Pronájem nebytového prostoru pro soukromé účely
Dobrý den, protože se mi na internetu nedaří najít nikde ucelená informace, rád bych poprosil o radu zde, pokud bude někdo tak hodný. Chtěl bych si od našeho SVJ pronajmou 1 nevyužívanou sklepní místnost, kde bych si chtěl zřídit dílnu jako soukromá osoba, kde bych si kutil, povětšinou se dřevem. Tato místnost byla při kolaudaci domu před desítkami let zkouladována jako kočárkárna. Zajímalo by mne, jestli, když bych tento prostor využíval jinak, tak musí být nově zkouladován pro jiné účely? A druhá věc, je nutno smlouvu o pronájmu dané místnosti uzavřít přímo se SVJ a tím pádem je třeba podpis předsedy nebo stačí smlouvu uzavřít s jednotlivými členy SVJ? Uměl by mi prosím někdo poradit? Děkuji
Dohoda o užívání s.p. není pronájem!!!
Vložil JaVa, 13. Prosinec 2019 – 9:07
Na toto téma zde již proběhlo několik diskuzí a byl ujasněn rozdíl, mezi pronájmem a dohodou o výlučném užívání části společných prostor členem SVJ!
Pronájem společných částí domu je možný pouze tzv. „třetí osobě“, tzn. pouze právnické nebo fyzické osobě, která není členem SVJ. Zákon zatím neumožňuje, aby si spoluvlastník společných částí domu, tyto prostory, pronajímal sám sobě.
Pokud má o výlučné využívání společných částí některý z vlastníků jednotek v domě zájem, pak je možná pouze dohoda všech dotčených spoluvlastníků společných částí domu, o časově omezeném uvolnění těchto společných částí k výlučného užívání vlastníkovi jednotky.Samozřejmě za úplatu, která nesmí být nižší, než je cena pronájmu obdobných nebytových prostor, v místě obvyklá. Tuto částku, přináleží vyplatit/rozúčtovat, pouze spoluvlastníkům zapůjčeného prostoru.Dohoda je sepsaná mezi vlastníky těchto částí domu a zájemcem z jejich řad o výlučné užívání.Právnická osoba SVJ tyto společné části nevlastní,tudíž ani nemůže být účastníkem této dohody.
Návrh písemné dohody, která bude obsahovat alespoň tyto náležitosti:
Kdo o výlučné užívání sušárny žádá Doba, na kterou se dohoda sepisuje Účel využívání této místnosti, který je limitován stavebním určením, při kolaudaci inkriminovaného domu. Způsob hrazení nákladů na spotřebu energií. Podružné měření spotřeby elektrické energie/popř. předpokládaný měsíční paušál. Instalace IRTN na otopné těleso v sušárně Zabezpečení proti vzniku požáru = vyjádření HZS atd. Cenová nabídka k jednání Účetní postup, související s nakládáním takto získaných finančních prostředků! Teprve pak, je možné oslovit shromáždění vlastníků a požádat právnickou osobu SVJ/resp. její statutární orgán, aby byla nápomocna při uzavření této písemné dohody.
"Vložil zdeseny clen SVJ, 16. Leden 2019 – 9:04
Pak postačuje schválení shromážděním nebo výborem dle stanov a musí to být alespoň za cenu obvyklou.
Pokud by o podobné využití společných prostor měl zájem někdo z členů SVJ, tak jemu nelze pronajímat, neboť by si pronajímal i sám od sebe, což nelze.
Člen SVJ může společný prostor využívat ale obdobně jako při pronajímání, pouze se nebude schvalovat pronájem, ale umožnění výlučného užívání nad rámec jeho podílu na společných částech a následně se mu stanoví s ohledem na toto výlučné užívání příspěvek na správu domu tak, aby to odpovídalo nájmu nečlenovi."
Přeji hezký den.JaVa
JaVa
„Dohoda o užívání … není pronájem“ (Vložil JaVa, 11. Květen 2022 – 7:09)
Dohoda o užívání je pronájem. Nájemce se ještě donedávna označoval jako uživatel i v právních textech. Výlučný, nevýlučný, bezúplatný, úplatný, to nehraje roli. Pronajímatel přenechává nájemci předmět nájmu k užívání.
Jemné upozornění pro * (bez ověření): brouku, neplácej o věcech kterým nerozumíš.
Justitianus
|
Dohoda, že jedna ze spoluvlastníků předmětného pozemku N. C. bude část tohoto pozemku užívat jako by byla jeho jedinou vlastnicí s tím, že ostatní spoluvlastníci budou z jejího užívání vyloučeni, nemůže být ani smlouvou o nájmu části předmětného pozemku, neboť v případě výlučného užívání společné věci některým ze spoluvlastníků nejde o nájem. Již za předcházející právní úpravy dospěla právní praxe (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2104/99 či ze dne 21. 3. 2007, sp. zn. 26 Cdo 1153/2006, uveřejněný pod číslem 28/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) k závěru, že spoluvlastník vždy užívá nemovitost (její část) z titulu svého (spolu)vlastnického práva, tj. na základě oprávnění vlastníka; od této ustálené judikatury není důvod se odchýlit ani v poměrech nové právní úpravy (§ 1012 o. z.). Usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 1301/2019–116, ze dne 17.3.2020 |
Pane Justitianus,
všechny vaše příklady se týkají podílového spoluvlastnictví. Něco jiného jsou společné prostory v domě rozděleném na jednotky řešené v bytovém spoluvlastnictví.
- Pane „Pochybnost (bez ověření)“, napsal jste tento nesmysl: „… všechny vaše příklady se týkají podílového spoluvlastnictví.“
Fajn, ale já jsem zde nikdy nedal žádné „moje příklady“. Pouze jsem zde citoval z jednoho jediného judikátu Nejvyššího soudu. Když cituji zdrojový právní text, neznamená to že bych já byl autorem. Zkuste tomu porozumět, je to v češtině.
- Napsal jste tento nesmysl: „Něco jiného jsou společné prostory v domě rozděleném na jednotky řešené v bytovém spoluvlastnictví.“
Ne, není to něco jiného! Neznáte zákon. Netušíte, že spoluvlastnictví společných částí domu je pouze speciálním případem obecného podílového spoluvlastnictví. Soudci Nejvyššího soudu (Brzobohatá, Ferák, Jackwerthová) to rozeznali; pokuste se o to i Vy. Hodně štěstí.
Justitianus
Smlouva se podepisuje s SVJ. Zeptejte se předsedy co on na to, cena etc. Nejspíš vám sám řekne, nebo navrhnite vy, jako program dalšího shromáždění.
Pokud nebudete rušit sousedy imisemi (hluk, smrad, vibrace), tak při nepodnikatelském využití rekolaudace nutná nebude. Pokud tam ale budete řezat a bouchat, raději zvažte sousedy nad vámi, aby nebyl problém…
Vaše otázka : jestli stačí podepsat se všemi členy SVJ? No tak to bude jednodužší jen s výborem, nemyslíte? :-) Jak byste vyplácel jednoho každého člena, po desetikorunách měsíčně? :-)) To by platilo asi jen při 100% podpisů… A co až se jeden odstěhuje/prodá?
Majer se mýlí ve všem co zde napsal.
|
[V]yhrazení společné části domu nebo pozemku k výlučnému užívání některému z jeho spoluvlastníků je rozhodnutím, které souvisí se spoluvlastnickým vymezením a výkonem spoluvlastnického práva, a proto je lze učinit pouze postupem podle § 1169 o. z., tedy změnou prohlášení. Ke změně prohlášení se podle § 1169 odst. 2 o. z. vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě; je vyloučeno, aby ke změně prohlášení mohlo dojít bez souhlasu osob, kterých by se dotýkala. Samotné rozhodnutí SVJ (…) ke změně Prohlášení nestačí. (…) Společenství vlastníků proto není oprávněno rozhodovat o otázkách týkajících se vlastnictví či spoluvlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek. Usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 1301/2019–116, ze dne 17.3.2020 |
Už jsem zde napsal dne 10. května 2022 – 21:50, že je nutno vyjít z obsahu prohlášení pro dům tazatele. Až nám to tazatel napíše, pak teprve budeme moci mu nějak poradit. Domnívám se, že to jde vyřešit i bez změny prohlášení, ale vždy je nutný souhlas všech vlastníků jednotek.
Justitianus
Pane troleybus, mám pro začátek dvě rady:
- Nepoužívejte slova kterým nerozumíte. Není to nebytový prostor!!! To by šlo o jednotku. O jejím pronájmu byste jednal s vlastníkem jednotky. To co popisujete je společný prostor domu (společná místnost).
- Přečtěte si prohlášení (vlastníka budovy). Pak sem napište co je tam uvedeno o této společné místnosti.
Justitianus
proč si nepronajmete prostor jinde? vyjde vám to určitě levněji a bez složitého papírování a zajišťování podmínek, aby dílna splňovala hygienické, požární, stavební a další předpisy. pár věcí k zamyšlení: má kočárkárna samostatné měřiče energií? případně vody? je v domě další kočárkárna, kam si lidé mohou uložit kola či kočárky? co když nastane porodní boom a budou chtít kočárkárnu? vyplatí se vám vlastníkům vyloučeným z užívání platit cenu obvyklou za „nájem“, když to máte jako koníček?
Poslední komentáře