překročená spotřeba tepla

Jedná se o nezateplený panelový dům, dva vchody, 26 bytových jednotek.Společné prostory se nevytápí, pouze byty. V bytech jsou termoregulační hlavice a poměrné měřiče. Celková vytápěná plocha činí 1415,82 m. čtv. Renata

Vážená p.Renato,

celková spotřeba tepla vašeho nezatepleného domu činí 763 GJ/rok. Spotřeba je nad požadavky zákonných norem. Aby jste splnili požadavky předpisů (státu), musíte dům „zateplit“. Stát pro dané účely již několik let vytváří „podpůrné dotační programy“.

Záleží tedy jen na vlastnících, jestli budou investovat do svého majetku, nyní s podporou státu, nebo budou vlastníci UTRÁCET zbytečně své peníze v teple.

Ze skušeností při správě domů: úspora v nákladech tepla po zateplení a „investic do dobře zaregulované automatické regulace tepla“ v panelových domech činí min.40% množství tepla, v některých případech i více než 50%.

Matějka

Děkuji. Se zateplením jsou tu problémy. Už jsme vyčerpáni hádkami s ostatními majiteli bytů(převažují důchodci), kteří o zateplení nechtějí slyšet. Jim to nevadí, fyzika jim nic neříká, takže někteří argumentují i tím, že mají okna pouze na jih a tím pádem teplo, netopí, nechávají se vyhřívat ostatními byty. Myslím, že žádný zákon na ně neplatí. Renata

Vážená paní Renato,

zkuste uvažovat: Nebrání vám osobně náhodou „někteří vlastníci“ snížit náklady tepla vaší jednotky.

Co po těchto „některých vlastnících“ v souladu s OZ chtít podíl např.20% nákladů tepla vaší jednotky, které by prokazatelně zateplení pro vás přineslo.

Matějka

O této možnosti nevím, děkuji za radu. Renata

Zlatý OPBH. Žádné hádky nebyly.

Máte pravdu, byt do osobního vlastnictví v paneláku jsme koupili před dvěma lety. Předtím jsme bydleli v rodinném domě. Už nikdy bych nešla do bytovky, pozdě ovšem bycha honit. Náklady na topení a teplou vodu jsou v bytovce dvojnásobné, žádné soukromí, věčné problémy, nudle u nosu, plísně na zdech, věčně nachlazeni a nehorázné sumy za teplo. Vše patří všem a ve skutečnosti nikomu nic. Problém je v tom, že byty v panelácích nebyly nikdy myšlené jako byty v osobním vlastnictví, při výstavbě se o nich uvažovalo jako o nájemních bytech. V současné době se podobné stavby nestaví,současné stavby jsou koncipované tak, že byty v nich jsou přibližně stejně orientované a každý byt má své vlastní vytápění vlastním kotlem. Renata

Vážená paní Renato,

v poslední větě se těžce PLETETE !

Je-li energetická koncepce obce, musí být každá nová stavba napojena na centrální vytápění. (Je to v souladu se směrnicemi EU.)

Divila by jste se, jsou novostavby, kde je přímé oslunění pouze 2 hod denně – třeba jen ráno (napž.byty v I. a II.NP stíněné vedlejší stavbou). Z toho žádný tepelný zisk nemáte.

Matějka

Tak v tom případě v Plzni porušují směrnice, protože nové domy, které jsem tam viděla, nově postavené, jsou koncipované tak, že každý byt má své vlastní vytápění. Zároveň jsou architektonicky řešené tak, že stojí na sloupech, pod nimi je místo na parkování, takže přízemní byty jsou už ve výšce. Je to i z důvodu možnosti záplav. Ale to už odbočujeme od tématu, i když je jistě zajímavé, jak se dají architektonicky řešit budovy. Vidím, že jsme odborník, tak bych prosila ještě o radu, jak vypočítat koeficienty světových stran. Liší se jih, sever, západ a východ? Já mám všude koeficient 1, ačkoliv dvě místnosti jsou orientované na sever, jedna na západ a dvě na jih. Děkuji Renata

Vážená p.Renato,

možná město nemá koncepci nebo investot=stavebník „prokázal“, že napojení se na centrální zdroj by bylo technicky složité a tím pádem neúměrně drahé.

Matějka

Nevíte náhodou, jak je to s těmi koeficienty světových stran? Renata

U nás jsou koef. pouze podle polohy bytu: přízemí, pod střechou, krajní byt a jejich kombinace. Já osobně beru tyto koeficienty jen jako takový bonus, kdyby měl každý svoje topení, taky by mu ostatní nepřipláceli na plyn jen kvůli tomu, že bydlíme v krajním bytě. I tak se dostáváme každoročně přes 1.4 průměru…

Zastánci toho, že by polohově znevýhodněné byty neměly být zvýhodňovány koeficienty při společném vytápění si neuvědomují, že dům je celek. Je to stejné, jako kdybych prohlásila, že nebudu přispívat z fondu oprav na opravu střechy, protože pod střechou nebydlím a je mi jedno, zda do bytu zatéká tomu, kdo pod střechou bydlí. Mohla bych argumentovat stejně, že kdyby měli vlastní dům, tak by se o jejich střechu také nikdo nezajímal. Jasně vidíte, že je to nesmysl. Dále bych mohla argumentovat tím, že nebudu přispívat na opravu balkonů, protože já žádný nemám atd. Mohla bych křičet, proč se náklady na deratizaci rozpočítávají podle plochy bytů, když každý má stejně jen jeden sklep atd. Proč se osvětlení společných prostor počítá podle plochy bytů a ne podle počtu osob, když my jsme tu pouze tři osoby, v přízemí a světlo na chodbě používáme tudíž minimálně. Jak vidíte, takto se uvažovat nedá. Ale je zajímavé, že proti koeficientům, které jak se špatně říká„zvýhodňují“ špatně polohované byty, vždy někdo vystoupí, prakticky vždy jsou to lidé, kteří bydlí ve vnitřních bytech, které jsou vyhřívány okolními byty. A proč je termín „zvýhodnění“ špatný? protože ty koeficienty nic nezvýhodňují, pouze mají upravit výpočet spotřební složky tak, aby se vyrovnaly tepelné ztráty bytu v důsledku špatné polohy. Všimla jsem si na tomto fóru, že lidé vlastně takřka netuší, jak se jim teplo účtuje. Co znamenají ty různá čísílka při vyúčtování. Částečné vysvětlení jsem otiskla už na jiném tématu, přetisknu vám ho zde pro pochopení toho, že koeficienty nikoho nezvýhodňují. Re­nata

Trvalo mi několik hodin, než jsem se k tomu prokousala. Přestože jsem v oboru topenářství laik, stačila k tomu, logika, středoškolská fyzika a znalost vyhlášky(našla jsem na netu). Ráda bych takovou laickou, srozumitelnou cestou přiblížila problematiku výpočtu spotřební části složky za topení i ostatním, kteří jsou stejní neš´tastníci, jako jsme my, tj. lidé bydlící v rohových bytech, pokud bydlí stejně jako my navíc v přízemí a nejsou podsklepeni, pláčí teď po vyúčtování asi stejně jako my. Bytovky typu, ve které bydlíme my, byly stavěné za socialismu, kdy náklady na energie byly velmi nízké. Rozpočítávaly se podle metrů čtverečných stejným dílem(stejně tak se dnes rozpočítává tzv. základní složka). Je zcela jasné, že v bytovkách jsou různě situované byty, v různých patrech, různě vyhřívané okolními prostory. Je tedy také zcela jasné, že přízemní rohové byty a rohové byty pod střechou, jsou byty, které vyžadují více vytápění. Jediným zcela objektivním ukazatelem je teplota v místnosti. Vyhřát tyto místnosti(ener­geticky náročné) na stejnou teplotu jako místnosti energeticky méně náročné, je možné pouze zvýšením výkonu topného tělesa( počet žeber radiátoru). Je proto také jasné, že se na vytopení těchto místností spotřebuje více tepla. Ale teplota je stejná jako v místnostech energeticky nenáročných.Takže je to spravedlivé, tyto byty sice spotřebují více tepla, ale lidé se v nich více neohřejí. Takže tzv. základní složka se rozpočítává spravedlivě. Přistupme ovšem ke spotřební složce a nejrůznějším koeficientům. Počet naměřených poměrných dílků, se násobí různými koeficienty, jak jste si jistě všimli při vyúčtování. Máme koeficienty polohy, výkon tělesa, koeficient světové strany . A začneme žasnout, jak je možné, že 11 naměřených dílků se nám na konci změnilo na 18,89 dílků, 14 dílků na 28,09 dílků atd. A jak je možné, že v konečném součtu zaplatíme za jeden dílek třeba o třetinu více, než je cena dílku, která se určuje podílem celkové sumy za spotřební složku a počtem všech naměřených dílků ve všech bytech. Jak již bylo napsáno, v energeticky náročných bytech se pokoje osazovaly radiátory s větším počtem žeber, čili s vyšším výkonem. A tím výkonem nám právě vynásobí ten počet naměřených dílků. Koeficienty polohy a světové strany by měly být poté vypočítány tak, aby se s výkonem vlastně vynulovaly. Platí to za předpokladu, že výpočtový výkon otopného tělesa odpovídá velikosti výpočtové tepelné ztráty dané místnosti. Pokud jste si svévolně neměnili radiátory v bytech, nezvyšovali , nebo nesnižovali jste počet žeber, zachovali jste původní projekt, ve kterém toto bylo propočítáno. Nemůžete být tedy tímto trestáni ve spotřební složce a mají být vypočítány koeficienty, které toto dají do souladu. To jsou ty různé koeficienty, na které se lidi často ptají v domnění, že jde o konstantní údaje. Dám příklad toho, jak jsme byli okradeni my. Radiátor, na kterém poměrné měřidlo ukázalo 14 dílků je zvýhodněn koeficientem polohy 0,85, ale okamžitě je počet dílků vynásoben výkonem 2,79. Vzhledem k tomu, že je zde původní projekt, původní počet žeber, je jasné, že koeficient polohy neodpovídá. Proto se stalo, že náklady na vytápění našeho bytu: 72 metrů čtverečných činily 27000 korun a v bytě jsme se ani neohřáli. Při naměřených 41 dílcích jsme byli stále pod peřinou. Předmětem naší reklamace budou tedy koeficienty polohy a také fakt, že jsme o 80 procent překročili průměrné náklady na metr čtverečný, přičemž vyhláška umožňuje toto překročení pouze o 40 procent. O co více platíme my za dílek, o to méně musí za dílek platit někdo jiný, což je také logické. Nevím, zda mi na družstu, které spravuje naše společenství sdělí, kdo je zvýhodňován, když my jsme nejstudenější byt v paneláku.

Já budu snad stručnější. :-) Vedle nás v ulici je prakticky stejná bytovka, akorát nemá plynovou kotelnu, ale každý si topí sám. Těm v krajních bytech taky nikdo na topení nepřispívá. My jsme před rokem taky stáli před rozhodnutím, jestli kotelnu zrušit nebo ponechat. Takže jsou ty korekce pro mne jen jako bonus, protože mohlo být i hůř. Pokud platíte 1.8 průměru, tak je to fakt na reklamaci. Nás naopak ostatní dotujou, protože těch 40% každý rok přešvihneme, takže nám dílky musí redukovat. U nás byla kdysi stejná situace, jako popisujete vy, nudle u nosu, zima a přesto i 620Kč/GJ. Ale stačilo, abychom zvolili nový výbor (sebe), změnili správce i provozovatele kotelny a máme konečně věci pod kontrolou. Teď už akorát nadáváme, že jsme to neudělali dřív. Já už bych asi neměnil, na chalupě je stále spousta práce a navíc v bytovce máme pěkný výhled, akorát tu cenu za teplo holt musíme skousnout…

Při vlastním topení by nebyly koeficienty, ovšem také by mi nikdo nenásobil počet poměrných, naměřených dílků výkonem topení:-).

Také by nebylo teplo a ohřev ve snížené sazbě DPH.

Matějka

Z přesunutí tepla do základní sazby DPH mám celkem vítr.

Proč, vždyť to „zdraží“ pouze o 10% a vyrovná cenám tepla v bytech s vlastním topením = rovnost DPH za stejné „zboží“ všem.

Poté mohou obce zvažovat ekonomickou stránku své energetické koncepce především s centrálními zdroji.

Z provozního hlediska nutno říct, že centrální zdroje mají i určité výhody – záložní řešení havarijních stavů.

Matějka

Vlastním kotlem si určujete spotřebu sám, sám máte možnost úplné regulace. příklad. Bydleli jsme v rodinném domě s dvěma bytovými jednotkami, každý byt měl přes devadesát metrů čtverečných, stropy vysoké 3,20, stará, netěsnící okna. Za plyn jsme ročně dali 27200, plynem se topilo, vařilo a ohřívala voda, voda se odebírala pouze studená, náklady na vodu pro tři osoby činily 5000 za rok. Celkové náklady za vodu a teplo tedy činily v tomto starém, velkém bytě 32200 korun(údaje dva roky staré). V bytě v panelovém domě, kde bydlíme nyní dosáhly náklady na teplo a vodu za rok 54814 korun. Byt je přízemní, rohový, rozměr 71,9 metrů čtv. To jsou rozdíly, co? V starém bytě jsem měli pokojový termostat, který automaticky zapínal a vypínal kotel, byl nastaven na 23 stupňů ve dne a na 19 stupňů v noci. Opakuji, už bych nikdy nešla do bytovky. Za čtyři roky plánujeme přestěhování. A o bytovkách a společném soužití už nechci v životě ani slyšet :-).

A jak vytápíte společné prostory domu?

(Např. schůzovní místnost, garážová stání, prostor s přívodem vody do domu, sklepní prostory vzdálené od jednotek, ať už patří k bytu, nebo jsou společnými prostory – tzv. kóje, ad.)

Není od věci temperovat i třeba schodiště.

Mohou se zastánci kotlíků v jednotkách vyjádřit?

Vážená/ý Ano, a ostatní,

právě o tom to je. Tvrdím zde stále, že není možné na dálku, bez fyzické znalosti daného domu, se odborně vyjádřit na otázky zde kladené.

Každý dům s „ústředním“ topením je jiný. Některé nemají ve společných částech žádné otopné těleso, některé mají. Je potřeba zvážit – odborně posoudit, zda prostup tepla z jednotek je dostatečný k temperování společných prostor.

Pokud ne, musí se instalovat samostatná elektrická či plynová topidla k temerování daných prostor. Toto je také součásti úvahy, projektu a schvalování přechodu na jiný systém vytápění. A to zaplatí opět všichni včetně provozních nákladů. (I takové domy ve správě máme.)

Matějka

Vážená paní,

co dům, to jiná zkušenost. Záleží na vlastnících, výboru a „správci“.

V domě, kde bydlím, jsou náklady otopu za byt 70m2 v r.2008 =9.641,–Kč (493,71Kč/GJ = domovní plynová kotelna).

Průměrný náklad ohřevu TUV = 271,83Kč/m3 (TUV dodávána 24 hodin denně).

Nemusím se o nic starat, mám celou službu dodávky tepla a ohřevu TUV (ale jsem statutár).

Zkuste si udělat kalkulaci ceny/započítat pro kotel v bytě i náklady elektrické energie, náklady pravidelného ročního servisu kotle, opravy, prohlídky komínu min.2× ročně a odpisy kotle, část pojištění zařízení bytu aj. Možná budete na stejných číslech.

Matějka

Na stejných nákladech nebudu nikdy, závěsný kotel stál 30000, běží bez závady, u kotle není nutná servisní prohlídka každý rok jako u starých kotlů(doba se změnila), kotel ohřívá i vodu. Vyčištění komínu: 500 korun. A elekřina? Máte pravdu, že se nějaká spotřebuje i na provoz kotle, ale v té bytovce prosvítím tolik , že se mi ani nesnilo, opakuji, jde o přízemní byt, nejen studený, ale i temný, stojíme přímo na zemi, v úrovni sklepů, nejsme podsklepeni, pod námi je pouze šachta. Sluníčko tu nemá šanci. :-). Koupit něco tak šíleného za 110000 byla naše hloupost, to jediné uznávám..ale neměli jsme jinou možnost, jiné byty ke koupi tu nebyly. Varuji všechny před koupí bytu do osobního vlastnictví ve starých panelácích..os­tatně, ony ty paneláky už ani neměly stát, doba jejich životnosti, která se určovala při výstavbě, už dávno vypršela.

Vážená paní, pro vaši bezpečnost a bezpečnost sousedů, nastudujte prosím návod pro provoz daného kotle od výrobce. Velmi pochybuji o vašem tvrzení, že není nutný zásah servisní organizací (čištění a seřízení) 1× ročně.

Pozn.: u fyzické osoby nepodnikající není žádná sankce ani ve správním řízení (prozatím) za nedodržení podmínek provozu plynového zařízení.

Matějka

U fyzické osoby nepodnikající není žádná sankce ani ve správním řízení za nedodržení podmínek provozu plynového zařízení.

U fyzické osoby podnikající je sankce až 500 000 Kč ve správním řízení za nedodržení podmínek provozu plynového zařízení.

Tomu se říká rovnost před zákonem. Měří každému stejně. Ať žije demokracie.

Je to snad jediný důvod, proč do paneláku instalovat 50 závěsných kotlíků, ušetří se na sankcích.

Ten kotel je v rodinném domě, takže by nikoho ze sousedů ani neohrožoval. Ale víte, doba opravdu pokročila, tento typ závěsného kotle nevyžaduje každoroční servis, je bezpečnostní, při sebemenší poruše se automaticky vypne, i při spadnutí nějakého předmětu do komína( ptáci-starý známý problém, kdy dříve docházelo i k udušení lidí v domě). já vím, jaké typy kotlů máte na mysli, typy, kdy bylo nutné každoroční vypouštění a napouštění vody, seřízení technikem, vyčištění…to už dávno neplatí…u nových typů se voda pouze připouští, systém je dělán tak, že to může dělat i děcko, jakmile by došlo k přeplnění, voda začne z kotle automaticky odtékat, hrozí pouze vytopený byt, tedy vodou, nikoliv teplem…:-).

Vážená, prosím, buďte konkrétnější, sdělte nám laskavě značku a typ kotle. Rádi bychom si pořídili také bezúdržbové plynové zařízení. Děkuji.

Matějka

Vážení, tento týden zveřejním jednu z možných variant odborného posouzení určení koeficientů poloh místností.

Matějka