převod posledního bytu z BD do SVJ Osobní bankrot

Vložil petr332211 (bez ověření), 2. Červenec 2014 - 8:10 ::

Dobrý den, Řešíme problém v našem panel.domě. Zbývá poslední byt převést z BD do SVJ,Poslední vlastník podílu v BD,ale nemůže byt převést,protože je v osobním bankrotu a o byt v osobním vlástnictví by přišel, Je možné převést podíl v BD např.na jeho synovce a následně byt převést do SVJ a poté nechat zrušit BD? Díky Za rady Petr

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil JUDr. David Vozák (bez ověření), 9. Červenec 2014 - 7:52

    Dobrý den, pokud jsem to správně pochopil, tak poslední vlastník bytu o něj přišel v oddlužení. Byl mu tedy prodán. V takovémto případě je třeba počkat na nového vlastníka, který byt či podíl v bytovém družstvu v oddlužení koupil a jej požádat o patřičný souhlas.

    Pokud současný dlužník a vlastník podílu v BD tento podíl ještě vlastní a je v oddlužení, tak záleží, v jaké fázi se oddlužení nachází. Pokud ještě nebylo oddlužení schváleno, respektive jeho forma, nesmí dlužník s majetkem nakládat.

    Pokud ale již bylo oddlužení schváleno a majetek zůstal oddlužením nepostižen, může jej dlužník převést na jinou osobu. Je ovšem nutno počítat s tím, že výtěžek z takovéhoto převodu musí následně dlužník použít pro úhradu svých závazků v oddlužení…

    JUDr. David Vozák, Abivia.cz

    Vložil lake, 9. Červenec 2014 - 9:11

    Pane JUDr. Davide Vozáku, nemyslím, že byste to pochopil správně. Jak známo, vlastníkem družstevního bytu je družstvo. Nikoliv nájemce tohoto bytu. Oddlužení se tedy týká jiné osoby než vlastníka bytu.

    Nájemce oddaluje koupi bytové jednotky od družstva z celkem pochopitelného důvodu: ihned by se stala součástí jeho majetkové podstaty, kterou lze zpeněžit na úhradu jeho dluhů. Jako nájemce zůstává v chráněném postavení, ztráta práva na bydlení mu nehrozí.

    lake

    Vložil JUDr. David Vozák (bez ověření), 9. Červenec 2014 - 10:29

    Dobrý den,

    zde tedy další informace, oddaluje-li dlužník v oddlužení převod bytu na sebe, tak je opravdu důležité, v jaké fázi se jeho oddlužení nachází. Bylo-li již schváleno oddlužení, může majetek nabýt. Otázka je pak samozřejmě za co…

    Nebylo-li oddlužení schváleno, je převod na dlužníka samozřejmě rizikový, skutečně by o byt mohl přijít. Nicméně je třeba mít na vědomí, že i podíl v bytovém družstvu je majetkem a má svou hodnotu. A to takovou, která odpovídá hodnotě družstevního bytu, v němž je nájemcem(právě na základě vlastnictví členských práv a podílu v BD).

    A zde mám dokonce zato, že podíl může být v oddlužení zpeněžen (někdo jej koupí) a člen přijde o členská práva v BD a může být z nájmu vypovězen.

    K dotazu výše: Převod podílu v BD dlužníkem, jenž je v oddlužení, na jinou osobu nelze dle mého provést, neboť dlužník má v oddlužení při procesu jeho schvalování zakázáno nakládat se svým majetkem, a po povolení oddlužení (když mu podíl zůstane) jej sice může převést na jinou osobu, ale výtěžek musí použít na úhrady pohledávek svých věřitelů.

    S pozdravem

    JUDr. David Vozák, Abivia

    Vložil petr332211 (bez ověření), 14. Červenec 2014 - 5:28

    Díky za odpověď. Jen bych doplnil,že zadlužený poslední člen BD by převedl svůj podíl na synovce bezplatně tedy za 0kč.Pouze s tím že by měl v bytě věcné břemeno dožití.Lze tedy převod uskutečnit ?

    PS:Podíl v BD nebyl zahrnut na úhradu pohledávek.

    Vložil lake, 14. Červenec 2014 - 6:14

    Pane Petře, na fantazie o „věcném břemenu dožití“ zapomeňte. Vlastníkem bytu je přece družstvo, nikoliv dlužník. Samotný majetkový podíl v družstvu nemůže být zatížen břemenem, které lze zřídit pouze k nemovité věci určené k bydlení.

    Dále se domnívám, že švindl s „prodejem družstevního podílu za nula Kč“ by dlužníkovi neprošel. Například pokud má dluhy a rozprodává svůj majetek za směšně nízké ceny, nebo jej rozdává. Družstevní podíl má přece svou obvyklou tržní cenu. Prodej „za nula Kč“ by byl převodem majetku za cenu podstatně nižší než obvyklou.

    Je zde tedy jasný úmysl zkrátit své věřitele, případně jde o mrhání majetkem a tím je dlužníkův věřitel zkracován. V tom případě jsou splněny podmínky pro odporovatelnost podle § 589 až § 591 NOZ.

    • Věřitel má právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Promlčecí lhůta je pětiletá.
    • Věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.
    • Neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. (To by byl případ fingovaného „prodeje“ za nula Kč.)

    lake

    Vložil mija (bez ověření), 9. Červenec 2014 - 9:53

    I jako laik to vidím stejně,a pak se jděte radit s JUDr. za nemalé prachy za „služby“

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".