Pro většinové rozhodování stačí 13 % všech
Za jednotku hlasují spoluvlastníci jednotky s většinovým podílem (na jednotce), na schůzi shromáždění rozhodují vlastníci s většinovým podílem (z přítomných vlastníků), přičemž je třeba, aby přítomní vlastníci disponovali většinovým podílem (na domě).
Všechny tyto tři podmínky musí být splněny současně.
Třikrát zákonem požadovaná prostá většina dává dohromady požadavek, aby podíl souhlasících v součtu byl větší než 1/8 spoluvlastnických podílů (na domě). Jinými slovy, vlastníci se spoluvlastnickým podílem na domě v součtu 13 % splňují zákonem požadovanou výši podílu pro většinové rozhodování.
Pane Techniku,
vyjadřujte se poněkud podrobněji, maturita z matematiky už není povinná a tak by Vám nemuselo být správně porozuměno. Navíc ani zákon srozumitelností neoplývá.
Věcně se zde již řešilo.
George W.
Myslím si, že odpovídat pod jménem, které je téměř identické s mým nick name, není úplně v pořádku. Jirka z F.
Jeste jsem nevidel aby spoluvlastnik hlasoval podle sveho podilu, resp aby vybor to takto zapsal. Vzdy zastupuje celou jednotku.
Takze pokud nema mandat na celou jednotku, tak tezko bude schuze usnasenischopna.
U nás se hlasuje přesně podle podílů které jsou uvedeny v katastru nemovitostí. Jedinou výjimkou je už podepsaná kupní smlouva doložena před schůzí společně s dokladem o zahájení řízení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Pak hlasovací lístek vydáme novému majiteli bytu ačkoliv není ještě zapsán v KN. V jiném případě pokud např. snoubenci si pořídili bytovou jednotku na půl a jsou tak uvedeni v katastru nemovitostí má každý svůj hlasovací lístek stejně jako má každý svůj podíl zapsaný na LV. A u nás zároveň uznáváme plné moci ačkoliv o nich nemáme zmínku ve stanovách. Jsme vědomi rozsudku NS z 23.5.2012 ale ignorujeme jej.
Roztomily napsal: „… snoubenci si pořídili bytovou jednotku na půl a jsou tak uvedeni v katastru nemovitostí má každý svůj hlasovací lístek stejně jako má každý svůj podíl zapsaný na LV.“
Jak dojemné! Nerad Vám beru vaše nadšení, ale děláte to úplně špatně. Oba snoubenci jsou dohromady jedním vlastníkem jednotky. Mají tedy dostat jeden hlasovací lístek a mají hlasovat jediným nedělitelným hlasem. Je to tak, najdete to napsáno v zákonu o vlastnictví bytů.
Potíž je v tom, že si pletete podíly spoluvlastníků na budově s podíly vlastníků jednotek na domě. To jsou dvě různé věci. Hlasujete sice vskutku „přesně podle podílů které jsou uvedeny v katastru nemovitostí“, ale správné podíly pro hlasování – to je ta druhá sada čísel, kterou uvidíte teprve až si necháte zobrazit jednotky.
lake
V této diskusi ohledně hlasování položím dotaz – v našem SVJ jeden z vlastníků zemřel (podíl na bytu měl 5/8 spoluvlastnického podílu) a ještě není ukončeno dědické řízení. Shromáždění se zúčastnili 3 dědici, kteří v té chvíli měli podíl 3/8 spoluvlastnického podílu. Jak se při hlasování započítává hlasování těchto tří osob. Někde jsem četla, že není-li jejich podíl v okamžiku hlasování 50ti procentní, je jejich hlasování na shromáždění označeno jako „neplatný hlas“. Je to pravda?
Ale no tak, dost už bylo těch nesmyslů. Vlastník jednotky hlasuje jediným hlasem o velikosti svého spoluvlastnického podílu. Kterýkoliv ze spoluvlastníků jednotky, přítomný na shromáždění, reprezentuje celou jednotku (správněji řečeno: reprezentuje vlastníka jednotky). Jeho hlasování je hlasováním vlastníka jednotky.
Všichni spoluvlastníci jednají společně a nerozdilně (ObčZ § 139 odst. 1). SVJ není oprávněno zjišťovat zda přítomný spoluvlastník jednotky má na jednotce podíl 1/100, 3/8, nebo nějaký jiný. Pokud mu znemožní výkon práv vlastníka jednotky, půjde o protiprávní jednání.
lake
Zopakujme: Za vlastníka jednotky jedná kterýkoliv spoluvlastník jednotky, bez ohledu na jeho spoluvlasntický podíl na jednotce. Příklad: Pan A. má spoluvlastnický podíl na každé z jednotek 1, 2, 3 a 4 vždy ve výši 1/100. Na schůzi shromáždění se dostaví jediný (nedostaví se ostatní spoluvlastníci jednotek 1–4 ani vlastník jednotky 5). Jednotky 1–5 jsou stejně velké. Schůze je usnášeníschopná a může přijímat rozhodnutí, k nimž je třeba většina přítomných i 3/4 přítomných. Přitom spoluvlastnický podíl pana A. na společných částech domu je menší než 1/100.
Jste to spletl. To, co popisujete v poslední větě, není „spoluvlastnický podíl na společných částech domu“. Pan A žádný takový podíl nemá. Je vidět, že nechápete obsah ZoVB ani po 19letech od nabytí platnosti.
Co popisujete je spoluvlastnický podíl pana A na budově podle Občanského zákoníku (§ 136 a následující). Tento podíl (ve Vašem příkladu má velikost 0,8%) by se uplatnil jedině po zrušení rozdělení domu na jednotky a společné části. Pro jakoukoliv činnost SVJ týkající se domu je toto číslo bezvýznamné.
lake
Děkuji, původně jsme skutečně hlasovali tak že bytová jednotka měla pouze jeden nedělitelný hlasovací lístek ale později jsme tedy chybně umožnili aby tento hlas byl dělitelný. Ta nedělitelnost asi vyplývá z věty „spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas)“ v § 11 odst.3. Na příště se polepšíme a budeme jen muset při přípravě shromáždění lézt do LV každé bytové jednotky abychom spoluvlastníky správně přiřadili k vlastníkům a zajistili nedělitelnost hlasů u jedné bytové jednotky. Jak to je při volbě člena výboru dle § 9 odst.12 ? Tam je také ta nedělitelnost hlasu u bytové jednotky?
V novém Obč. zák. to je již zřejmě jinak. Nic jiného než toto jsem v Bytovém právu nenašel.
Shromáždění § 1206 (1) Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech;
Nikoliv, v novém Obč. zák. to není „jinak“. Je to v něm přesně tak, jako dnes v ZoVB: hlas vlastníka jednotky je jeden a je nedělitelný. Někteří si to pletou ještě 19 roků po nabytí platnosti zákona o vlastnictví bytů.
lake
Pane Lake, plete se to proto, že to není jednoznačně v ZoVB uvedeno. Hledám NOZ od Oddílu 5, Bytové spoluvlastnictví § 1158 „nedělitelný“ a nenalézám. Prosím číslo §.
Děkuji
Pane Petře, Vám se to plete jen proto, že neznáte ZoVB:
| „Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2); spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas).“ |
V NOZ to je samozřejmě uvedeno také, ovšem těžko jste to mohl najít, když čtete NOZ až od § 1158. Definice spoluvlastníků věci je v NOZ § 1116. Jak rozhoduje orgán právnické osoby je uvedeno v NOZ § 156. To platí i pro SVJ(2012) a totéž je zopakováno v NOZ § 1206, včetně způsobu jak se určí hlasy vlastníků jednotek pro hlasování.
lake
Pane Lake děkuji. Z § 156 sice nejsem moudrý „§ 156 (1) Je-li orgán kolektivní, rozhoduje o záležitostech právnické osoby ve sboru. Je schopen usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů. (2) Je-li působnost jednotlivých členů orgánu rozdělena podle určitých oborů, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. Rozdělení působnosti nezbavuje další členy povinnosti dohlížet, jak jsou záležitosti právnické osoby spravovány.“
ale kdyby se pořádal anketa, kdo jak hlasování spoluvlastníků bytu z NOZ (i z původního ZoVB) pochopil, tak by to dopadlo maximálně jako volby do Poslanecké sněmovny (118 : 82).
Pokud na shromážděních hlasuje podílník bytu za dalšího podílníka, tak spíše z tolerance než ze znalosti právních formulací. Myslím, že i stavební odbory, památkáři, rejstříkový soud atd. by si při posuzování splnění kvóra nevysvětlovaly hlasování za dalšího podílníka bytu (např. sourozenci), tak jednoznačně. Možná ani co se týče zastupování plnou mocí, pokud to ve stanovách není, to je ale jiné vlákno.
Poslední komentáře