Provoz technických zařízení v domě
V jiné diskusi zde bylo uvedeno, že společenství může ze svého rozhodnutí zastavit provoz technických zařízení domu, a to nadpoloviční většinou přítomných na shromáždění. Jako příklad bylo uvedeno, že je společenství oprávněno zastavit provoz výtahů v domě, rozvod vody, provoz televizní antény ad.
Tato a další technická zařízení domu byla kolaudována současně s domem a podléhají řadě závazných technických, požárních, bezpečnostních a hygienických norem, z nichž např. vyplývá, že zastavení provozu výtahů, dodávky vody do domu a provozu dalších technických zařízení v bytovém domě není možné ani se 100% souhlasem všech, má-li se i nadále jednat o bytový dům s bytovými jednotkami podle stavebního určení.
Technik
Vážení čtenáři,
plně souhlasím s Technikem. Již se tu na dané téma několikrát diskutovalo, a doplňuji Technika.
Platí zásadní:
- Technická zařízení domu jsou v souladu s původní projektovou dokumentací nebo dodatečně zbudována na základě dodatků či změn projektu domu.
- Tato technická zařízení si každý vlastník zakoupil dle velikosti svého spoluvlastnického podílu.
- Společenství tato technická zařízení musí provozovat, udržovat v řádném technickém stavu, konat předepsané prohlídky, kontroly, revize, zkoušky, opravovat. (To je i jeden z důvodů existence společenství jako právního subjektu.)
- Společenství je oprávněno tato zařízení také modernizovat.
- Společenství má možnost některá technická zařízení zrušit bez náhrady. V takévém případě je potřeba vždy souhlasu všech vlastníků = jedná o „zcizení“ společné věci = o změnu stavby jako takové, podléhající režimu souhlasu příslušných technických, bezpečnostních a stavebních institucí.
- Společenství je „oprávněno“ na nezbytně nutnou dobu z důvodu konaní předepsaných prohlídek, kontrol, revizí, zkoušek, oprav a modernizací vyloučit zařízení z provozu v souladu s obecně platnými zákony (Energetický zákon a jeho prováděcí vyhlášky) a technickými, hygienickými, požárně bezpečnostními předpisy-normami.
Pozn: zrušením jakéhokoliv technického zařízení domu bez náhrady se snižuje užitná a tržní hodnota domu.
Matějka
Vážení,
vělmi děkuji panu Matějkovi za přehledné shrnutí a doplnění. Možná by bylo přínosné upřesnit bod 5 výčtu, totiž která technická zařízení společenství nemůže zrušit bez náhrady a která může, pokud to lze takto v obecnosti uvést.
(a) Mám za to, že nelze bez náhrady zrušit např. domovní požární vodovod, přívody vody a elektřiny do jednotek, odvod kanalizace z jednotek, provoz výtahů.
(b) Do nejasné oblasti se dostáváme např. u hromosvodu. Žádný předpis jeho osazení neukládá, přesto je nerozumné ho zrušit.
© V klidu je asi možné zrušit tak leda rozvod rozhlasu po drátě.
Technik
Vážení,
obecně, tedy bez znalostí původní stavebně technické dokumentace domu v návaznosti na projektovou dokumentaci a průběžné doplňky v souladu s kolaudačními rozhodnutími a způsobu užívání celé stavby – provozní podmínky stavby, lze těžko konstatovat, co lze zrušit/odstranit bez náhrady.
U hromosvodu pozor! – platí kolaudační rozhodnutí, kde hromosvod jako ochrana může být uveden + smluvní podmínky o pojištění domu, zde se zavazujeme, že "budeme řádně pečovat o majetek.
Poznámka z praxe: v případě pojistné události způsobené např. prasklým vodovodním potrubím je pojišťovna oprávněna vyžadovat platné revizní zprávy elektro, hromosvodu, rozvodu plynu, atd.; pokud nebudou doloženy je oprávněna krátit plnění (viz všeobecné smluvní podmínky), jelikož se řádně o majetek nepečuje.
Matějka
To je hezké, jenže:
Řada domů nemá kolaudační rozhodnutí (na které je poukazována nyní např. v souvislosti s hromosvodem).
Od jakého roku se vydávají kolaudační rozhodnutí?
Určitý „glejt“ o nové stavbě, rozhodnutí o přípustnosti stavby včetně stavební dokumentace, je vyžadován již od období 1.republiky příslušným Stavebním úřadem včetně povinosti uchovávat stavební dokumentaci. Zpřísnění/sjednocení došlo Vládním nařízením č.109/1942 a poté Zákonem č.87/1958, kde je vlastníkům staveb v §14 odst.1 určeno: „Vlastníci staveb jsou povinni uchovávat po celou dobu užívání stavby úplnou dokumentaci stavby odpovídající skutečnému stavu se všemi souvisícími rozhodnutími a schváleními. Orgány státního stavebního dohledu mohou do těchto podkladů kdykoliv nahlížet.“
Dokumentaci o výstavbě byl povinnen stavebník na základě zákonných opatření vždy odevzdat v jednom výtisku do ARCHIVU stavebního úřadu. Zde je problém, jak se stavební úřad, potažmo stát, chová k archiváliím.
Zásadní chybou ale je, že majitelé domů při změně vlastnických práv si tyto základní náležitosti k domům nepředávají; jednak stavební dokumentaci a rozhodnutí o přípustnosti stavby, později kolaudační rozhodnutí.
Jedinou možností tedy je požadovat vše po původním vlastníku nebo vyžádat vyhledání v příslušném archivu anebo nechat vypracovat projektovou dokumentaci současného stavu a náklady s tím spojené požadovat po předcházejícím vlastníkovi = prodejci.
Historie stavebních předpisů = českého stavebního práva naleznete na http://www.mmr.cz/…ebniho-prava (výběr z textu):
V novodobé historii českého stavebního práva lze rozlišit pět základních vývojových etap. První, nejdelší, od roku 1886 do konce čtyřicátých let tohoto století, druhou trvající pouhých 9 let ( od roku 1958), třetí ohraničenou léty 1958 a 1976, čtvrtou od roku 1976, poznamenanou novelizacemi zákona a základních prováděcích vyhlášek v roce 1992, a poslední pátou od r.2006 dle zákona č.183/2006 Sb.
Pro města Brno a Olomouc, Jihlavu a Znojmo a jejich obce předměstské (které to jsou, stanovilo místodržitelské nařízení č. 64/1903 z.z. a 51/1910) stavební řád ze dne 16. 6. 1894 č. 63 z.z., novelizovaný zákonem č. 277/1919 Sb.; zákonem č. 213/1929 Sb. a zákonem č. 214/1919 Sb. byla rozšířena platnost tohoto stavebního řádu na všechny obce sloučené podle cit.zákona s Brnem a Olomoucí. Statutární města Jihlava a Znojmo byla sice vl.nař. 174/1928 Sb. deklasifikována na obce, ale zůstala podrobena dosavadnímu stavebnímu řádu.
Pro ostatní obce stavební řád ze dne 16. 6. 1894 č. 64 z.z., změněný zákonem ze dne 16.6. 1914 č. 44 z.z.
Pro celé Slezsko platil stavební řád z 2. 6. 1883 č. 26 z.z. České a moravské stavební řády si byly velmi blízké.
Důležitým doplňkem stavebních řádů převzatých z odobí před r.1918 byly zákony o stavebním ruchu, od roku 1919 téměř každý rok opakované.
Vládním nařízením č.109/1942 ze dne 21.3.1942 došlo ke sjednocení různorodosti stavebních předpisů. Následovala Vyhláška č.242/1946 a Vládní nařízení č.8/1956.
Ve druhé polovině 50. Let byly novelizovány předpisy územního plánování a stavebního řádu; formálně došlo k rozdělení zákonné úpravy územního plánování a stavebního řádu a byly postupně vydány tyto základní zákona a jejich prováděcí předpisy:
- zákon č. 84/1970 Sb., o územním plánování, ve znění zákona SNR č. 131/1970 Sb. a – zákona ČNR č. 146/1971 Sb. a zákona SNR č. 159/1971 Sb.,;
- zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu;
- vyhláška č. 144/1959 Ú.l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 108/1966 Sb., vyhlášky č. 162/1970 Sb. a zákona SNR č. 131/1970 Sb.;
- vyhláška č. 153/1959 Ú.l., o územním plánování, ve znění zákona SNR č. 131/1970 Sb., vyhlášky č. 162/1970 Sb., vyhlášky č.130/1971 Sb., zákona ČNR č. 146/1971 Sb. a zákona SNR č. 159/1971 Sb.
V roce 2006 vstoupil v platnost nový stavební zákon – zákon č.183/2006 Sb.
Matějka
Jde nejenom o užitnou a tržní hodnotu, ale o možnost užívat obydlí, zaručenou ústavou.
Příklad:
4 podlažní dům. 1. a 2. podlaží výtah nepotřebují, 3. podlaží výtah nechce (bydlí tam zdatní sportovci, nebo jsou byty třeba prázdné). Ve 4. podlaží bydlí uživatelé, kteří výtah užívají a potřebují, koupili byt proto, že v domě je výtah.
Vlastníci v 1. až 3. patře vždy mají potřebnou většinu, kterou by podle pana lake mohli kdykoliv, tj. v nepředvídatelný čas, na libovolně dlouhou dobu zastavit provoz výtahu.
Pořád si ještě, pane lake, myslíte, že společenství může zastavit provoz výtahů v domě nadpoloviční většinou přítomných na schůzi? I ve shora uvedeném případě?
Mám tedy dotaz v takovém domě jak zde uvádíte bydlím s rozdílem tím,že ti lidé ve 4 patře by výtah chtěli,ale nemají na jeho rekonstrukci peníze.Výtahu skončil termín odstranění závad daný inspekční podmínkou včera.30.11.2009,neudělalo se doposud nic.CO teď dělat když samozřejmě nechce nikdo za případné vzniklé úrazy nést zodpovědnost.Zavřít je když nevyhovují?Na shromáždění se odsouhlasilo,že pokud se nezačne s rekonstrukcí tak se výtahy odstaví a zde čtu,že to není tak jednoduché.Jak tedy z toho ven.
Poslední komentáře