15 minut či za hodinu začíná další náhradní schůze, kde však již rozhoduje kvalifikovaná většina přítomných.
Problém je vyřešen.
Běžně se to používalo při velkých obchodních korporací …
Děkuji za všechny příspěvky k tématu. Zaujal mě názor, že při nedostatečné účasti se vzápětí může konat další shromáždění, které je již usnášeníschopné v každém případě. Má toto nějakou oporu v zákoně ?? V 90. letech, co si pamatuji, platila taková úprava pro a.s. Ale pro SVJ(2000) ??
myslím, že podle NOZ je jediná možnost – hlasování oběžníkem (ale musíte mít 50% všech, a ne 50% hlasujících)
Vysvětlete prosím, z jakého důvodu je nutné jednou ročně konat shromáždění – jiný důvod než jen ten že to stojí v zákoně. Neboli proč to do zákona dávali.
Účelem shromáždění je o něčem rozhodovat, jinak je to jen bezúčelný obřad. Informace prezentované na shromáždění lze vlastníkům sdělit i jiným, levnějším způsobem, než organizovat někde schůzi pro mnoho osob, a marnit jejich čas. Smysl by dávalo, buď kdyby nebylo povinné vůbec a svolalo se jen tehdy když je třeba. Nebo kdyby bylo nutné aby bylo aspoň jednou ročně usnášeníschopné.
Jedenkrát ročně je zapotřebí schválit roční účetní uzávěrku SVJ, aby bylo možné vyplatit přeplatky záloh a vybrat nedoplatky záloh. Důležitá je informace, kolik finančních prostředků SVJ mělo na konci roku, dále informace o aktuální výši úvěru u banky. Shromáždění využíváme k seznámení s rozúčtováním nákladů na teplo, aby všichni mohli nahlédnout, kolik platí ostatní vlastníci, protože je to jedna z největších položek v účetnictví domu. Výbor též přednese zprávu, za kolik Kč proběhly jednotlivé opravy v domě a které opravy dále připravuje, u připravených větších oprav hlasujeme o výběru firmy. Důležité je vyslechnout náměty k řešení i případnou kritiku poměrů v domě – správně pojmenovat problémy s bydlením, ať se v domě všem dobře bydlí. Nemáme v domě kontrolní komisi, ale výbor mailem přeposílá měsíční výpis z účtů SVJ u banky všem, kdo tuto nabídku využívají (kromě všech členů výboru a zvoleného náhradníka do výboru to nyní dostávají i dva další vlastníci). Výbor nemá důvod nic tajit,kdokoliv kdykoliv může nahlédnout do účetnictví, vedeného u našeho mandatáře. Za důležité považujeme upozornit na vývoj cen služeb a jaké nové kulišárny nejen na naše peněženky připravují a potažmo i připravili zákonodárci.
Jožin
Vážený pane, je vidět, že toho o SVJ moc nevíte. Vyjádřím se jen k Vašemu tvrzení: „Nemáme v domě kontrolní komisi, ale výbor mailem přeposílá měsíční výpis z účtů SVJ u banky všem, kdo tuto nabídku využívají (kromě všech členů výboru a zvoleného náhradníka do výboru to nyní dostávají i dva další vlastníci.)“
Jak souvisí kontrolní komise s pohyby a stavem na účtu??? Přečtete si pozorně, co říkají stanovy (předpokládám, že vychází ze vzorových) o kontrolní komisi a její náplni práce!
Co zjistí běžný vlastník z výpisu z účtu? Jen pohyby, počáteční a konečný stav účtu, nic víc. Ale hlavně, že nemáte co tajit. :-)
Na výpisech z účtů jsou kromě počátečních a konečných stavů přece všechny pohyby na účtech – příjmy i výdaje. U roční uzávěrky mají všichni k prostudování přehledný většinou třístránkový elaborát, který nám připravuje mandatář ve srozumitelné formě, aby tomu rozuměl každý.
Jožin
Aha, už to chápu, kontrola, jestli si náhodou něco neposíláte na svůj soukromý účet? Tak to mě opravdu nenapadlo. :-)
Je to vhodné hlavně kvůli schválení uzávěrky, rozpočtu a případně i plánovaných větších oprav a renovací na další období. Když to nebudete mít schváleno, dáváte větší prostor pro rozporování těchto věcí. Udělejte si to per rollam, starý ZOVB to nezakazoval a pokud to nemáte ve stanovách, tak to nyní můžete udělat podle NOZ § 1210.
Poslední komentáře